Čínský prezident Si Ťin-pching (vlevo) a jeho předchůdci Chu Ťin-tchao (uprostřed) a Ťiang Ce-min (vpravo).
Dle pekingského zdroje s vazbou na nejvyšší vedení Číny učinil čínský vůdce komunistické strany Si Ťin-pching první významný krok vůči svému předchůdci a hlavnímu soupeři – Ťiang Ce-minovi. Ten byl spolu se svými syny umístěn „pod dohled ČKS“ s omezením svobody pohybu.
Zdroj, který komunikoval s Lin Fengem, editorem čínského vydání Epoch Times, uvedl, že dané kroky byly uskutečněny letos v srpnu a spolu s Ťiangem byla svoboda pohybu omezená také jeho stoupenci Ceng Čching-chungovi.
Lin Feng se domnívá, že účelem těchto opatření je vyslat jasný signál Ťiangovým stoupencům a poskytnout lidem čas na psychologickou přípravu před tím, než dojde k jeho oficiálnímu zadržení.
„Stejnou věc udělali před odstraněním Čou Jung-kchanga a jeho kumpánů, kdy postupně vystupňovali tlak,“ dodal Lin. Čou Jung-kchang je bývalým šéfem bezpečnostních složek. Když se začaly objevovat zvěsti o jeho sesazení, zahraniční političtí analytici původně tento scénář zcela zavrhli.
Sesazení Čoua je jedním z nejvíce uznávaných milníků politických čistek v průběhu historického fungování strany.
„Ťiang Ce-min byl skutečným kmotrem v pozadí politické mašinérie, u níž si Si Ťin-pching usmyslel, že ji rozloží. Toto jeho předsevzetí bylo v politických kruzích všeobecně známo, avšak veřejnost se o tomto jeho plánu dozvěděla až v úvodníku státních novin People’s Daily.“
Ťiang Ce-min byl vůdcem Čínské komunistické strany v období od roku 1989 do roku 2002. V čele armády zůstal další dva roky a dokonce i další rok se nebyl ochoten vzdát určitého postavení. V průběhu svého působení v úřadu a při konci jeho funkčního období dosadil na klíčové pozice své přívržence, z nichž někteří vedli vlastní podniky a organizace mimo kontrolu formálního vedení strany.
Tato paralelní mocenská struktura zahrnovala bezpečnostní aparát pod taktovkou Luo Kana a později Čou Jung-kchanga, který ho značně rozšířil až do bodu, kdy roční obrat na jeho fungování vyžadoval sto dvacet miliard amerických dolarů. Tedy více, než představoval tehdejší rozpočet armádních složek. Všechny tyto kroky vedly k zajištění toho, že klíčové prvky jeho předešlé vlády včetně jeho tažení proti Falun Gongu (Fa-lun kungu) zůstanou nezměněny.
Většina pozornosti, kterou Si Ťin-pching v posledních dvou a půl letech upíral k očištění komunistické strany od korupce, byla zaměřena na odstranění politické sítě a příznivců bývalého vůdce strany Ťiang Ce-mina. Tyto kroky byly doprovázeny dobře načasovaným informováním státních médií a prohlášeními úředníků, kteří se zmiňovali o daleko sahajících politických konspiracích, sahajících až na vrchol vládního aparátu.
Ťiang Ce-min byl skutečným kmotrem v pozadí politické mašinérie, u níž si Si Ťin-pching usmyslel, že ji rozloží. Toto jeho předsevzetí bylo v politických kruzích všeobecně známo, avšak veřejnost se o tomto jeho plánu dozvěděla až v úvodníku státních novin People’s Daily. Deník odsoudil jednání bývalých vůdců, kteří dle zprávy zasahují do záležitostí jejich následovníků a brání jim v odvedení dobré práce. Deník zmínil také rozmrzelost vůdců, kteří byli nespokojeni s tím, že musí odstoupit, a kteří se za každou cenu snažili udržet u moci.
„Po incidentu ve městě Tchien-ťin nemohl president dvě noci spát.“
Političtí komentátoři okamžitě rozpoznali přímý útok na bývalého vůdce, třebaže ho článek přímo nejmenoval. „Těm, kteří mají jasnou hlavu je na první pohled zřejmé, že tento článek je jeho kritikou,“ napsal Chu Pching, politický analytik, který žije v exilu v New Yorku, v komentáři webových stránek Free Asia.
Zdroj Epoch Times uvedl, že Si chtěl původně nechat Ťianga zatknout na jaře příštího roku a po zbytek letošního roku se věnovat ekonomické situaci v zemi.
Lin Feng prohlásil, že si není stoprocentně jistý, zda to znamená, že se Ťiang již neukáže na veřejnosti. V mnoha případech bylo vysoce postaveným úředníkům dovoleno se krátce objevit na veřejnosti, třebaže byli předmětem vyšetřování nebo dokonce v disciplinárním řízení se samotnou stranou.
Zdroj dodal, že po incidentu ve měste Tchien-ťin nemohl prezident Si dvě noci spát. Si údajně uvěřil tomu, že za těmito mohutnými výbuchy, které silou odpovídaly zhruba 21 tunám TNT, stál bývalý vůdce Ťiang Ce-min.
Příčina obrovských explozí je prozatím neznámá. Kráter zanechal díru o velikost několika pouličních bloků a výsledná ohnivá koule zničila několik tisíců automobilů. Síla exploze "vysklila" okna na míle daleko. Týden po výbuchu bylo v oficiálním prohlášení uvedeno, že počet obětí je 116. Místní obyvatelé hlásí toxické deště a mrtvé ryby u břehů řek. Úředníci oznámili, že ve skladu, který vybuchl, bylo 700 tun kyanidu sodného, který může být smrtelný.
Teorie, že exploze byla úmyslná, se uchytila v čínských zámořských sdělovacích prostředcích.
Články vydané zpravodajstvím Boxun a dalšími hongkongskými médii okamžitě spojily příčinu výbuchu s Ťiang Ce-minem.
Lin Feng, editor čínského vydání Epoch Times, konstatoval, že Ťiangovi lidé jsou známi tím, že informují okolní svět a zahraniční média o novinkách a zvěstech, které chtějí veřejně publikovat.
„Myslím, že podstata zprávy je jasná. Můžeme vytvořit chaos,“ dodal. Sociální nestabilita může být dána za vinu současnému vedení ČKS, což by nakonec vedlo k omezení Si Ťin-pchingova vlivu uvnitř komunistické strany a zároveň k oslabení jeho protikorupční kampaně. Toto by zaručeně hrálo do karet jeho odpůrcům.
Přeložil: Petr Matějček; zdroj: 
Čtěte také:
Čtěte také:
Stojí za výbuchem v Tchien-ťinu čínský exprezident Ťiang Ce-min?
