Měření pulsu v čínské medicíně. (Shutterstock)
První záznam o očkování pacienta pochází z Číny, kdy lékař z jedenáctého století očkoval syna čínského politika proti neštovicím. V té době se používalo buď foukání strupu z neštovic do nosu nebo se vtíral do řezu.

V současnosti tradiční čínská medicína očkování nepoužívá vůbec a také nezaujímá žádný oficiální postoj k polemice o očkování, která se v posledních letech značně přiostřuje. Rostoucí počet rodičů a někteří poskytovatelé zdravotní péče vyjadřují své obavy z potenciálního rizika očkování a tvrdí, že tato rizika nejsou konvenčním zdravotním systémem uznávána a řešena.

Na jednom bodě se praktici čínské medicíny shodují, a tím je fakt, že čínská medicína dokáže posílit imunitní systém a pomoci tělu vypořádat se s vakcínami a následnými reakcemi, které vyvolávají. Ostatně to platí u kterékoliv jiné patogenické čchi (qi) – odborného termínu používaného k popsání činitele, jenž chorobu způsobuje.

Jason Ginsberg, akreditovaný akupunkturista, který vystudoval Pacific College of Oriental Medicine (PCOM) v New Yorku, vysvětluje, že běžně léčí pacienty před a po očkování, aby „minimalizoval jakékoliv možné vedlejší účinky“. Očkovací látky mohou vyvolat mírnější reakce, jako vyrážky, bolesti hlavy, horečky, únavu či opuchnutí v místě vpichu injekce.

Čínská medicína se u očkování řídí stejnými principy jako u každého jiného onemocnění, kdy se začíná s obsáhlou diagnózou, aby se určilo, které tělesné systémy jsou silné a které slabé. Léčba závisí na tom, které systémy si vyžadují pozornost a o jakou vakcínu se jedná.

„Neexistuje jeden zaručený recept nebo sestava akupunkturních bodů, které bych použil pro řekněme očkovaní proti žloutence nebo MMR,“ objasňuje Ginsberg. „Vždy to bude záviset na individuálním pacientovi a také jeho reakci.“

Praktik si povšiml, že když mají lidé reakce na očkovací látku, příznaky jsou často „velmi podobné těm, kterým se vakcína snaží zabránit.“ Proto může být léčba reakce po očkování podobná léčbě, jakou by se ošetřila skutečná choroba.

Klinický poradce a učitel na Newyorské vysoké škole tradiční čínské medicíny, Lance Li, říká, že nechal naočkoval obě své děti, nicméně se domnívá, že je moudřejší s očkováním počkat, dokud kojenci nepřekročí šest měsíců.

„Řekl bych, že je to lepší po šesti měsících, až dostanou od matky dostatek živin a imunity,“ uvedl Li.

Sám si dal před pár lety píchnout injekci proti chřipce, ale dostal po ní příznaky jako u chřipky, a tak už se k tomuto očkování nikdy neuchýlil.

Jak Ginsberg, tak Li zdůrazňují, že by nikdy nevylučovali nařízení doktorů klasického lékařství a že čínská medicína funguje nejlépe jako doplněk k té západní.

small United States Originální článek


Obrázek měření pulzu “pulse taking” ze Shutterstocku