V poslanecké sněmovně sen projednávala kampaň proti chovů kožešinových zvířat. (Foto: Svoboda zvířat)
Svoboda zvířat spustila koncem října další z projektů kampaně Proti srsti, jehož smyslem je upozornit na špatné podmínky chovů tzv. kožešinových zvířat v České republice a podpořit tak jejich zákaz za pomoci veřejně známých osobností. Dara Rolins, Nela Boudová nebo Bára Hrzánová jsou první z řady celebrit, které se rozhodly proti kožešinám veřejně vystoupit a podpořit snahy této organizace.
Dlouho očekávané projednání se dostalo jako samostatný bod na poslední zasedání Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny ve středu 11. listopadu v Parlamentu České republiky. Zástupce Svobody zvířat Roman Rogner byl přizván k tomuto zasedání jako host spolu s představiteli Ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy a Českého svazu chovatelů.
Výbor PS doporučil pouze intenzivní kontroly veterinární správy
Roman Rogner požádal Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, aby podpořil zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat a požádal ministra zemědělství, aby v tomto smyslu připravil legislativní návrh změny zákona na ochranu zvířat proti týrání a pověřil předsedu výboru, aby zorganizoval odborný seminář k problematice zákazu chovu těchto zvířat za účasti poslanců, odborné veřejnosti a zástupců nevládních organizací.
Výbor ale po krátké diskuzi všemi hlasy schválil usnesení, že považuje aktuální stav kožešinových farem za dostatečný a v souladu s platnou legislativou. Zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat Zemědělský výbor nepodporuje, ale doporučuje Státní veterinární správě chovy intenzivně kontrolovat.
Tereza Bílá, asistentka kampaně Proti srsti, dodává: „Podle reprezentativního průzkumu CVVM, který si Svoboda zvířat nechala zpracovat v roce 2013, se zákazem chovu tzv. kožešinových zvířat v ČR souhlasí 68 % občanů. Také nový Občanský zákoník už chápe zvíře jako bytost, a ne pouze jako věc, což značí určitou společenskou proměnu v postoji ke zvířatům. Nechápeme tedy rozhodnutí Zemědělského výboru, který celou věc smetl ze stolu a týrání tzv. kožešinových zvířat na českých farmách považuje za nedůležitou věc."
Umělci podporují petici za zrušení kožešinových farem
Dara Rolins, která podepsala petici pro zákaz kožešinových farem jako první, řekla:
„Snažím se v životě dělat správné věci, proto mi přijde samozřejmé podpořit kampaň Proti srsti, která chce zabránit zbytečnému trápení zvířat na kožešinových farmách. Bydlíme u lesa a často s dcerou chodíme na procházky, kde vídáme různá zvířata, mj. lišky, a ty rozhodně patří do lesa, ne na límec bundy!“
Cílem kampaně Svobody zvířat Proti srsti je prosadit zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat v České republice. Těch se na našem území v současnosti vyskytuje 10, chovají se zde lišky, norci a v menší míře také činčily. Problémy, kterými zvířata v chovech následkem nevyhovujících podmínek trpí, jsou vedle různých onemocnění, zranění nebo biologických abnormalit také poruchy chování.
Nela Boudová, další signatářka petice, se ptá: „Proč jsou u nás kožešinové farmy stále v provozu, když v Evropě je tolik států, kde už pochopili, jak moc zvířata zavřená v drátěných klecích trpí?“
Herečka Bára Hrzánová k problematice tzv. kožešinových zvířat uvedla: „Svým podpisem petice Svobody zvířat chci ukázat, že v dnešní době nám všem stačí vlastní kůže a není potřeba se oblékat do cizí.“
Snaha o zrušení kožešinových farem je v současnosti aktuální v celé Evropě. Mnoho evropských zemí již chov tzv. kožešinových zvířat zakázalo (např. Velká Británie, Rakousko nebo Chorvatsko).
Podle reprezentativního průzkumu CVVM, který si Svoboda zvířat nechala zpracovat v roce 2013, se zákazem chovu tzv. kožešinových zvířat v ČR souhlasí 68 % občanů.
Dvě liščata, pět tlapek
ČR není jedinou zemí, kde se ozývají hlasy ochránců. Polští ochránci organizace Otwarte Klatki (v překladu Otevřete Klece) provedli inspekci, která probíhala se souhlasem majitele na jedné z liščích farem v západním Polsku. To, co ale inspekcí odhalili, pravděpodobně nečekal nikdo z nich.
Kontrolou bylo zjištěno, že jednomu z mláďat chyběla zadní tlapka a druhé mládě mělo jen dvě přední tlapky. Zranění mláďatům pravděpodobně způsobila jejich matka (zvířata takto často reagují na stres z nevhodného prostředí). Členové organizace se proto rozhodli zasáhnout a těmto dvěma 2,5 měsíčním liščatům poskytnout okamžitou lékařskou pomoc mimo farmu. Veterinární vyšetření, potvrdilo, že mláděti (samice) chybí obě zadní končetiny. Navíc vyšetření ukázalo rozsáhlé zánětlivé onemocnění v důsledku nevhodného hojení rány, dále přítomnost mykóz a roztočů. Obě liščata jsou nyní pod dohledem a v péči veterináře.
Zástupci Otwarte Klatki tvrdí, že osud těchto dvou mláďat ilustruje celkový vztah chovatelů ke zvířatům – zdravotní stav nemá absolutně žádný význam, pokud lze nějakým způsobem kožešinu ze zvířat získat. Zdravotní problémy zvířat nejsou na kožešinových farmách ničím neobvyklým. Podle ochránců zvířat nezajišťuje právní ustanovení platné v současné době pro zvířata vhodné podmínky k životu a domnívají se, že je nemožné je zajistit tak, aby zároveň byly chovy rentabilní, proto vyzývají k zákazu kožešinových farem na území Polska.
„Prosím, navštívila jste někdy farmu, kde se chovají nějaká zvířata? Nechala jste se nějakou farmou provést? Pokud ne, tak vřele doporučuji,“ napsal na Facebooku jeden uživatel na adresu Svobody zvířat, na které ukazují záběry zvířat v klecích. „To, proti čemu vyzýváte, je uměle vytvořená kauza. Pokud by se zvířata chovala v nevyhovujících podmínkách, tak by chovateli nikdy neposkytla efekt, pro který je chová. To prostě nejde. Každý chovatel, aby mu jeho chov přinášel efekt, se musí o zvířata starat se vší zodpovědností. Naopak by mě zajímalo, kdo, kdy a jak pořídil ty záběry...“
Zdroj: TZ
