Na konferenci o Číně ve městě New York položili moderátoři otázku, co vám vyvstane na mysli, když se zmíní slovo Čína. Jedna dáma z USA mezi diváky odpověděla: „Nejbohatší země na světě."

Jako Číňan žijící v Americe se setkávám s lidmi, kteří se mě ptají, jestli mají investovat v Číně, protože tamní ekonomika vypadá zázračně.

Několik faktorů může veřejnost vést k tomu, aby si udržovala takový dojem. Například během rychlého hospodářského rozvoje Číny za posledních 30 let dovolil komunistický režim některým lidem zbohatnout, což vytváří celkový dojem bohaté společnosti.

Čína vlastní více než 1,2 bilionu dolarů dluhů USA, obrovskou sumu v devizových rezervách. Média a Wall Street líčí Čínu jako nový zlatý důl pro investice.

 

Chudoba

Nejeden z Číňanů je doslova na dlažbě. (flickr.com/Harald Groven)
Nejeden z Číňanů je doslova na dlažbě. (flickr.com/Harald Groven)

Ve srovnání s érou Mao Ce-tunga se životní standard mnoha Číňanů výrazně zvýšil. Skutečnost je však taková, že i přes dynamiku posledních 30 let je čínská společnost stále velmi chudá.

V knize Příští desetiletí (The Next Decade) George Friedman poukazuje na to, že podle Lidové banky Číny žije v domácnostech střední třídy 60 milionů Číňanů (méně než 5 procent čínské populace, definovaných jako ti, kdo vydělávají více než 20 000 amerických dolarů (USD) ročně).

Šest set milionů Číňanů žije v domácnostech, které vydělávají méně než 1 000 USD za rok, nebo méně než 3 USD za den pro celou rodinu. Dalších 440 milionů čínských obyvatel žije v domácnostech vydělávajících 1 000 až 2 000 USD za rok, čili 3 až 6 USD za den.

Friedman v závěru knihy také uvádí, že 80 procent Číňanů žije v podmínkách, které jsou srovnatelné s chudobou v subsaharské Africe. Tato čísla mohou vyvolat v mnoha lidech nedůvěru a mohou se divit, jak je možné, že může tak chudý národ vlastnit tak velkou část amerického dluhu.

 

Dluh USA

Navzdory ekonomickým reformám má Čína stále centralizovanou ekonomiku ovládanou státem. Komunistický režim dává na odiv hospodářský rozvoj, aby legitimizoval svoji vládu a stabilizoval národ.

Manipulací s hodnotou juanu, vysokým zdaněním výrobního průmyslu, který vyváží zboží na zahraniční trhy, využíváním svých bohatých zdrojů surovin včetně vedoucí pozice na trhu vzácných zemin a udržováním nákladů na lidské zdroje velmi nízko nahromadil čínský režim velké rezervy v cizích měnách.

Larry Lang, profesor finančnictví na Čínské univerzitě v Hongkongu, nedávno prohlásil, že Čína má nejvyšší daně z příjmů na světě.

V zájmu zachování nízkého měnového kurzu, který zvýhodňuje čínský vývoz, se čínský režim rozhodl koupit americký dluh a manipulovat s měnou.

Nákup dluhu USA slouží také k vytvoření ekonomické závislosti Spojených států na Číně a vytvoření politického vlivu při jednání s vládou USA. Například ve Spojených státech je v posledních dvou desetiletích z větší části ignorováno porušování lidských práv ze strany čínského režimu a vyhýbáno se komukoliv a čemukoliv, koho Čínská komunistická strana považuje za nepřítele.

 

Nerovnost příjmů

Hospodářský rozvoj Číny byl navržen Teng Siao-pchingem, architektem čínské hospodářské reformy, aby umožnil jako prvním zbohatnout několika vyvoleným. Ve skutečnosti jeho reforma přinesla přesně takový výsledek: pár lidí se stalo bohatými.

„Současný čínský úspěch je postaven na systému, v němž 300 milionů lidí využívá 1 miliardu levných dělníků." - Sociolog Zhou Xiaozheng

Čína, nejrychleji rostoucí světová ekonomika, měla v loňském roce podle studie společnosti Julius Baer Group a asijsko-pacifických trhů CLSA celkem 502 000 milionářů. Počet milionářů v Číně letos vzrostl na 534 500, jak uvádí červnová zpráva společnosti Capgemini SA a Merrill Lynch Global Wealth Management. Čína je na čtvrtém místě v celkovém počtu bohatých jednotlivců, hned za Spojenými státy, Japonskem a Německem.

Nedávný článek od Zhanga Monana otištěný v China Daily uvádí, že počet bohatých rodin v Číně představuje pouze 0,2 procenta celkového počtu domácností, což je mnohem méně, než v jiných zemích.

V USA zaujímá tento podíl 4,1 procenta domácností a 8,4 procenta je to ve Švýcarsku. Zhang žádá stát o zvýšení daně z nemovitostí, což by podle něho mohlo pomoci snížit velké rozdíly v rozložení bohatství.

