Česká zpěvačka Gabriela Goldová koncem září vydala v ČR svoje nové album Napořád.
Příjemně otextované popové album by mělo oslovit náročnější posluchače skladbami zabarvenými osobitým zpěvem a hloubavou náladou.
Zeptali jsme se Gabriely Goldové na její nové album, inspiraci k práci a pohled na prostředí hudebního showbyznysu.
Mohla byste vybrat alespoň čtyři nebo více písní z nového alba Napořád a popsat, jak vznikaly, co vás inspirovalo, co mají posluchačům sdělit a přinést?
(smích) Tak to jste mi dal těžký úkol. Každá z písní nového alba má svůj příběh. Inspirací bylo to, co jsem sama prožila. Jako každá žena jsem zažila zklamání, pocit touhy, lásky... a to je právě to, co bych ráda na posluchačky, nebo doufám i posluchače, přenesla. Tak třeba píseň „Na chvíli stůj" je typický příběh toho, jak lidé touží po lásce, ale nemají na ni paradoxně čas... neumí se zastavit a říci : mám Tě rád, miluji Tě. Na ni navazuje tematicky „Noční Reggae" , které je o čekání ženy na muže, o její touze po objetí, po pomilování.... A tak bych mohla pokračovat...
Jak byste popsala své nové album a co je podle vás něm unikátní?
Unikátní je snad v tom, že poprvé jsou na albu písně, které složil jeden autor, Kája Mařík. Texty vznikaly až následně na hudbu. Hodně jsme diskutovali o tématech textů. Každá melodie měla svou náladu a něco ve mně evokovala. Snažila jsem se napsat nástin nebo i kousky textů, které potom mí kamarádi textaři „dočesali" ke konečné podobě.
Odkud obvykle čerpáte inspiraci?
Ze sebe. Z toho, co jsem sama prožila, nebo třeba taky chtěla a chci prožít.
Co si myslíte o názoru, že hudba dokáže léčit?
Hudba je mocná čarodějka! Nebudu určitě říkat nic nového. Přece každý z nás si ji pouští, aby si zlepšil náladu, nebo se vybrečel, když je mu smutno, nebo z ní načerpal energii. Jako maminka dvou dětí můžu z vlastní zkušenosti také říci, že hudba v těhotenství dala základ tomu, co dnes mé děti poslouchají. S Gábinkou jsem hodně poslouchala kytarovou muziku, s Marečkem spíše vážnou hudbu, a přesně tuto oni mají dnes rádi.
Takže abych vám odpověděla na otázku: ano, hudba může býti v určitém slova smyslu lékem, medikamentem pro nemocného člověka. Asi nám nespraví zlomenou ruku, ale náladu určitě...(smích)
Co byste poradila nadšencům do hudby a začínajícím hudebníkům, kteří chtějí vstoupit na profesionální dráhu?
Přátelé, pilně a tvrdě pracujte. Pak doufejte, že k vám přijde štěstí a vy se vyhoupnete výš, ani nebudete vědět, jak jste se tam ocitli. Dnes tady máme spoustu možností... na internetu můžete čerpat inspiraci nebo se učit od světových hvězd. Televize dávají obrovské šance mladým umělcům... už jen když postup do finále (nejenom pěveckých soutěží) vás může vystřelit nahoru, udělat z vás známou tvář.... Když jsem začínala já, tak tohle nebylo. Pokud vás bude štěstí nějak obcházet, nepřestávejte doufat v sebe, v to co umíte, a věřte, že to přijde. Když ne v tomto životě, tak pak v tom příštím..(smích)
Jak snadné/těžké je dnes prosadit se na české, potažmo světové hudební scéně?
Ano, je to moc těžké. Je obrovská konkurence a troufnu si říci, že bohužel nejenom ve světě politiky, ale i ve světě showbyznysu vládne korupce. Lidé, kteří opravdu umí, se nemůžou prosadit, protože mají „jen" svůj talent. K prosazení potřebujete tým lidí, známosti a hromadu peněz nebo sponzorů.
Jaký je váš oblíbený zpěvák/ zpěvačka?
Jéé, tak těch oblíbených je spousta. Ale má srdeční záležitost z řad českých zpěvaček byla a je Lenka Filipová, Maruška Rottrová, Hanka Zagorová a Hana Hegerová. Z těch světových pak Shania Twain, Faith Hill, Trisha Yearwood, Sheryl Crow, Janis Joplin.
Mám jich sousty a poslouchám je na svých dlouhých cestách v autě, protože neustále cestuji mezi Prahou a městy v Polsku, kde velice často vystupuji.
Jaké vnímáte „nešvary" na dnešní hudební scéně?
A věříte mi, že o tom vůbec nepřemýšlím? Snad je to dobou, třeba i tím, že klasiky se konzumentům přejedlo... Ne ..., ale víte, myslím si, lidé si přeci vždycky najdou to, co se jim líbí. I když jim rádia a televize předhazují novinky, lidé už nejsou, promiňte mi to slovo, tak „blbí", aby si nechali něco diktovat. Vidím to doma na dceři. Je to typický teenager, který má svůj názor a vkus, a ať třeba rádia „mydlí" písničky Ewy Farné, jí se nelíbí. Byť je podle mě Ewa skvělá. Mladí si dnes hledají svou hudbu na internetu. Nepružnost našich rádií v nasazování novinek, ať už světových nebo hlavně domácích, je ohromná.
Mohla byste stručně popsat vaše začátky a váš vztah k hudbě jako takové?
Hudbu miluji od malička. Měla jsem velký vzor ve svém tátovi, který úžasně zpíval a hrál na kytaru. On byl mým prvním učitelem, on mě k hudbě vedl. Od rána do včera u nás o víkendech, pokud jsme sami zrovna nehráli na chatě u táboráku, řval magneťák Beatles, ABBu, Pink Floydy, Nohavicu, Kryla, Plíhala... ráda na to vzpomínám. Zpívala jsem jak na základce, tak na gymplu ve sboru. Studovala jsem hru na klasickou kytaru.
Když mi bylo 16 let, přihlásila mě kamarádka na soutěž amatérských zpěváků populární hudby „Talent" a já ji s písničkou Lenky Filipové vyhrála. Nejdříve městské, pak okresní, krajské kolo a pak mě oslovili profesionálové a „kariéra" se začala roztáčet. Hudba je pro mě vším.
Děkujeme za rozhovor
Článek upraven 29.10.2011Související články:
Gabriela Goldová představuje nové album Napořád
Soutěž: O nové album Gabriely Goldové - Napořád
Gabriela Goldová pokřtila nové album v cirkusovém šapitó
