Z historie trapperů (Hudson's Bay Company territory, 1880). (Volné dílo)
Trappeři versus dnešní chovatelé divokých zvířat pro kožešinu
Kdo si dnes vzpomene, že kožešina byla někdy nutnou součástí oděvu v zimních podmínkách nebo dokonce platidlem místo peněz? Kožka patřila k přírodním materiálům s velmi dobrými tepelně izolačními vlastnostmi.
V historii byl trapper lovcem kožešin v divočině. Bylo to jeho povolání i životní styl. Divoká příroda poskytovala trapperům celoroční pobyt. Trappeři lovili divoká zvířata zbraní nebo pomocí pastí, ze kterých pak zvířata vybírali a usmrtili. Lišky, norci, soboli a bobři žili svůj život do posledního dechu na svobodě, ve svém přirozeném prostředí.
Např. původní Severozápadní teritorium lovců kožešin vzniklo v létě roku 1870, zahrnovalo tehdy velkou část Kanady i Yukon. V současnosti je teritorium značně zredukováno, ale ještě existuje.
Indiáni, kteří kolem roku 1850 žili nomádským způsobem života, se zjara i k podzimu zdržovali poblíž obchodních stanovišť a prodávali ulovené kožešiny. Kůže z bobra se dokonce stala platidlem, měnou v regionu. Výměnný kurz byl: jedné kožešině z bobra odpovídaly 3 kožešiny z norka, 10 až 15 z ondatry, kožešina z dospělého rysa. Za kůže si Indiáni mohli ´koupit´ nůž, zbraně, střelivo, pasti, mouku, tabák, čaj, dobytek i rum. Peníze zde nehrály roli, fungoval výměnný obchod, platidlem byly kůže ulovených zvířat
V ČR (tehdy ČSSR) bylo za socialistického zřízení povoleno chovat kožešinová zvířata v domácím prostředí. Na vesnicích měl kdekdo králíky v králíkárnách, kteří posloužili na maso i za kůži.
Hlodavci měli podestláno, dostávali oves, čisté seno nebo trávu a vodu. Klece nepoznali.
Někteří nimrodi měli možnost chovat nutrie. Kožešinová zvířata nebyla zavírána do klecí. Nutrie měly ohrazený prostor v lese na potoce, kde mohly plavat a pečovat o svá mláďata a celkem přiměřeně žít ve svém biotopu, než byla zabita pro svou tehdy atraktivní kožešinu.
Pak přišla doba klecová
Koncem letošního listopadu se v Praze konal průvod u příležitosti začátku kožkovací sezóny, v rámci níž budou do Vánoc na českém venkově staženy z kůže tisíce tzv. kožešinových zvířat.
V reakci na kampaň proti klecovému chovu se otázkou kožešinových farem vážně zabýval i ministr zemědělství, který v srpnu avizoval projednání tématu ve sněmovním výboru pro zemědělství. Ten však na své listopadové schůzi přijal usnesení, ve kterém žádné změny legislativy týkající se kožešinových farem nedoporučuje. Debatu ve sněmovně ochránci zvířat hodnotí:
Plakát kampaně za zákaz kožešinových farem. (o. s. OBRAZ)
„Ani etický aspekt celé problematiky nebyl podroben seriózní debatě: Shodli jsme se jako společnost na tom, že zvíře není věc a jeho usmrcení je přípustné jen v případě, kdy pro to existuje důležitý lidský zájem. Je důležitým lidským zájmem módní ozdoba bund?“ ptá se Voršilka.
„68 % občanů, kteří žádají zákaz kožešinových farem, si zaslouží hlubší a serióznější debatu než tu, která... proběhla na schůzi sněmovního výboru pro zemědělství. Vyzýváme proto zákonodárce napříč politickým spektrem k podpoře iniciativy za legislativní zákaz kožešinových farem, abychom téma znovu a ve velkém vrátili na parlamentní půdu,“ dodal Voršilka.
K Vánocům dostanou norkové dárek – ukončení utrpení života v kleci
„Tisíce lišek a norků v následujících týdnech naposledy vydechnou v plynových komorách nebo pod elektrickým proudem jenom proto, aby jejich zimní srst mohla ozdobit límce kabátů. Zakončí tím své mnohaměsíční strádání v drátěných klecích, které jsou pro tato divoká zvířata doslova šílenstvím,“ řekl Marek Voršilka.
„Celý tento byznys je nejen krutý, ale především zbytečný. Proto nás těší, že společenské volání po zákazu kožešinových farem je nyní silnější než kdy dříve. S kožešinovými farmami tímto způsobem skoncovali již v 10 evropských zemích, v České republice podporuje zákaz 68 % občanů.“
Velký průvod na podporu kampaně za zákaz kožešinových farem v České republice podpořili známí politici i osobnosti, mezi nimi např. europoslanec a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, poslankyně Kristýna Zelienková a mecenáška umění Meda Mládková.
Průvod se konal u příležitosti začátku kožkovací sezóny, v rámci níž budou do Vánoc na českém venkově staženy z kůže tisíce tzv. kožešinových zvířat.
Zákaz klecových chovů kožešinových zvířat zatím přijaly státy, jako je Velká Británie, Anglie a Wales, Skotsko, Nizozemí, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie.
Švýcarsko a Německo vydaly omezení v chovu, takže se chovatelům produkce kožešin už tak nevyplácí.
