Stanislav Sucharda
TEMPORA MUTANTUR ET NOS MUTAMUR IN ILLIS
Exteriér jednoho zapadlého pražského náměstíčka zdobí pomník Františka Palackého – kamenná socha významného historika, obklopená bronzovými sochami alegorických skupin nazvaných Pohanství - Husitství, Útisk - Vzdor, Historie vypráví a Vítězná Vlast.
Článek z cyklu Morální základy české společnosti
Palackého pomník je devět metrů vysoký, železobetonovou základovou desku tvoří 314 metrů krychlových betonu a 11 567 kilogramů železa a fixuje ji rošt o 111 čtyřmetrových pilotech. Kamenný materiál přivezlo celkem 55 vagonů. (Petr Šváb/ Epoch Times)
Sochy alegorických skupin jakoby skrývaly nadčasové poselství, příběh o cestě z úpadku k majestátnímu návratu na ztracený trůn. Sochy padlých andělů a dvouhlavých lidských postav se povalují v úpatí sousoší. Jakoby jim tíha světa ležela na bedrech a nedovolovala jim odlepit tělo od země.
V úpatí zadní části hlavní pískovcové mohyly začínají bronzové sochy lidských postav postupně šplhat nahoru. První pokusy člověka o pozvednutí svého ducha vedou skrze vzpouru proti úpadku a nadvládě nespravedlnosti. Šplhají směrem k soše staré ženy, která symbolizuje historii. Sousoší naznačuje, že z historie se můžeme poučit na naší životní cestě a díky tomu pozvednout své pochopení životních zákonitostí, také se jí ovšem nesmíme nechat omezovat a zabraňovat v pokroku. Sochy nad stařešinou již hledají novou cestu vzhůru a ti, kdo se blíží k vrcholu, začínají hlásat svoje poznání okolnímu světu.
Ostatní pozvedají svůj zrak ještě výše, až k nejvyššímu motivu sousoší, a jak naznačuje postava muže, který drží svoji ruku na srdci, cestou milosrdenství lze dosáhnout nejvyššího poznání, které symbolizuje majestátní vzpřímená socha ženy na vrcholu mohyly. Učme se z historie, hledejme cestu, sdílejme a prohlubujme svoje pochopení, až nakonec znovu vzestoupíme na nejvyšší místo našeho světa. Takové poselství promlouvá z bronzových soch, v gestech mistrně vymodelovaných postav a v atmosféře celého sochařova díla.
Stanislav Sucharda a Alois Dryák
O postavení pomníku Františka Palackého začalo pražské zastupitelství uvažovat vzápětí po jeho smrti v roce 1876. Soutěž na zhotovení návrhů pomníku byla však vypsána až v roce 1897. Základní kámen pomníku byl položen v roce 1898 při příležitosti stých narozenin Františka Palackého. V roce 1901 byl jako vítězný projekt určen pomník sochaře a medailéra Stanislava Suchardy a architekta Aloise Dryáka.
Stanislav Sucharda vytvářel monumentální sochařská díla a medaile. Vyšel ze staré řezbářské a sochařské rodiny Suchardů na Novopacku. Stanislav studoval na Vídeňské akademii, pak byl žákem a následným asistentem Myslbeka na Umprum. Jeho dílo je ovlivněno Myslbekem a příznačně vyjadřuje náladu doby a směr myslbekovského působení. Byl profesorem Umělecko-průmyslové školy v Praze a tvůrcem české secesní plakety.
Alois Dryák byl významný český architekt první třetiny 20. století. Je autorem výzdoby dvorany Průmyslového paláce u příležitosti Výstavy architektury a inženýrství v roce 1898, což bylo první ukázkou secese v Praze. Dále je spoluautorem Hotelu Central v Hybernské ulici v Praze, autorem Hotelu Garni, pozdějšího Hotelu Meran v Praze a dalších staveb.
Stavba byla zahájena v roce 1909, žulový sokl na betonové konstrukci byl dokončen v roce 1910. V následujícím roce byla osazena kamenná socha Palackého a bronzové sochy alegorických skupin. Slavnostní odhalení proběhlo 1. července 1912. Pomník byl během německé okupace odstraněn a v letech 1947-1950 opět obnoven.
Dnes skoro nikdo v Praze neví, že pomník existuje. Protože bylo Palackého náměstí dotvořeno až za první republiky, a to zcela jinak, než původně tvůrce sousoší předpokládal, stojí dnes monument mimo hlavní komunikační trasy a jen málokterý Pražan, návštěvník nebo turista k němu nalezne cestu. Troufám si však říci, že právě jeho poselství je ze všech pražských soch a sousoší tím nejhlubším. Nadčasové, s množstvím významových vrstev.
Celý článek a další citáty Karla IV. naleznete ve speciálním tištěném vydání Morální základy české společnosti, které vychází 28. září 2015. Vydání lze objednat on-line na stránkách EpochTimes.cz, od září bude k dostání v pražských sítích PNS.
 Posbírali jsme citáty a záznamy z životů významných českých vládců, spisovatelů, umělců a myslitelů. Jejich receptem na dobrý a úspěšný život bylo pěstování ctností, dodržování morálních zásad a společenské etiky. Ve výtisku české redakce deníku Epoch Times se vracíme zpět ke kořenům českého národa a poodhalujeme základy myšlení nejvýznamnějších postav české historie i hodnoty, které podle nich přinášejí lidem a společnosti štěstí, harmonii, prosperitu a klid v duši. Čtěte více... |
