Jako vítězství Davida nad obrem Goliášem, tak lze označit výsledek tvrdého a dlouhého boje, který vedl domorodý lid v Peru s americkou nadnárodní společností Monsanto. Letos v květnu totiž vstoupil v platnost deset let trvající zákaz geneticky modifikovaných organismů (GMO). Vedle Ekvádoru je Peru jediným státem v jižní Americe, který zcela zakázal pěstování geneticky upravených plodin.
Zákaz se vztahuje na dovoz, produkci a používání geneticky modifikovaných potravin. Cílem je chránit zemědělskou rozmanitost země a zabránit šíření pylu z GM plodin na tradiční rostliny. Má také ochránit vývoz peruánských organických produktů.
„Čím dál víc zákazníků si přeje mít bezpečné, místní, organické a čerstvé potraviny a žádá, aby bylo chráněno životní prostředí a volná příroda,“ napsal nedávno Walter Pengue z univerzity v Buenos Aires v Argentině. „Jihoamerické státy musí začít široce podporovat tradiční zemědělské postupy a metody, které by se řídily též bezpečnostními principy.
Raději úplný zákaz než spoléhat na etikety
Návrh na zákaz pěstování GM plodin, jako například BT kukuřice od Monsanto, byl vypracován již v roce 2008 a původně též zahrnoval nařízení, aby všechny potraviny s obsahem GMO byly v supermarketech označeny etiketou. Po předložení k veřejné diskuzi byl zákon ještě upraven a nyní budou GM potraviny v Peru zakázány úplně. Výsledky testů, které v roce 2011 provedlo Peruánské sdružení zákazníků a uživatelů (ASPEC), totiž ukázaly, že ze 13 výrobků prodávaných v hlavních supermarketech a obchodech v Limě jich deset obsahovalo GMO.
„To jen potvrdilo, co Peruánci všeobecně tušili, že geneticky modifikované potraviny leží na pultech našich obchodů, zákazníci je kupují a přinášejí do svých domovů, aniž by o tom věděli. Nikdo nám nic neřekne, což je porušením práva na přístup k informacím,“ prohlásil prezident sdružení ASPEC Crisólogo Cáceres.
Přednost má biodiverzita
Peruánští farmáři vytáhli do boje proti GMO hlavně kvůli obavám ze ztráty biodiverzity. Zástupci šestitisícového společenství farmářů Parque de la Papa v Cuscu proto hlasitě protestovali před radnicí v Limě, hlavním městě Peru. Farmáři se obávají ničivých účinků GM plodin na tradiční národní druhy rostlin včetně purpurové kukuřice, obří bílé kukuřice a brambor.
„Peru patří mezi deset zemí s největší biodiverzitou na světě, a tu je třeba chránit,“ upozorňuje Alejandro Argumedo ze sdružení ABDES v Cuscu. V boji proti škůdcům a chorobám rostlin dávají peruánští farmáři přednost spíše diverzifikaci před setbou GM rostlin. „Lidé z Parque de la Papa pěstují v menších množstvích různé druhy brambor. Tímto zmírňují možnost výskytu onemocnění plodin napadající velké plantáže a zajišťují, aby přežily ty druhy, které jsou odolnější vůči nemocem nebo špatnému počasí,“ vysvětluje Argumedo.
Proč na deset let?
Peruánští vědci věří, že výzkum týkající se bezpečnosti a následků GMO je stále ještě ve svém počátku. Doufají, že desetileté moratorium umožní vytvořit potřebnou infrastrukturu pro výzkum, který by vedl k lepšímu rozhodování o transgenetických plodinách.
„Jak tu jednou dojde ke kontaminaci, nebude už cesty zpátky,“ uzavírá důvody pro zákaz pěstování GM plodin Alejandro Argumedo.
Zemí, kde platí zákaz GMO, přibývá
Peru se zařadilo na pomalu se rozšiřující seznam dosud 27 zemí, které zakazují pěstování geneticky upravených plodin. Patří sem například Irsko, Francie, Rusko, Egypt, Japonsko, Německo, Švýcarsko, Rakousko, Maďarsko, Bulharsko, Řecko nebo Lucembursko. V 61 zemích světa včetně Evropské unie se musí potraviny s podílem GMO vyšším než 0,9 procent označovat etiketami. Ve Spojených státech amerických není označování GM potravin povinné vůbec. Největším producentem GM produktů je v současné době Čína. Česká republika na rozdíl od většiny okolních evropských států stále zaujímá vůči geneticky pěstovaným plodinám liberální postoj a k jejich zákazu dosud nepřistoupila.
Zdroj: whydontyoutrythis.com
Čtěte také:
Genetické modifikace dostaly v Evropě červenou. V ČR stále platí výjimka
