Tito lidé se shromáždili v ulicích Hongkongu proto, aby vyjádřili svou touhu po demokratické a lidská práva respektující Číně. Zároveň si chtějí připomenout výročí masakru demonstrantů na náměstí Tchien-an-men z 4. června 1989.
Podle hongkongského prodemokratického zákonodárce Lee Čche-jüena ukazuje nedávná aféra s právníkem Čchen Kuang-čchengem, jak malý pokrok režim v oblasti lidských práv od roku 1989 udělal.
„Když se podíváte na případ Čchen Kuang-čchenga, uvědomíte si význam a naléhavost této chvíle. Jeho případ ukazuje, že Čína v rozvoji lidských práv nijak nepokročila. Pořád pokračuje praxe nezákonných zadržení a obtěžování lidí, kteří se staví na obranu lidských práv a svobod. Myslím, že pro přicházející generaci vůdců je nyní ideální příležitost na to, aby začali se zásadními změnami," říká zákonodárce Lee Čche-jüen.
Video poskytla Televize NTD
Podle jednoho z analytiků specializujících se na Čínu je nepravděpodobné, že by se strana i po výměně nejvyššího vedení k masakru na Tchien-an-menu přihlásila.
„Zaprvé si musíme uvědomit, že až se nový vůdce chopí moci, jeho prvořadým zájmem bude svou moc konsolidovat a udržet si ji. Téma 4. června je příliš citlivé, takže ho prostě budou dál ignorovat," uvedl analytik Johnny Lau.
17letá studentka Yanni Tsang se protestů účastní, protože si myslí, že obyvatelé Hongkongu by si měli tohoto svého práva vážit a maximálně jej využívat: „Situace v Číně se dotýká i situace v Hongkongu, a tak si myslím, že když máme možnost nějak ji ovlivnit, měli bychom to udělat. Já osobně se považuji za dost starou na to, abych se také zapojila."
Hongkong je bývalou britskou kolonií. Číně byl vrácen v roce 1997 pod podmínkou zachování jeho rozsáhlé autonomie. Pro čínské demokratické hnutí v zámoří představuje jeden ze vzorů možného uspořádání společnosti.
Očekává se, že protestu volajícím po demokracii a vzpomínkové vigilie za oběti masakru ze 4. června se zúčastní desetitisíce lidí.