Známý sociolog Zhou Xiaozheng, který stojí v čele Ústavu práva a sociologie na čínské Universitě Renmin zdůraznil v rozhovoru s The China Post: "Nezapomínejte, že současný čínský úspěch je založen na 300 milionech lidí, kteří využívají jednu miliardu levných dělníků. A že nespravedlivý soudní systém a nespravedlivé rozdělení bohatství vytváří problémy ještě větší."

Čínský koeficient Gini, míra celkové nerovnosti příjmů, vzrostl v loňském roce na alarmujících 0,47 (za mezinárodně uznávanou varovnou hodnotu se považuje 0,4) a skeptikové říkají, že do konce roku vystoupá na 0,5 - čímž by se vytvořil historický rekord.

I v rámci města je rozdíl v příjmech obrovský, dosahuje hodnot koeficientu Gini 0,36. Zhou označil obrovské příjmové nerovnosti za příčinu sociálních nepokojů, které stály napríklad za případy sebevražd v továrně společnosti Foxconn, opakované případy ubodání dětí k smrti v Shenzhenu a Šanghaji nebo sebeupálení několika obyvatel na protest proti vyvlastnění jejich půdy nebo majetku a následnému přesídlení.

 

Boháči utíkají z Číny

The Hurun Report společně se soukromými čínskými bankami zveřejnil 29. října 2011 Bílou knihu o projednávání správy majetku mezi vysoce bonitními klienty v Číně v roce 2011.

Podle Yangtze Evening Post z Nanjingu je dokument založen na průzkumu mezi lidmi v 18 hlavních městech, jejichž průměrné bohatství čítá okolo 60 miliónů juanů (9,4 milionu amerických dolarů).

Průzkum odhaluje, že boháči, kteří opouštějí Čínu, prohlašují že se v zemi necítí bezpeční. Čtyřicet šest procent dotázaných má v plánu se vystěhovat do jiných zemí, a 14 procent z nich se již přestěhovalo. Jedna třetina z nich již vlastní nemovitosti v zahraničí.

Tato zpráva vzbudila vážné obavy v řadách čínského režimu. On-lineové vydání Huanqiu, odnože státního Lidového deníku, publikovalo článek, v němž odsuzuje bohaté Číňany, kteří se odstěhovali z Číny, prohlašujíc, že takové emigrace mohou způsobit hospodářskou katastrofu a měly by být omezeny.

Většina lidí, kteří se rozhodli Čínu opustit, uvádí, že zde nemají pocit bezpečí. Jako důvod obav uvádějí nedostatek nezávislého soudnictví, nepředvídatelná hospodářská politika a vysoké zdanění. Jinými slovy, bojí se, že by mohli o peníze rychle přijít, ať už soudní cestou, vyvlastněním nebo jiným způsobem.

Pro čínský režim je v současnosti stabilita jeho nejvyšší prioritou. Priorita stability vzrůstá společně s rostoucím počtem násilných protestů, které režim řeší kontrolou a potlačováním pomocí jednotek Lidové osvobozenecké armády a ozbrojené policie. Nakonec ovšem bude muset proběhnout nějaký druh přerozdělení bohatství.

 

Bankrot

Larry Lang je jedním z mála čínských učenců, kteří se odváží hovořit o svých názorech na současnou čínskou ekonomickou situaci.

Jeho projev, který přednesl nedávno v Shenyangu, se rozšířil po internetu i přes jeho ústní domluvu s publikem o absolutní diskrétnosti informací, které bude přednášet. Ve svém projevu řekl, že všechna oficiální čísla o čínské ekonomice publikovaná buďto v tištěné nebo elektronické podobě, jsou čísla vytvořená čínskou vládou, a tedy nereflektují skutečnou situaci.

Podle Langa je současná situace taková, že čínský stát je už ve skutečnosti v období úpadku. Řekl také, že úpadek začal již v červenci, kdy bylo čínské výrobní odvětví již v recesi, a v roce 2013 podle něj přijde velká „hospodářská tsunami".

Nikdo neví, co se stane, když se čínská ekonomika zhroutí a jakou výmluvu si pro to čínský komunistický režim najde, aby zůstal u moci. Zbytek světa by se měl raději na tuto nadcházející katastrofu připravit, než aby spokojeně relaxoval a radoval se z růžového obrázku, který mezinárodnímu společenství čínský režim maluje.

Michael Young je čínsko-americký spisovatel působící ve Washingtonu, DC, kde píše o Číně a čínsko-amerických vztazích.

small_United_Kingdom

Čtěte také:

Čína: Profesor financí říká - režim je na pokraji bankrotu

Čína: Jateční dobytek se pase na skládkách (video)

Čínská ekonomika na pokraji kolapsu - klesají ceny domů po celé Číně

Čínsko-americké napětí na summitu APEC 2011 (video)