Studenti za svobodný Tibet zveřejnili v pondělí 21. listopadu video propašované z Tibetu se záběry hořící 35leté tibetské mnišky Palden Čoetso, která se zapálila 3. listopadu ve městě Ta-wu v provincii S'-čchuan na protest proti čínské okupaci. Od letošního března je to už jedenáctý případ sebeupálení Tibeťanů.
Video obsahuje také záběry shromáždění k uctění památky Čoetso. Podle zpráv se tehdy v klášteře Nytso sešlo kolem deseti tisíc demonstrantů se svíčkami. Další záběry ukazují, jak se na místo srocují čínské bezpečnostní složky, aby protest rozehnaly.
Video poskytla Televize NTD
V New Yorku uspořádala organizace Studenti za svobodný Tibet veřejnou diskuzi na kontroverzní téma sebeupálení. Kirti Rinpočche je duchovní vůdce kláštera v Kirti, odkud pocházelo mnoho upálených mnichů. Sám Rinpočche musel z Tibetu v roce 1959 uprchnout. Říká, že i když čínský režim zmodernizoval tibetskou infrastrukturu, Tibeťané jsou v rostoucí míře znevýhodňováni ve prospěch Číňanů. Promlouvá přes tlumočníka.
„Co se týká domů, které postavili, a bylo jich postaveno hodně, v těch domech bydlí hodně Číňanů, a co se týká Tibeťanů, ti jsou nadále přehlíženi," říká Kirti Rinpočche, duchovní vůdce kláštera Kirti.
Přehlížení je vidět také ve snaze čínské vlády omezit vyučování tibetštiny.
„Vzdělávací politika Číny je velmi jasným znamením, že čínská vláda chce tibetský jazyk a kulturu vymýtit," uvedl Rinpočche.
Podle Rinpočcheho je upálení jedinou formou protestu proti komunistickému režimu, která Tibeťanům zbyla. Jakmile totiž někdo pozvedne tibetskou vlajku nebo začne na veřejném prostranství protestovat, je okamžitě zatčen.
Profesor Robert Thurman z Kolumbijské univerzity studoval třicet let s dalajlámou. Podle něj jsou upálení silným odrazem situace v Tibetu; nicméně čínská státní média zprávy o tom často překrucují nebo tají.
Robert Thurman, profesor indicko-tibetských studií, Kolumbijská univerzita: „Je to nepopiratelné, je to tak silné. Jediným problémem je to, že média v Číně nejsou svobodná. Kdyby to ty miliony lidí v Číně viděly, úplně by to změnilo jejich uvažování, ale oni to vidět nemůžou."
Zeptali jsme se profesora Thurmana, proč letos došlo v Tibetu k tolika upálením. Uvádí vliv revolucí v arabském světě společně se zvýšenou přítomností armády v oblasti.
Robert Thurman, profesor indicko-tibetských studií, Kolumbijská univerzita: „Odvaha muslimů v severní Africe a Egyptě. Domnívám se, že to inspirovalo lidi po celém světě a to víte, s internetem a YouTube dnes lidé na světě vidí všechno všude. A to mohlo být součástí inspirace. A pak ta vyložená tupost čínské vlády, která posílá vojáky, aby útočili na mnichy a nuceně jim vymývali mozky."
Čínský režim spustil invazi Tibetu roku 1949 a území okupuje dodnes. Okupace měla za následek zničení šesti tisíc buddhistických klášterů a narušení tradiční tibetské kultury. V roce 2008 došlo k největšímu povstání proti čínské nadvládě za posledních padesát let. Od té doby režim upevnil svou kontrolu nad územím ještě víc.
Související články:
Tibetská mníška sa upálila na protest proti čínskej nadvláde
Tento rok sa na protest upálil už ôsmy Tibeťan
Na protest proti čínskému útlaku se zapálili další dva tibetští mniši (video)
