Po celé zemi stoupá počet případů ničení zateplených fasád ptactvem. Tento jev se začal objevovat již v roce 2005, ovšem teď se zdá, že hloubení děr do polystyrenové izolace domů nabývá mezi ptáky na značné popularitě. Nikdo přitom přesně neví, proč se tak děje.
Stále více lidí se uchyluje k zateplování fasád svých domů. Není se čemu divit, tato investice se vyplatí, neboť úspory na energiích jsou velké. Majitele zateplených budov však letos na podzim opět straší noční můra v podobě strakapoudů velkých a žlun zelených, kteří úspěšné ničí vynaložené statisícové náklady. Do omítky a později polystyrenu vyklovávají asi deseticentimetrové díry, do kterých se pak stěhují další opeřenci, aby si nové obydlí ještě rozšířili.
K napadání zateplených fasád dochází již několik let, zpravidla na jaře (únor, březen) a na podzim (září až polovina listopadu), letos jsou to však na některých místech doslova nálety. Lidé jsou bezradní, neboť veškerá opatření zabírají zpravidla jen krátkodobě a ptáci jsou vytrvalí. K tomuto jevu dochází po celé republice, zřejmě nejčastějšími oběťmi se stávají panelové domy, ovšem nebezpečí hrozí každému zateplenému obydlí. V obci Šumice na jihovýchodní Moravě již ptáci poničili řadu budov, jak veřejných - jako školka nebo základní škola, tak soukromých obydlí. Pachateli jsou vždy strakapoudi a žluny.
Ohromný nárůst případů potvrzuje i Robert Londýn, jednatel brněnské firmy Flexistav, která má s opravou poničených fasád letité zkušenosti. Firma působí hlavně na Jižní Moravě, a jak uvedl R. Londýn, letos zažívají bezprecedentní skok v počtu oprav.
„Letos je toho nejvíc, vidím tady teď na podzim nárůst v řádu stovek procent,“ prohlásil R. Londýn a dodal: „Každý rok děláme několik desítek akcí a letos je to již kolem stovky. Dalo by se říct, že je ptáků čím dál víc, cítíme i přemnožení u holubů.“
Někteří lidé hlásí, že jakmile se strakapoud dostane přes omítku na polystyren, je jako posedlý a snaží se vyhloubit díru co nejdříve, stůj co stůj. Lidí se nebojí a odradí ho jen hlasité volání, tleskání nebo prudké pohyby. Strakapoud je náš nejrozšířenější šplhavec navyklý žít v blízkosti lidských příbytků, v parcích a zahradách, a proto jej přítomnost lidí nijak zvlášť netrápí.
K nalezení účinného a nenásilného řešení je třeba objevit příčinu, proč se datlovití ptáci do izolací pouštějí s takovou vervou a proč se tak děje jen v některých lokalitách. A protože se ji zatím najít nepodařilo, všechen dosavadní boj byl neefektivní anebo úspěšný jen do určité míry. Společně s odborníky jsme sestavili možné příčiny, protiargumenty a řešení problému, ovšem jak poznamenává Lukáš Viktora z Českého svazu ornitologického, žádný způsob není stoprocentně účinný.
„Ptáci jsou velmi adaptabilní a všímaví a dokážou rychle reagovat na změnu. Neustále vyhodnocují, co je nebezpečné a co není, a podle toho jednají.“
Možné příčiny
Hledání potravy – zateplení dobře rezonuje, což je pro ptáka signálem, že je tam dutina a tím pádem potrava. Otázkou zůstává, proč tak činí, i když v dírách opakovaně nic nenajde. Teoreticky je možné, že v minulosti přece jen za polystyrenem nějaký hmyz objevil, a tak se snaží úspěch zopakovat.
Akustické označování hnízdního teritoria – čím hlasitější, tím lepší pro ptáky, kteří tak dávají najevo, že tento rajón patří jim. Toto však platí jen zjara, a ne na podzim, kdy jsou ptáci nejaktivnější. Navíc rezonuje jen vrchní omítka, ne samotný polystyren, a přesto pták pokračuje ve vyzobávání, dokud se nedostane na jeho konec. Navíc jsou hlášeny i případy, kdy se strakapoud pustil do hloubení ještě neomítnutého polystyrenu.
Hledání hnízdění – ptáci si snaží vytesat dutinu pro hnízdění. Opět platí jako výše, že tato varianta by připadala v úvahu pouze zjara. Kromě toho šplhavec dělá děr co nejvíc a do otvoru se nastěhují často jiné druhy ptáků – vrabci, drozdi atd.
Závislost na chemických látkách – ptáci si nějak navykli na polystyren a chemické látky v něm. Tato verze není příliš věrohodná, neboť polystyren končí na zemi, ptáci ho nejedí.
Radost ze zobání – ptáka to baví, protože mu to jde snadno, na rozdíl od dřeva. Tato domněnka je stěží prokazatelná, takže zatím jde jen o pouhou spekulaci.
Jak se bránit
Jak jsme již poznamenali, žádné řešení nezabírá stoprocentně. Ornitologové proto radí zkoušet kombinaci všech uvedených způsobů a často měnit jejich pozice.
Mechanicky zabránit v přístupu – teoreticky by pomohlo zabránit ptákům např. pomocí sítě, aby se na fasádu dostali. Prakticky je tato metoda obtížně realizovatelná.
Plašení - pomocí cédéček, provázku s barevnými stuhami, staniolem, reflexními materiály apod. (zabírá maximálně na týden), pomocí strašáka (měnit pravidelně vizáž a postavení, ptáci si jinak zvyknou), akustické plašení (hlasitá hudba, zvuky dravců, střelba; opět zabírá jen na dobu, než si ptáci zvyknou).
Makety dravců – měly by být co nejvíc věrohodné, se žlutýma očima s černým středem, pohupovat se například z okapu. Model nesmí být umístěn na dobře viditelném bodě, kde ho lze z dálky spatřit. Hrozba musí být skrytá, jako v přírodě. Datlovitý pták by měl maketu vidět až na poslední chvíli, je třeba ji pravidelně přemisťovat. Účinnost je opět jen dočasná. Někteří lidé nebo firmy používají makety dravců z plechu, jiní z fólie, aby se ve větru pohybovaly.
Siluety dravců – firma Flexistav na opravenou fasádu stříká ozkoušené obrysy dravců, metoda má údajně solidní úspěšnost.
Osobní hlídkování – zřejmě nejlepší varianta, kdy můžete ptáky osobně zahánět. Bohužel má opeřenec tu výhodu, že nemusí chodit do práce, jezdit na nákupy ani vařit, takže byste se museli na stráži střídat s někým druhým.
Střílení – někteří lidé se snaží na invazivní ptáky střílet ze vzduchových zbraní. Zde je třeba poznamenat, že takové jednání je v rozporu se zákonem. Pták na zvuk střelby přestane brzy reagovat, a i když jej náhodou trefíte, přiletí vám za chvilku další. To samé platí o odchytu.
Ať už jsou věci jakkoliv, jedna věc je jistá. Ten, kdo objeví důvod, proč se ptáci do zateplení pouštějí a jak se jich účinně zbavit, udělá mamutí službu veřejnosti. Pokud máte i vy své zkušenosti se záškodnými strakapoudy či nápady, proč se tak děje nebo jak se jich účinně zbavit, podělte se o ně s našimi čtenáři v komentáři pod článkem anebo kontaktujte Českou společnost ornitologickou.
Čtěte také:
Na protihlukové stěně hynou ptáci. Zrcadlí se v ní protilehlá krajina
