Kao Č'-šeng je světově uznávaný čínský obhájce lidských práv - momentálně zadržovaný čínským komunistickým režimem ve věznici Šaja v ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang
Otevřený dopis Kaovy ženy Keng Che
Na slyšení výkonného kongresového výboru pro Čínu se 14. února zeptal americký kongresman Chris Smith ženy zadržovaného obhájce lidských práv Kao Č'-šenga, Keng Che: „Jak může Kao Č'-šeng snášet tolik bolesti a nevzdat to? Jaká síla ho nese dál?“ Keng Che strávila bezesnou noc přemýšlením o Smithově otázce a sepsala níže uvedený otevřený dopis:
14. února odpoledne, během návštěvy viceprezidenta čínského režimu Si Ťin-pchinga ve Spojených státech, uspořádal výkonný kongresový výbor pro Čínu slyšení pro mě a ženu Kuo Čchüana, Li Ťing. Kongresman Christopher Smith se mě během setkání zeptal: „Jak může Kao Č'-šeng snášet tolik bolesti a nevzdat to? Jaká síla ho nese dál?“
Kao Č'-šenga jsem si vzala před téměř dvaceti lety, ale nad touto otázkou jsem nikdy pořádně nepřemýšlela. Vím, že je dobrý člověk a že dělá správnou věc. Všechno tohle je dle mého názoru naprosto oprávněné a není k tomu třeba důvodu. V Číně se však tyto správné a patřičné věci staly věcmi děsivými, kterým se každý vyhýbá. Proč Kao Č'-šeng udělal to, co je správné, když věděl, že za to bude muset zaplatit obrovskou cenu? Jaká síla ho ovlivnila, podporovala a udělala z něj statečného obhájce lidských práv s odvahou se obětovat?
Noc po slyšení jsem nemohla spát a přemýšlela jsem o otázce kongresmana Smithe i o celém Kaově životě. Tyto vzpomínky mi pomohly dát dohromady úplnou odpověď. Myslím si, že Kaa drží tři síly:
První silou je jeho matka. Kao o své skvělé matce napsal důkladné a rozsáhlé pojednání v článku „Moje matka z prostého lidu.“ Když bylo Kaovi deset, zemřel mu nemocný otec. Po jeho smrti rodině nic nezůstalo, jen hromada dluhů a sedm dětí. Aby to bylo ještě horší, onemocnělo i jediné dospělé dítě v rodině, Kaův nejstarší bratr. Nemoc byla způsobena tím, že prodal příliš mnoho krve, aby pokryl náklady na otcovu léčbu. Bratra odvezli do nemocnice, čímž se stala zadlužená rodina ještě chudší než předtím. I v tak extrémní chudobě a za tak tragických okolností Kaova skvělá matka, tehdy 38letá Li Kuej-lien pronesla jedinou větu: „Musíme žít dál“.
Začala vykonávat práci celé rodiny sama, pracovala dvacet i víc hodin denně – před úsvitem na poli, potom prala a vařila pro děti. Když děti usnuly, tkala přízi na látku, šila dětem oblečení a spravovala boty. Každý kus jejich oděvu byl naplněn neúnavnou prací jejich matky. Každý kus byl vyroben od píky. Jeden rok takového trápení a z matky zůstala jen kost a kůže.
Rok po smrti otce ale řekla dětem, které přestaly docházet do školy, aby znovu začaly a postupně studovaly. Její rozhodnutí bylo pro ty děti jako pohádka. O matku se bály. Druhý nejstarší odmítl do školy chodit, ale stejně musel, protože na tom matka trvala. S její pomocí dokončily všechny děti střední školu. Rozhodnutí matky jim změnilo život.
Kao byl z nich neinteligentnější a stál matku největší úsilí. Na základní škole se učil sám. Pomyšlení na obrovské utrpení, které na sebe jeho matka vzala, když studoval střední školu, mu ještě stále vhání slzy do očí. Na střední školu musel pěšky docházet pět kilometrů. Matka musela vstával velice brzy, aby mu stihla připravit snídani a oběd. V celé vesnici nebyl jediný budík a tak se musela v noci často budit a chodit se dívat na hvězdy, aby přišla na to, kdy musí ona a malý Č'-šeng vstávat. Za deštivých nocí nespala vůbec, když se snažila uhodnout, kdy je třeba malého Č'-šenga vzbudit. Za celé tři roky střední školy Kao Č'-šeng nikdy nepřišel pozdě, studoval velmi pilně, aby se matce odvděčil a školu ukončil jako třetí nejlepší žák ve třídě.
