20130124 hdp
Ničení životního prostředí v Číně se negativně odráží na hrubém domácím produktu (HDP), který se tak zmenšuje. (Mark Ralston/AFP/Getty Images)

Někteří západní ekonomové se o hospodářském růstu v Číně vyjadřují plni úcty i závisti. Hovoří se o růstu „impozantním“ s myšlenkou na to si z něho pro sebe něco ukrojit. Běžné odhady o ročním desetiprocentním růstu po tři desetiletí jsou již však zpochybňovány experty v Číně i v zahraničí.

V těchto odhadech nejsou totiž zohledněny například náklady na životní prostředí. Podle místopředsedy Čínské akademie sociálních věd (CASS) Li Janga by se skutečná míra růstu HDP, s přihlédnutím k nákladům vynaloženým na odstranění škod na životním prostředí, mohla pohybovat jen kolem pěti procent.

 

Vytvářejí se pouště a dochází ke znečišťování vod

Zkoumání Bank of America Liovo tvrzení podpořilo. Z jejích analýz vyplývá, že v roce 2009 došlo k nevratnému ničení životního prostředí. Mýcení lesů, tvorba pouští a znečištění vod tak Čínu přišlo na 3,8 procenta HDP. Oficiální růst pro rok 2009 činil 9,2 procenta. Po odečtení nákladů na životní prostředí už zbývá jen 5,4 procenta. V konečném ciferném součtu činily náklady na životní prostředí v roce 2009 1,4 bilionu jüanů (168 miliard eur) a převýšily náklady z roku 2008 o 9,2 procenta.

Li se domnívá, že nominální míra růstu je hlavně výsledkem marnotratné těžby nerostného bohatství a znečištěním životního prostředí. Při pozorném sledování pouhých čísel HDP vede tradiční hospodářský model k vyčerpání nerostného bohatství a také k vážnému zničení životního prostředí. Efekt růstu je tak nárazový a je třeba také zvažovat jeho dlouhodobé důsledky.

 

Mrhání nerostným bohatstvím 

Studie Bank-of-America podporuje Liovo tvrzení, že Čína hospodářsky roste na úkor nadměrné těžby nerostného bohatství. V roce 2010 činil HDP Číny 9,1 procenta celosvětového hospodářského růstu. Spotřeba finančních prostředků v Číně však byla při srovnání s celosvětovou spotřebou mnohem vyšší, což ukazuje na špatnou hospodárnost. Spotřeba mědi v Číně činí 37,4 procenta celosvětové spotřeby, aluminia 39,3 procenta, cementu 57 procent a oceli celých 42 procent, což svědčí o tom, že Čína mnohonásobně převyšuje podíl na celosvětovém HDP.

Financial Daily, mediální finanční skupina v Číně, vůbec poprvé informovala veřejnost, že zvyšování HDP něco stojí. Podíly oxidu siřičitého, potřeba chemického kyslíku a odpad pevných látek na jednotku plochy jsou mnohem vyšší v regionech s vyšším HDP na jednoho obyvatele („jo“) a převyšují regiony s nižším HDP na „jo“ o 3,7 násobek, 4,1 násobek a 2,8 násobek. Z tohoto pohledu tedy nemůže být HDP samotný brán jako míra hospodářského výkonu a blahobytu.

Li Jang říká, že ekonomické ztráty způsobené znečištěním životního prostředí se sice v současnosti zmenšují, avšak pokud se nezvýší hospodárnost, potrvají i nadále. Tyto ztráty si v osmdesátých a devadesátých letech dvacátého století vyžádaly téměř osm procent HDP a od roku 2005 se pohybují cca na čtyřech procentech.

Dalším faktorem, jímž se však čínský režim v souvislosti s „reálným“ HDP téměř nezabývá, je inflace. Do oficiálních čísel pro hospodářský růst se tak změny cen produktů nezapočítávají, protože nezvyšují celkový objem. Vyrovnávací faktor pak spočívá v rukách národních úřadů pro statistiku.

 

Inflace a korupce

Profesor Frank Tchien Sie z univerzity v Severní Karolíně v „Aiken Business School“ řekl Epoch Times, že „v uplynulých 20 letech dosáhla Čína razantního hospodářského růstu inflační bublinou. Po vyrovnání inflace a korupce vzrostlo čínské hospodářství jen o pět až šest procent. V současnosti hospodářství stagnuje.“

Hongkongský ekonom a komentátor Larry Lang řekl v roce 2011 ve svém projevu v Šen-jangu, že HDP Číny je záměrně nadhodnocován. Po odečtení reálných 6,2 procenta inflace z 9,1 procenta hospodářského růstu v roce 2011 činí reálný hospodářský růst pouhých 2,9 procenta. Další přizpůsobení ke korektuře dvojitého sčítání by podle Langa snížilo HDP Číny v roce 2011 o 10 procent. K tomuto výsledku došel Lang se svým týmem vlastní kalkulací. Když ještě připočítáme ztráty z poškození životního prostředí, dostáváme se do záporných čísel.

 

Článek upravil: Milan Kajínek

small Germany Přeložila: Bohumila Chocholová

 

Čtěte také:

Průmyslová výroba v Číně zpomaluje, inflace stoupá

Obama zakázal čínské firmě stavbu větrných elektráren

Čínská honba za obnovitelnou energií - dobrá nebo špatná?

Ó, ten pekingský vzduch: Zveřejnění kvality ovzduší americkou ambasádou vyvolalo nevoli čínské vlády

Čínský režim padne kvůli znečištěnému životnímu prostředí – říká bývalý zpravodaj