„Nepatřím mezi ty, kteří rozjeli svůj byznys v Silicon Valley, kde došli k závratným částkám tím, že vytvořili tu správnou počítačovou aplikaci. U mě se spíš jednalo o tvrdý trénink v Africe,“ - Ashish Thakkar

20130622-milionar
Ashish Thakkar, také často nazývaný jako „nejmladší africký miliardář“, v San Franciscu, 18. května. Thakkar dosáhl, díky svému jedinečnému pohledu na svět obchodu, mnoha úspěchů. (Jasper Fakkert/The Epoch Times)

 

SAN FRANCISCO - V jednatřiceti letech se Ashish Thakkar dostal z období naprosté chudoby v Africe během občanské války cestou až na vrchol - stal se v Africe boháčem číslo jedna. Thakkar je také často nazýván „nejmladším africkým miliardářem“. Na otázku, co je to bohatství, má však svůj vlastní názor.

Ještě než se narodil, byli jeho rodiče, původem Indové, kvůli tyranskému vládci Idimu Aminovi nuceni v roce 1972 emigrovat z Ugandy do Velké Británie, kde se narodil Thakkar. Když vyrostl a bylo mu dvanáct let, jeho rodiče se rozhodli prodat podnikání a přestěhovali se zpátky do Afriky, tentokrát do Rwandy.

Poklidný život tu však netrval dlouho, v roce 1994 zde totiž vypukla genocida. Thakkarova rodina opět, přes slavný hotel Rwanda, emigrovala zpět do Ugandy.

„Bylo to samozřejmě strašné ... dnes jsem však za to vděčný, protože mi to pomohlo změnit pohled na svět,“ uvádí Thakkar v rozhovoru pro Epoch Times v San Franciscu.

Thakkarova rodina chtěla v Ugandě začít znovu. Thakkar, jako teenager, tehdy přemluvil své rodiče, aby mohl odejít ze školy a založit svůj vlastní obchod. Rodiče překvapivě souhlasili a Thakkarovi se podařilo půjčit 6 000 dolarů, pronajmout si vlastní malý obchůdek, ve kterém prodával počítače, které často létal nakupovat do Dubaje.

V Dubaji se však nakonec usadil a založil zde proslulou společnost Mara Group. A jelikož se v něm projevily podnikatelské vlohy, společnost se rozrostla do šestadvaceti zemí světa, z nichž působí devatenáct z nich v Africe. Jeho společnost nyní zaměstnává přes sedm tisíc lidí a jejích deset dceřiných společností působí v oblasti komunikačních technologií, nemovitostí, pohostinství a v odvětví zpracovatelského průmyslu.

I když Thakkar vlastní multimilionářský konglomerát a má i potenciál stát se vůdčí silou v růstu obchodní síly Afriky, nechce být jen běžným podnikatelem.

„Čistý záměr a srdce“ v podnikání

Základem jeho osobní a profesionální vize jsou hesla: „Pravda, láska a soucit“.

„Lidé by nikdy neměli podceňovat tyto hodnoty. Jsou důležité, jelikož byly použitelné před sto lety a jsou použitelné i dnes,“ uvažuje Thakkar.

„Když budete provádět věci s čistým úmyslem a srdcem, vždy to vyjde. O tom jsem přesvědčen,“ dodává.

Tyto hodnoty se týkají jak jeho duchovního přesvědčení, tak také souvisí i s tím, co si v mládí zažil ve Rwandě. Tyto hodnoty mu ale také pomáhají při řešení různých situací, se kterými se ve svém podnikání může setkat.

„Některé věci nelze vyřešit, ale ony také určeny k řešení nejsou. Věci, které jdou vyřešit, můžete ... No myslím, že důležité je být upřímný, srozumitelný a pravdivý,“ říká Thakkar.

Těmito principy se začal řídit již od útlého začátku své kariéry. Nyní ale myšlení rozšiřuje a uvažuje, čím to je, že vlastně vznikají rozdíly a dokonce jak může pomoci dostat Afriku k hlavním světovým hráčům. Toho se také snaží dosáhnout tím, že se Africe zasazuje o vytvoření podmínek pro mladé podnikatele. „Pokud máte nástroje, které pomůžou ostatním, měli byste je použít,“ míní podnikatel.

Podpora africké mládeže

Mezinárodní organizace práce (ILO, organizace OSN), nedávno zveřejnila zprávu, ve které píše, že v Africe je v průměru dvanáct procent nezaměstnaných mladých lidí a v některých afrických zemích i více než padesáti procent. Ve zprávě se navíc uvádí, že v dohledné době se toto číslo zřejmě nezmění.

Thakkar vidí řešení v malých a středních podnicích, které mají velký potenciál zaměstnávat, toho však často nevyužívají, a to by chtěl změnit.

V roce 2009 založil ve své společnosti motivační program, díky kterému si mohou mladí podnikatelé prohloubit své vědomosti. Součástí programu jsou i přednášky zkušených podnikatelů, které je k úspěchu také mohou inspirovat.

„Vyrůstal jsem v Africe a nepatřím tedy mezi ty, kteří rozjeli svůj byznys v Silicon Valley, kde došli k závratným částkám tím, že vytvořili tu správnou počítačovou aplikaci. U mě se spíš jednalo o tvrdý africký trénink,“ říká podnikatel.

Poslední věcí, kterou by tedy chtěl Thakkar vidět, je, aby se motivací pro mladé podnikatele stalo jen bohatství samo o sobě. „Měření bohatství pokládám za tu nejhorší věc ... Hybnou silou se dnes stalo pouze čisté bohatství. Já to nechápu. Vůbec mě to nevzrušuje,“ říká Thakkar.

Podle něj by měl být určujícím měřítkem pro mladé podnikatele dopad, kterého mohou svým podnikáním dosáhnout. V rozhovoru s Epoch Times se Thakkar také vyjádřil k jeho, pro něj nešťastnému, pojmenování „nejmladší africký miliardář“. „Některé věci jsou prostě mimo vaši kontrolu,“ říká. Na otázku, zda je to pravda, odmítl odpovědět.

„Byli jsme na vrcholu seznamu filantropů Africe, a to je pro mě více vzrušující, jelikož to může ostatní inspirovat,“ prohlašuje. Dodává, že skutečnost, že bohatství pro něj není tak vzrušující, možná pochází z toho, čím si v mládí se svojí rodinou prošel. „Bez ohledu na to, kolik peněz bych měl, stále bych byl uprchlíkem a se svými penězi bych ani nemohl nějak naložit ... stále bych byl na útěku,“ říká Thakkar. „Za peníze prostě nelze koupit všechno,“ uzavírá.

 

Přeložil: Michal Cabejšek small United Kingdom