Navzdory tak těžkému břemenu jeho matka, která byla buddhistka, nikdy nepřestala dělat dobré skutky pro chudé. Vždy se co nejvíc snažila chudým pomáhat. Často domů přivedla žebráky, nakrmila je a nechala je přespat, aby nezmokli. Hlavně v zimě v Kaově domě přespávalo i o deset lidí víc.
Na dva konkrétní případy si Kao Č'-šeng stále jasně vzpomíná. Za jedné velmi větrné a chladné zimní noci Kaově matce někdo řekl, že do jedné opuštěné a rozpadlé jeskyně se na noc uchýlili žebráci. Matka hned vstala a šla tam i s dětmi. Kao viděl, že vstup do jeskyně je vycpán slámou a senem. Jeho matka trochu oddělala bokem a Kao uviděl osm lidí, muže i ženy různého věku, jak se k sobě choulí. Všichni byli v šoku a zírali na ni. Pozvala je k sobě domů, aby jim nebyla zima. Ti chudáci neřekli ani slovo, podívali se na Kaovu matku, pak na sebe a nakonec s ní šli k ní domů. Dala jim horké jídlo. Tu noc byla podlaha jejich domova zaplněna chudáky.
Jindy v létě ještě nebyly plodiny na rodinném poli zralé a rodina se musela spoléhat na půjčování jídla od druhých. Jednoho dne k nim domů přišla žebrat matka se synem. Kaova matka je vybídla, ať si sednou, pak odběhla na pole a odlomila pár nezralých kukuřičných klasů a ty dala té matce a jejímu synovi.
Za nějaký čas začali všichni Kaovi sourozenci pracovat. Hlavně poté, co se stal Kao právníkem, se ekonomická situace jeho matky značně zlepšila. Od té doby mohla pomáhat více chudým lidem. Počet „chudých příbuzných“, o které se starala, rostl a rostl. Kaův čtvrtý bratr mu pověděl, že jejich matka přijala všechny chudé lidi z blízké vesnice za své příbuzné. Tito „příbuzní“ přijdou vždycky během svátků na večeři. Také platila školné za některé chudé děti, které ztratily otce. Kao o tom nevěděl, dokud tyto chudé děti nepřišly na matčin pohřeb.
Kaovi v paměti uvízla obzvlášť vzpomínka na událost, která se přihodila během čínského nového roku, předtím, než matka zemřela. Jednou, když rodina skončila uklízení po večeři, přivedl k nim jeden otec své dvě děti. Žebrali o jídlo. Kaova starší sestra je chtěla odbýt, ale churavá matka, která ležela na posteli, ztěžka otevřela oči a dceři nařídila: „Žun-žun (dceřina přezdívka), pohosti je večeří.“ Když jedli, matka opakovaně žádala Kaa a jeho sourozence, aby dohlédli na to, že otec s dětmi svou porci dojí. Přitom trpěla bolestmi způsobenými nemocí. Když slyšela, že obě děti neustále kašlou, požádala Kaa, aby jim dal peníze na lékaře.
Jakmile otec s dětmi dojedli, Kao Č'-šeng požádal sestru, aby nádobí dezinfikovala horkou vodou. Jejich matka otevřela oči a vprostřed velkých bolestí Kaa zkritizovala: „Změnil ses. Teď jsou v tvých očích chudí a jiní než ty. Je to proto, že si myslíš, že jsou jiní než ty, proto tak uvažuješ.“
Hluboký soucit jeho matky byl pro Kaa nezapomenutelný a měl na něj hluboký vliv. Napsal: „Laskavé skutky mé matky pramenící z její víry v buddhismus mě často dojímaly k slzám. Uplynulo dvacet let a já jsem se stal známým právníkem, který zastupuje nerovnoprávné. Kolegové mi často do kanceláře přivedou lidi, kteří jsou o berlích, na vozíčku nebo si nemohou dovolit soudní spor zaplatit a mně na mysli vyvstávají scény s mou matkou, jak pomáhá chudým.“
Poslední slova Kaovy matky k jejím dětem byla: „Nežádejte po chudých lidech z vesnice, aby splatili peníze, které si ode mě půjčili. Musíte těm chudým dětem pomoct se školným, až dokud neodmaturují.“ 6. března 2005 Kaova matka zemřela s úsměvem na tváři. Zanechala po sobě sedm dětí, čtrnáct vnuků, dva pravnuky a bezpočet plačících chudých „příbuzných“.
