Mocius (nebo-li Mo-c', žil kolem 470-391 př. n. l.) se narodil po Lao-c' a Konfuciovi (571-479 př. n. l.) a žil na rozhraní období Jara a Podzimu (770-476 př. n. l.) a období Válčících států (476-221 př. n. l.). Byla to éra nepokojů a velké krutosti.
V té chaotické době si každý král přál najít schopné lidi, s jejichž pomocí by mohl dobře řídit stát. Vzhledem k dané situaci se učilo mnoho filosofických doktrín, jen aby se podařilo zastavit sociální problémy a mezi lidi se mohlo navrátit vedení k lidskému chování a morálka.
Skutečné jméno Mocia bylo Mo Ti. Byl nadšeným lidumilem a zakladatelem mohismu. Tato teorie učila „univerzální lásku a nebojování". V Číně je považovaný za jednoho z největších myslitelů.
Podle Mocia jsou lidská sobeckost a touha po prospěchu hlavními příčinami toho, že se svět zmítá ve zmatku. Tyto touhy brání lidem v tom, aby byli soucitní a měli se navzájem rádi.
Jestli každý dokáže mít rád druhé tak jak sebe, chovat se ke druhým jako k vlastním příbuzným, jestli si dokáže cenit jiné země tak jako té svojí, a když se zbaví všech sobeckých myšlenek, pak se ve světě válčit nebude a zavládne skutečný mír.
Ve své teorii „neválčení" Mocius věřil, že války jsou pro lidstvo nespravedlivé a tragické. Každá válka zničila nespočitatelné množství majetku, životů a rodin. Proto byl Mocius proti válkám a naléhal na jejich ukončení.
K teorii „univerzální lásky a neválčení" Mocius navíc představil své pojetí meritokratické vlády. Tj., na úřední místa by měli být vybíráni moudří a schopní lidé nehledě na jejich rodinné zázemí a sociální status. Jakýkoliv úplatný úředník by měl být propuštěn hned, jak je to možné.
Neuznával pompézní pohřební obřady a byl proti tomu, aby se hudba brala jako volno-časová aktivita. Považoval to za plýtvání materiálem i časem. Tyto myšlenky byly v protikladu s konfuciánským učením a pro Číňany v té době byly těžce přijatelné.
Mociova oduševněná snaha a touha po světovém míru byla pozoruhodná. Jeho myšlenka „univerzální lásky a nebojování" z období kolem roku 350 př. n. l. je uznávaná i dnes.
Čtěte také:
Příběhy ze staré Číny: Navrácení nepoškozeného nefritu
Příběhy z Číny: Císař Wu z Jižní dynastie Liang – první čínský císař-mnich
Příběhy z Číny: Fu Si a původ čínské civilizace
