5 důvodů, proč není Peking vhodný pro zimní olympiádu 2022

Není se čemu divit. Lidé v Pekingu o zimní sporty příliš zájem nejeví a pro řadu lidí v Číně představovala letní olympiáda roku 2008 mnoho nepříjemností, plošný zákaz jízdy autem kvůli snižování znečištění ovzduší a nákladná výstavba extravagantních stadionů.

Lidé ve světě doufali, že přidělení letních olympijských her Pekingu přiměje čínskou vládu ke zlepšení neblahé situace na poli lidských práv. Místo toho pořádání her přispělo k intenzivním zákrokům proti disentu v zemi a proti negativnímu zpravodajství v médiích.

Usilování o získání pořadatelství Olympiády se spíše jeví jako soutěž o celosvětovou pozornost pro Čínu, což zřejmě čínský režim považuje za významnou hodnotu, do které neváhá mocně investovat. Mamutí investice budou muset totiž vyřešit níže uvedené překážky vzdáleností, nedostatky sněhu a sportovišť.

Hry také mohou přinést další zhoršení situace lidských práv, neboť jak se ukázalo v roce 2008, Peking hry vnímá jako příležitost pro upevnění svojí moci, nikoliv jako oslavy humanity. Při zátahu na disidenty v roce 2008 umřel ve vězení čínský popový zpěvák Ju Čou, kterého zatkla policejní hlídka za to, že v autě převážel "zakázané náboženské knihy" spojené s duchovním hnutím Falun Gong.

V Pekingu a spolupořádajících městech Čang-ťia-kchou a Jen-čching padá v zimě málo sněhu, na rozdíl od Almaty, které se může pochlubit dostatkem sněhu. Kazachstánské město se ve svém propagačním videu chlubilo „opravdovým sněhem, opravdovou zimní atmosférou, opravdovými zimními hrami“.

Peking tedy bude muset vyrobit ohromné množství umělého sněhu. Pro město, které již tak trpí nedostatkem vody, jde o nákladný počin. Řeka Jung-ting, kdysi největší řeka protékající Pekingem, je z větší části vyschlá. Čínský režim investoval do vybudování přísunu vody pomocí speciálního kanálu 80 miliard dolarů, nicméně tento kanál zatím přivádí do města pouhých 5 procent ze zamýšleného objemu 10 miliard tun vody ročně. Vláda přesto tvrdí, že má dost vody na výrobu umělého sněhu.

Smog se stal jednou z těžkých daní, kterou Čína platí za svůj překotný a neregulovaný průmyslový vývoj. Peking je jedním z čínských velkoměst, které tímto problémem trpí nejvíc.

Čínský režim v roce 2008 zakázal víc než jednomu milionu aut, aby vyjely na městské silnice, a zavřel velké továrny ve městě ve snaze zlepšit ovzduší před olympiádou. Kvalita vzduchu se opravdu výrazně zlepšila, přesto Greenpeace informovali, že i tak průměrná koncentrace atmosférických částic v Pekingu činila dvojnásobek hodnot, jaké jsou považovány za bezpečné podle Světové zdravotnické organizace.

Vládě se sice podařilo smog v první půli roku 2015 o něco zredukovat, problém přesto stále přetrvává.

Pořádat olympijské hry stojí obrovské peníze, což je i důvod, proč se do toho dnes příliš zemí nehrne. Za letní hry Čína vydala 40 miliard dolarů, přičemž příjmy z ní činily pouhých 3,3 miliard, uvedl státní deník China Daily. Komunistická strana Číny přesto o uspořádání zimních her stojí i za cenu enormních nákladů, protože jí to přinese publicitu a prestiž na domácím i mezinárodním poli.

Čínské státní orgány odhadují, že zimní olympiáda bude zemi stát 3,9 miliard dolarů, ale je téměř jisté, že jen za stavbu nových zimních zařízení bude utraceno víc. Značné zdroje byly napumpovány do stavby rychlodráhy mezi Pekingem a Čang-ťia-kchou, které leží 200 kilometrů daleko. Jen-čching, dějiště dalších sportovních klání, leží téměř 90 kilometrů od centra Pekingu. Na druhou stranu Almaty zdůrazňovalo, že všechny soutěže budou probíhat v okruhu 30 kilometrů od města.

V létě 2008 došlo v Číně k onemocnění 300 tisíc kojenců. Příčinou byl sunar, do kterého jeho výrobci přimíchávali melamin, aby navýšili hodnoty bílkovin. Jenže se blížila olympiáda, a tak čínský režim zabránil dalšímu vyšetřování skandálu a zastavil tiskovou konferenci s rodiči nemocných dětí. Zemřelo minimálně šest dětí.

Úřady potlačily rovněž jakékoliv zprávy zahraničních médií o porušování lidských práv v zemi. Když se jeden britský novinář pokusil napsat o protestu za svobodný Tibet u olympijské zóny, byl hrubě zadržen.

Tak jako při olympijských hrách 2008, i v případě zimních her dojde pravděpodobně k široké cenzuře sdělovacích prostředků v ještě větší míře, než se to děje obvykle. K mezinárodnímu obecenstvu se nesmí dostat ani špetka negativních zpráv. 

Navzdory víře mezinárodního společenství, že hostování olympijských her v roce 2008 povede ke zlepšení situace lidských práv v ČLR, čínský režim ukázal pravý opak a potlačování základních svobod obyvatel jen zintenzivnil.

Amnesty International uvádí, že čínské úřady vykořisťovaly při stavbě olympijských areálů dělníky z venkova, majitelům vyvlastněné půdy nechaly zdemolovat domy a poskytly jim jen mizivé kompenzace, zadržovaly a vyhostily zahraniční novináře a zpřísnily cenzuru internetu.

Tisíce disidentů nebo protestujících bylo umlčeno formou domácího vězení, zastrašování, sledování či zadržení. Jüan Wej-ťing, manželka slepého aktivisty Čchen Kuang-čchenga, prohlásila, že počet policistů, kteří ji sledovali, se v té době zvýšil ze deseti na víc než čtyřicet.

Ano, Kazachstán je samozřejmě také autoritářský stát a snad o nic lepší. Jenže čínský komunistický režim již při olympijských hrách 2008 prokázal, že mezinárodní tlak mu v porušování lidských práv rozhodně nezabrání. Není to ani měsíc, co si čínské úřady posvítily na advokáty, kteří se odvážili obhajovat klienty zažívající zlovůli složek státní moci. Při zátahu bylo zatčeno přes 200 právníků.

Článek v angličtině: 


Čtěte také: Okopíroval Peking píseň „Let It Go“ od Disneyho pro zimní Olympiádu 2022?