Pár dnů po její smrti napsal Kao se slzami před její rakví „Moje matka z prostého lidu“. Na konci píše: „Moje matka byla hrdinka. Často to sebevědomě říkávám. Matka byla obyčejný člověk, ale to jí nezabránilo mít velký charakter. Její velký charakter se neustále odrážel v drobných činech jejího každodenního života. Většinu svého života strávila v bídě, ale nikdy nepřestala pomáhat druhým, kteří byli také v těžké situaci. Navzdory její finanční situaci nepřestávala pomáhat druhým. (Když jsem tato slova psal, byl jsem v slzách).
„Její velké srdce a velký charakter měly na nás všechny velký dopad. Většinu svého života byla chudá, přesto nám dala nespočitatelné duchovní bohatství. Její život je kniha, přestože neumí číst. Vzpomínat na její velký charakter je pro mě zároveň bolestivé i nádherné. Ani sto článků by nestačilo k sesbírání vzpomínek na mou obyčejnou matku. Ale stejně něco napsat musím, abych vyjádřit, jak moc mi moje skvělá matka chybí.“
Druhá síla, která Kaa podporuje, pochází z jeho víry v lidskost. Ve svém článku „Kdo může překonat lidskou povahu“ napsal: „Vyhlásit válku víře je ta nejhloupější věc, protože to je vyhlášení války lidskosti. Nikdy v dějinách člověka neexistovala síla, která by dokázala lidskost překonat a nikdy v budoucnu ani nebude. (Čínská komunistická strana) učinila pošetilou volbu, když vyhlásila válku křesťanství a Falun Gongu. Lidskost nebyla nikdy žádnou mocenskou silou překonána.“
Třetí síla, která Kaa podporuje, pochází z jeho náboženství. Kao ve svém článku „Hlas z mého srdce“ píše: „Přátelé zvenčí si možná myslí, že moje rodina je nešťastná. Moje žena Keng Che je vlastně ta nejzahořklejší. Já jsem optimista a věřím v Boha. Ačkoliv mě umučili téměř k smrti, byla to pouze fyzická bolest. Srdce naplněné Bohem je plné a neponechává bolesti žádný prostor.“
Mučení, které si Kao vytrpěl, slovy nelze popsat. Pokaždé, když si na něj vzpomenu, jak žije v temnotě pekla, mám v sobě tolik žalu, starostí a úzkosti, že to ani nejsem já. Ale věřím, že dokud je Kao naživu, udrží si sílu vírou v Boha, udrží si své vnitřní světlo a naději. Kao v minulosti poskytl právní pomoc bezpočtu lidí. Dnes je to on, kdo pomoc potřebuje. Potřebuje pomoc od mezinárodního společenství. Tentokrát jsem do Washingtonu DC přišla, abych od mezinárodního společenství prosila pomoc pro svého manžela. Věřím, že mezinárodní společenství ví, jaký slušný člověk Kao Č'-šeng je a že je ve vězení za prosazování spravedlnosti a že je podrobován krutému mučení.
Upřímně děkuji panu Smithovi za jeho otázky. Umožnilo mi to lépe svého manžela pochopit a hlouběji vstoupit do jeho vnitřního světa. Doufám, že ho pozná víc lidí, pomohou mu nabýt svobodu co nejdříve a pomohou mu se s námi brzy shledat.
Keng Che
15. února 2012
Čtěte také:
- Čínský právník Kao Č´-šeng je už možná po smrti, říká jeho žena
- Jitka Hosprová, iniciátorka koncertu za Kao Č'-šenga: Mám pocit, že takhle to na světě nemá být
- Rozhovor s Danem Bártou na koncertě za čínského právníka Kao Č´-šenga
- FOTOGALERIE: České osobnosti podpořily protest před čínskou ambasádou
- České osobnosti podpořily mezinárodní protest proti perzekucím v Číně (video)
