Matrjoška. (Alexander Hassenstein/Bongarts/Getty Images)Matrjoška. (Alexander Hassenstein/Bongarts/Getty Images)
Matrjoška. (Alexander Hassenstein/Bongarts/Getty Images)

 

Jako děti jsme koncem 60. let minulého století dostaly neobvyklý dárek z cest – matrjošku. Tedy matrjošky, když použijeme správně množné číslo. Když se tehdy náš otec Tupolevem vrátil ze služební cesty z Moskvy nazpět domů, jako dárek jsme dostaly sestavu panenek, které zůstávají dodneška symbolem ruské tradice.

Dřevěná panenka je dutá, vysoustružena je z lipového dřeva. Půvabně voní dřevem a barvou, kterou je malovaná. Od nejmenší po největší. Nebo obráceně? Od největší po nejmenší? Jedna panenka obsahuje několik dalších – a nikdo to na ní nepozná. Dokud ji neotevře. Potom uvidí, že v sobě ukrývá ještě jednu, o něco menší panenku. A ta opět ukrývá v sobě menší panenku. A další ještě menší. A tak by to mohlo jít do nekonečna.

Je to podobné jako model vesmíru, o němž kdysi dávno mluvil Sidhárta Gautama (historický Buddha) v dávné Indii. Údajně řekl, že v jednom zrnku písku jsou tři tisíce dalších vesmírů. Položíme-li si otázku, zda je ve všech těch vesmírech také písek, jsou v každém z jeho zrnek další tři tisíce vesmírů? Můžeme takto pokračovat do nekonečna.

Mnich Fukuruma a matrjoška

Matrjoška se stala symbolem Ruska, avšak tradice matrjošek začala v 90. letech 19. století. Původně nebyla matrjoška ryze ruskou záležitostí. Jejím předobrazem se podle historie stala figurka buddhistického mnicha, jež byla koncem 19. století do Ruska dopravena z japonského ostrova Honšú. Sošku mnicha nazývanou Fukuruma bylo možno také rozložit na další a další čím dál menší figurky, přičemž ta poslední, nejmenší, již není dutá, ale celodřevěná. První zachovaná a ruská matrjoška se skládala z osmi figurek.

Fukurumu, předchůdce ruské matrjošky, dodnes opatruje Uměleckopedagogické muzeum hraček v Sergijev Posadu poblíž Moskvy. Třebaže mnich Fukuruma připutoval do Ruska z Japonska, samotní Japonci tvrdí, že první dřevěnou skládanou figurku vysoustružil neznámý ruský mnich.

Za bolševismu se v Rusku matrjošky nadále vyráběly, avšak zobrazovaly státníky, jako např. Lenina a další čelní politiky. Po porážce totality jsou matrjošky i nadále žádaným suvenýrem mezi turisty, třebaže nyní již nesou těžce odstranitelný odér z dob komunistické totality.

Výroba matrjošky. (MLADEN ANTONOV/AFP/Getty Images)
Výroba matrjošky. (MLADEN ANTONOV/AFP/Getty Images)Výroba matrjošky. (MLADEN ANTONOV/AFP/Getty Images)Výroba matrjošky. (MLADEN ANTONOV/AFP/Getty Images)
Výroba matrjošky. (MLADEN ANTONOV/AFP/Getty Images)

 

Materiál a malby

Lipové dřevo pro vysoustružení matrjošek bylo pečlivě vybíráno. Jejich omalování mělo také svoji historii. Na prvních ruských matrjoškách se kontury kresby do dřeva vypalovaly, ostatní jejich plocha se malovala kvašem a lakem.

Matrjošky často znázorňovaly oblastní kroje, zvláště ty větší figurky bývaly zdobnější. Na malbě tváří matrjošek se podíleli mimo jiné i malíři ikon. Do vzhledu panenek byla vkládána často historie Ruska nebo obrazy carské rodiny.

Skryté tajemství

Svoje matrjošky z dětství, dostatečně otlučené, stále opatrujeme. A nepřestáváme žasnout, za jaké částky je turisté po světě nakupují. U mnoha věcí lze položit otázku, zda skutečně známe jejich hluboký význam a pozadí myšlenky jejich vzniku.

I matrjošky svoje tajemství mají. Symbolizují sestupnou cestu částic od molekul k atomům a dále, mnohost různých fyzických časoprostorů, existenci mnohých vesmírů na mikro a makro úrovních. Z jiného pohledu i to, že za každou věcí může být příčina a uvnitř ní je příčina další až k jejímu prapůvodu.