Bylo to v roce 1993. Kathleen Elmoreová jela přes křižovatku, když se na ni zleva přihnal náklaďák. „To nevypadá dobře," stačila si pomyslet.
„Umírat nebolí," prohlásila Elmoreová na letošní konferenci Mezinárodní asociace pro studium blízké smrti. „Celý ten obrovský, nesmírný náraz se zdál jakoby mi někdo poťukal na rameno a já šla přímo nahoru."
Žena vyprávěla, že její vědomí vystoupalo asi do 18 metrů, do překrásného bílého světla, kde cítila „nesmírnou lásku" a slyšela krásnou hudbu. Tam potkala tři bytosti, které jsou „nad anděly" a které jí pomohly naplánovat život předtím, než se narodila. Hovořila s nimi a přitom se dívala dolů, jak ji lidé zachraňují. Když přišla zpět k životu, získala schopnost vidět energii v pozemském světě a kolektivní vědomí lidí.
Příhody, které se lidem stanou, když jsou klinicky mrtví nebo blízko klinické smrti, se nazývají zážitky blízké smrti (NDE). S termínem přišel roku 1975 vystudovaný doktor, filozof a psycholog Raymond Moody ve své knize Život po životě. Kniha přitáhla pozornost akademiků, kteří se dali na studování fenoménu a založili nadaci IANDS, která se výzkumem NDE zaobírá.
Studie následků
Doktor Greyson na konferenci IANDS zmínil, že někteří „pseudo-skeptici", jak říká vědcům, kteří nejsou objevům v NDE otevřeni, věří, že jev klinické smrti je něco, co se vědecky studovat nedá, protože NDE není něco materiálního a nelze je měřit. Greyson nicméně argumentuje tím, že emoce také nemají materiální existenci, a přece se o nich provádí spousta studií:
„Jsou láska a strach materiální? Rozhodně je o těchto věcech hodně vědeckých výzkumů. Nemůžeme je vidět, ale určitě můžeme měřit následky a z těch následků se o nich vědecky mnoho naučíme."
Při vědeckých výzkumech je mnoho věcí, které se měří nepřímo. Například studování temné hmoty, kterou fyzici zkoumají, se neprovádí přímým pozorováním její existence, ale nepřímými prostředky, jako vypočítáváním nesrovnalosti v odhadované hmotnosti vesmírného tělesa.
NASA před pár týdny oznámila, že její vesmírná loď Kepler potvrdila existenci neviditelné planety Kepler-19c tím, že pozorovala cyklus oběžné dráhy blízké planety Kepler-19c, která je zřejmě ovlivněna neznámou gravitační silou.
Greyson použil analogii bublinkové komory jako argumentu, že zážitky se smrtí lze studovat vědecky. Bublinková komora je nádoba, ve které vodou procházejí subatomární částice (elektrony, protony atd. - pozn. red.). Ty za sebou nechávají stopu bublinek. Částice jsou příliš malé a rychlé na to, abychom je viděli, ale pozorováním bublinek, které se za nimi tvoří, se o nich můžeme dozvědět. Podle vědce je to podobné i se studováním NDE pomocí pozdějších následků.
„Pro opravdové vědce je nejvyšší autoritou zkušenost, ne teorie," prohlásil Greyson.
Někteří lidé se domnívají, že lidé, kteří zážitky s blízkou smrtí prožili, musí být nábožensky založení a vše je jen jejich představivost. Ale jsou i lidé, kteří před klinickou smrtí nábožensky založení nebyli, a Greyson ve skutečnosti objevil, že jedním z následků NDE je pokles nábožnosti. Výzkum také ukázal, že osoby, kteří NDE prošli, po něm tíhnou více k logickému uvažování.
Kromě psychologických změn jsou běžně hlášeny i elektromagnetické následky. Lidem po NDE se například velmi rychle vybíjejí baterky v náramkových hodinkách nebo jim hodiny doma ukazují rychlejší nebo pomalejší čas než normálně. Někteří se dokonce setkali s tím, že vyhodili žárovku nebo jak procházejí kolem rádia a televize, sama od sebe se přehodí stanice. Greyson zmínil i případ jedné osoby, na kterou přestaly reagovat automatické dveře. Kandidátka věd Jane Katraová, která také měla na konferenci slovo, uvedla, že po klinické smrti začala být citlivá na vibrace a elektromagnetická pole. Bylo pro ni těžké zvyknout si na žití v domě rodičů, protože z různých pokojů mohla slyšet nejrůznější věci.
Na základě takovýchto stavů je obtížné popřít, že NDE skutečně existuje, protože pouhé halucinace nebo když je člověk blízko smrti, takové následky nepřináší. Greyson a doktor Mitchell Liester právě začínají nový výzkum elektromagnetických účinků NDE. Na základě dat sesbíraných pomocí dotazníku provedou studii, ve které budou měřit elektromagnetická pole lidí po klinické smrti a jejich účinky na hodinky.
Čtěte také:
Klinická smrt: Shrnutí třiceti let výzkumu, část 1.
Klinická smrt: Shrnutí 30 let výzkumu, část 2. - Sdílené zážitky se smrtí
Klinická smrt: Shrnutí 30 let výzkumu, část 4. - jsou zážitky blízké smrti halucinace?
