Teorie o jinu a jangu, která pochází z pradávných dob, vysvětluje povahu vesmíru z pohledu těchto dvou protikladných, ale navzájem se doplňujících nezávislých sil a principů.
陽 (yáng) je čínský znak spojovaný s tím, co je mužské, pozitivní a světlé. Jako podstatné jméno se běžně používá pro označení tradiční čínské teorie jinu a jangu, kde jang v přírodě představuje mužskou neboli pozitivní energii, zatímco jin (陰) představuje ženskou, tedy negativní energii.
Podívejme se blíže nejprve na znak pro jang 陽 nacházející se na pravé straně. Skládá se ze symbolu 日 (rì) nahoře, což je radikál (znak) pro slunce. Dole je radikál 勿 (wù), který znamená „nesmět“ či „nedělat“, a lze ho chápat jako vyobrazení paprsků slunce.
A tak se znak 陽 používá také k popisu slunce nebo slunečního svitu - 太陽 (tài yáng) a slunečních paprsků - 陽光 (yang guāng). Kromě toho 陽 představuje severní stranu řeky a jižní stranu kopce či hory.
Naopak jin - 陰 (yīn) je svou povahou ženský, používá se jako výraz pro měsíc -
太陰 (tài yīn) či pro lunární kalendář - 陰曆 (yīn lì).
Lunárnímu kalendáři se říká také 農曆 (nóng lì), doslova „zemědělský kalendář“ 舊歷 (jiù lì), „staromódní čínský kalendář” a 夏曆 (xià lì), „letní kalendář“.
Navíc znak 陰 popisuje vlastnosti jako být chladivý nebo stinný, jako například v 陰涼 (yīn liáng). Znak představuje jižní stranu řeky a severní stranu kopce nebo hory.
Podle teorie jinu a jangu se horní část těla, zadní část těla a levá strana těla považují za jang (mužské), zatímco spodní část těla, přední část těla a pravá strana těla jsou považovány za jin (ženské). Těchto principů se využívá hlavně v tradiční čínské medicíně.
Přeložil:Pavel Porubiak
Čtěte: rubrika Čínské znaky
