Čínská ekonomika již nyní dosahuje velikosti odpovídající přibližně 80 % ekonomiky Spojených států. Za rok 2014 dosáhne podle odhadů růst HDP v Číně 7,3 %, v USA pak 1,5 %. Pokud bude rozdíl v růstu obou ekonomik dosahovat současných proporcí, bude jí trvat asi čtyři roky, než americkou ekonomiku předstihne.
Podle některých pozorovatelů je z velké části ekonomický růst Číny zapříčiněn porušováním lidských práv. Tam kde lidé mají minimální práva, neexistují mantinely, a to ani v růstu ekonomiky.
Typickým příkladem je například zestátňování pozemků, nemovitostí a majetků prostým lidem. Při tomto zestátnění dochází k tomu, že majitelé mají minimální práva, jak se proti tomu bránit, a za jejich majetky jsou jim jako náhrada vyplaceny minimální částky, díky čemuž nemůžou sehnat náhradu. V některých případech jsou vyvlastněni bez náhrady. Běžné Číňany tento necitlivý způsob ničí nejenom ekonomicky, ale také sociálně, protože jsou nuceni opustit svoje domovy, rodiny, přátele a stěhovat se do měst.
Díky absenci lidských práv čínskému režimu nebrání nic v ekonomickému rozvoji ve formě stavby silnic, dálnic, přehrad, továren a jiných průmyslových a těžebních objektů. Pozemky nebo domy na inkriminovaných místech mohu být bez náhrady vyvlastněny.
Dalším zdrojem financí pro Čínskou lidovou republiku jsou pracovní tábory, kde pracují vězni v těžkých podmínkách a bez nároku na plat. Odhaduje se, že takových moderních otroků je v Číně několik milionů. Čínský režim sice již vydal oficiální prohlášení o zrušení pracovních táborů, nicméně zprávy z Číny ukazují, že v mnoha případech došlo pouze k přejmenování pracovních táborů na „vězení“ nebo k převozu vězňů do jiných zařízení. Nucená práce tedy probíhá dál.
V Číně nejsou skoro žádné zákony (předpisy), které by chránily zaměstnance různých firem před zneužíváním, a pokud takové jsou, tak firmy vyplácejí úředníkům peníze za mlčení a přehlížení porušovaní bezpečnostních předpisů na pracovištích, čímž šetří peníze. Možnost nastavování nízkého platu a slabých pracovních podmínek snižuje náklady na výrobu.
Dalším významným byznysem pro ČLR je prodej orgánů popravených vězňů. Tyto orgány jsou podle zahraničních vyšetřovatelů vězňům odebírány i zaživa (vězeň je buďto omráčen anestetiky nebo operován bez nich) a jsou prodávané do zahraničí za vysoké částky, kde si je kupují milionáři nebo zoufalí lidé, kteří seženou dostatek financí na transplantaci. V zahraničí musí lidé na náhradní orgány čekat i několik let. Na čínském trhu jsou dostupné prakticky hned. Známá je i kauza odběru orgánů následovníkům Falun Gongu[1], kteří jsou označováni za vězně svědomí. Čínský režim stoupence Fa-lun Kungu pronásleduje již od roku 1999. Počet obětí ilegálních transplantací experti odhadují na 70 tisíc.
ČLR díky porušovaní lidských práv minimalizuje výdaje a maximalizují zisky, díky čemuž může růst ekonomicky rychleji než tam, kde jsou lidská práva dodržována.
Ekonomický růst může být pozitivním ukazatelem, ale ne vždy je spojen se životním štěstím obyvatel dané země.
[1] Falun Gong je metoda pro rozvoj těla a mysli obsahující meditativní cvičení a nauky o rozvoji charakteru. Falun Gong patří mezi takzvané čchi-kungy a vyzývá k následování principů pravdivosti soucitu a snášenlivosti. V Číně bylo podle vládních statistik v roce 1998 přibližně 70 milionů příznivců Falun Gongu. Tehdejší předseda komunistické strany prosadil zákaz Falun Gongu a spustil represivní kampaň na jeho potlačení.
Čtěte také:
Čínská ekonomika zpomalila růst na pětileté minimum
Ekonomické ukazatele Číny zažívají prudký pokles
Kniha s drsnou pravdou vychází. Čínští transplantologové se snaží předejít veřejné kritice
Nad Čínou se vznáší tichá ekonomická krize
Mezinárodní úsilí o zastavení nuceného odebírání orgánů příznivcům Falun Gongu v Číně – podrobná zpráva
Zabiti pro orgány: Tajné transplantační obchody čínského státu (video)
