Barokní opera Armida, kterou zrekonstruoval orchestr Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble. (Honza Druid Kopal)
Barokní opera Armida, kterou zrekonstruoval orchestr Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble. (Honza Druid Kopal)
Barokní opera Armida, kterou minulý rok zrekonstruoval orchestr Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble, se vrací na jeviště, a to v rámci festivalu Klášterní hudební slavnosti, který proběhne od 28. června do 2. července na několika místech republiky. Festival zahájí tuto neděli právě opera Giuseppe Scarlattiho Armida, která bude uvedena v klášterním kostele v Šumperku.

Rukopisný opis Scarlattiho partitury Armidy (1766) se nachází v prostorách zámku Český Krumlov a stejně tak i libreto. Materiálů se před rokem chopil tandem Musica Florea a Hartig Ensemble. Hudební nastudování provedl umělecký šéf orchestru Marek Štryncl, režie a choreografie – neboť tanec je nedílnou součástí barokní opery – je pak dílem prof. Heleny Kazárové, historičky a umělecké vedoucí souboru Hartig, který se specializuje na rekonstrukci staršího tanečního repertoáru. Premiéra se konala 20. června 2014 v rámci festivalu Smetanova Litomyšl.

Opera Armida vznikla na objednávku knížete Josefa Adama ze Schwarzenbergu. Toto dramma per musica má pouze dvě jednání a tři jednající osoby, což je u vážných oper té doby dost neobvyklé. Značí to komornější přístup k tématu, vhodný pro soukromé uvedení v prostředí zámeckých divadel.

Giuseppe Scarlatti využil ve svém díle nový, jeho starším přítelem Gluckem prosazovaný styl, který zbavuje zpěv přemrštěných ozdob a směřuje k dramatickému výrazu. Přitom se nevzdává krásných a melodických árií, duetů a tercetu.

Barokní opera Armida, kterou zrekonstruoval orchestr Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble,. (Honza Druid Kopal)
Barokní opera Armida, kterou zrekonstruoval orchestr Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble. (Honza Druid Kopal)

Téma vychází z oblíbeného slovesného díla své doby, z nějž čerpala pro svá díla celá řada autorů nejen v hudbě, z epické básně Osvobozený Jeruzalém. Jako i v dalších dílech je hlavním hrdinou rytíř Rinaldo, který se musí vzepřít moci zlé kouzelnice Armidy. Armida a Rinaldo jsou hlavními postavami celé řady dalších oper, u nás například oblíbené opery G. F. Händla Rinaldo, kterou uvádělo několik let pražské Národní divadlo.

Operu s názvem Armida složilo mnoho dalších hudebníků, např. Jean-Baptiste Lully, Christophe Willibald Gluck, v pozdější době Gioacchino Rossini, a dokonce i Antonín Dvořák.

Operní tvorba Giuseppe Scarlattiho je dosud celosvětově jen velmi málo známá, přitom v předmozartovské éře významná. Libreto k Armidě vytvořil Marco Coltellini, který byl nejen básníkem, ale také profesionálním pěvcem. Jeho libreto se stalo v roce 1771 podkladem pro Antonia Salieriho, který přišel do Vídně právě v roce 1766, kdy Scarlattiho opera vznikla.

Salieriho Armida se pak stala jeho první operou, která byla následně publikována tiskem, zatímco Scarlattiho Armida bohužel nikdy vytištěna nebyla, a proto se na ni také asi (neprávem) zapomnělo. Coltellini zachoval svůj básnický text z roku 1766 jen s několik úpravami, Salieri rozšířil baletní scény a přidal sbor.

Barokní opera Armida, kterou zrekonstruoval orchestr Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble,. (Honza Druid Kopal)
Barokní opera Armida, kterou zrekonstruoval orchestr Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble. (Honza Druid Kopal)

Giuseppe Scarlatti (1718? – 1777)

Je méně známý příslušníku tohoto slavného rodu italských hudebníků, byl to s největší pravděpodobností synovec Domenica Scarlattiho. Po úspěšně započaté kariéře skladatele v Římě roku 1739 uváděl svá díla ve Florencii, Pise, Lucce, Turíně, Benátkách, Milánu a ve svém rodišti v Neapoli.

Na počátku padesátých let 18. století navštívil zřejmě i Španělsko a Portugalsko. Od roku 1757 se až do své smrti zdržoval též ve Vídni, kde byl uznáván nejen jako operní skladatel, ale také vyhledávaný učitel zpěvu a hry na klávesové nástroje. Jeho blízkými přáteli byli skladatelé Ch. W. Gluck (který ho prý podporoval i finančně) a Florian Gassmann.

Napsal přes třicet oper, které upadly v zapomnění. Kníže Josef Adam ze Schwarzenbergu mu svěřil hudební výchovu svých dětí a podporoval i uvádění jeho děl – kromě opery buffa Dove è amore è gelosia (1768), později přejmenované na L´amor geloso, byla na schwarzenberském dvoře uvedena jeho opera Armida za řízení Josefa Traniho. Po roce 1773 již není známo ani jedno uvedení jeho oper.

28. 6. 2015, 20.00, Šumperk – klášterní kostel

Barokní opera Armida, kterou zrekonstruoval orchestr Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble. (Honza Druid Kopal)
Barokní opera Armida, kterou zrekonstruoval orchestr Musica Florea a taneční soubor Hartig Ensemble,. (Honza Druid Kopal)

Hudba: Giuseppe Scarlatti

Libreto: Marco Coltellini

Hudební nastudování a dirigent: Marek Štryncl

Režie a choreografie: Helena Kazárová

Scéna: Václav Krajc

Orchestr: Musica Florea

Hartig Ensemble – Tance a balety tří století

Osoby a obsazení:

Armida (soprán) – Alice Martini

Rinaldo (soprán) – Lucie Rozsnyó

Ubaldo, Rinaldův spolubojovník (tenor) – Jan Ondrejka

Zdroj: TZ