Jihomoravská obec Borkovany se nachází na Břeclavsku, asi 30 kilometrů od Brna. Kromě vinařské minulosti se mohou Borkovany pochlubit také vyškrabovanými kraslicemi, které zde mají téměř stoletou tradici a od roku 2009 se obec pyšní také expozicí kraslic přímo v obci. Tradice výroby kraslic je u místních obyvatel hluboce zakořeněná. Svědčí o tom i kraslice ve znaku obce a na borkovanské vlajce. Tuto výlučnost mají Borkovany jako jediní v Česku.
„Rukopis“ kraslic
Starosta Borkovan Radek Valenta k tomu říká: „Každá malérečka používá svoje motivy a vzory. Hodně záleží i na tom, co se dotyčné malérečce líbí. Nejčastější jsou květinové a jiné přírodní motivy, a také se rukopis odvíjí od toho, od koho se malérečka techniku učila. Pokud se tradice předávala v rodině, lze vidět, že rukopis je velmi podobný. Pokud se každá malérečka z rodiny učila od někoho jiného, může se i v rodině rukopis diametrálně lišit. Zkušená malérečka dokonce pozná, která z umělkyň tu danou kraslici résovala.“
Technika gravírování
Malérečky prvotně bílé vejce vyfouknou, uvnitř vyčistí a poté natřou skořápku podkladovou barvou, která může být modrá, červená, růžová nebo černá. Z barev se nepoužívá snad jen žlutá, která je velmi málo kontrastní a obtížně se s ní pracuje. Dříve se používaly anilinové barvy rozpuštěné v líhu, nyní jsou populární rychleschnoucí lihové barvy. Po zaschnutí barvy se résovákem - ostrým nástrojem (nejčastěji zalomeným ostře nabroušeným trojhranným pilníkem) vyrývají do skořápky vzory podle vlastní inspirace samotné malérečky. Některé vzory, jako škrabaná mřížka a nejrůznější květinové dekory, patří k tradičním motivům. Kraslice se pak už ničím nenatírají. Vyzdobení takové kraslice může trvat půl hodiny až hodinu, u pštrosích nebo husích vajec ještě mnohem déle.
Borkovanská kraslice je pojem, kterým se rozumí barevná vyškrabovaná kraslice. Kolorované kraslice jsou mnohem více pracnější než ty vyškrabané jednobarevné. Rostlinné motivy se do skořápky vyškrábou. Tyto vyškrabané plochy se natřou nejrůznějšími barvami a květinové vzory se opětovně obtáhnou. Touto metodou se v podstatě vajíčko résuje několikrát.
Počátky tradice résování neznámé...
Historii gravírování kraslic v Borkovanech bohužel není možné přesně určit. Místní předpokládají, že se tu kraslice résovaly již od počátku minulého století. Záznamy v kronikách o tom však neexistují. Pamětníci ale tvrdí, že se v Borkovanech kraslice zdobily již před první světovou válkou.
„Podnikání“ za minulého režimu
Po revoluci však podniky, které kraslice vykupovaly, zanikly. Malérečky byly nuceny jednat tzv. na „vlastní triko“ a nyní dodávají kraslice na zakázku všem potřebným zájemcům po objednání. Ani teď se ale nejedná o žádný lukrativní byznys, na uživení to však rozhodně nestačí. A tak malérečky kraslice résují, protože je to baví, a zároveň tak udržují tuto tradici v obci stále živou.
Expozice ve víceúčelovém domě
V expozici, která sídlí ve víceúčelovém domě, provází po telefonické nebo emailové domluvě pan starosta nebo některá z maléreček, která může návštěvníkům předvést svoje umění naživo. K vidění jsou tu kraslice nejen slepičí, kachní, ale také třeba husí, pštrosí nebo křepelčí či labutí. Poslední dvě jmenované však tvoří výjimku. Součástí výstavy je i doprovodný film, který návštěvníkům představí obec a hlavně také přiblíží návštěvníkům tradici zdobení kraslic v Borkovanech. Statistiky návštěvnosti v obci nějak neevidují. Návštěvnický rekord však padl krátce po jejím otevření, kdy během víkendu výstavu navštívilo přes pět stovek cyklistů.
Kraslice musí být uloženy v temnu, protože světlo jim velice škodí a barva při dlouhodobém vystavení světlu bledne. Proto jsou exponáty po dobu uzavření muzea ukryty ve speciálních boxech překrytých žaluziemi. Když přijdou návštěvníci, dřevěné žaluzie se lehce odkryjí a lidé mohou bez potíží zdobené kraslice obdivovat.
Zajímavosti expozice – vánoční či labutí kraslice
Mezi exponáty se nacházejí i nejrůznější zajímavosti. Nejstarší vejce pochází z roku 1945. Kraslice není vyfouknutá, uvnitř se nachází suchý obsah, který se pochybuje za zvláštního rachocení přímo v nitru vejce. Další perličkou jsou také kraslice s dětskými motivy zajíčků a kuřátek nebo kraslice s vánočními vzory.
Kraslice z Borkovan do celého světa
Kdo by si myslel, že se tu kraslice zdobí pouze před Velikonocemi, může být překvapen informací, že malérečky zdobí vejce po celý rok. Před velikonočními svátky ale pochopitelně mají nejvíce napilno. S borkovanskými kraslicemi však kromě výstavy lidé mohou setkat i v okolních menších nebo jiných velkých městech (Praha, Brno,...), kde kraslice prodávají na nejrůznějších velikonočních jarmarcích, obchodech s tradičními produkty nebo třeba se s nimi můžete setkat na Karlově mostě v Praze. Borkovanské kraslice prostě dokázaly přesáhnout svým věhlasem hranice měst, zemí i doby a dodnes patří k živoucím dokladům lidových tradic na Slovácku.
Nejstarší kraslice. (Kateřina Šebelová/Epoch Times ČR)
Kraslice s motivem labutě. (Kateřina Šebelová/Epoch Times ČR)
Vystavené kraslice v Borkovanech. (Kateřina Šebelová/Epoch Times ČR)
