Bývalý čínský náměstek ministra zdravotnictví Chuang Ťie-fu (vpravo) s amerických velvyslancem Clarkem Randtem v Číně, 2003. (FREDERIC J. BROWN/AFP/Getty Images)
Bývalý čínský náměstek ministra zdravotnictví Chuang Ťie-fu (vpravo) s amerických velvyslancem Clarkem Randtem v Číně, 2003. (FREDERIC J. BROWN/AFP/Getty Images)
Uprostřed oslav „reformy“ čínského transplantačního systému vedené doktorem Chuangem Ťie-fuem vyšel v edici New York Times článek, který vznesl „nepohodlnou otázku“. Velké naděje vkládané do reformy čínského transplantačního systému leží především ve slibu Chuanga Ťie-fua, který učinil před rokem, že Čína vytvoří dobrovolný systém dárcovství orgánů, který splňuje mezinárodní standardy.
 
Očekávané změny měly ukončit používání orgánů od popravených vězňů. Ročně totiž čínský transplantační systém, podle oficiálních prohlášení, využíval několik tisíc popravených vězňů a vězňů svědomí jako nedobrovolné dárce orgánů ke komerčním transplantacím. Respektive, stát bohatl na prodeji orgánů popravených vězňů, což dokladuje mezinárodní sdružení lékařů DAFOH, které vydalo knihu „State Organs“, tedy „Orgány státu“, jejíž název naznačuje skutečnost, že z orgánů vězňů se stal majetek čínského režimu.

Během prvního roku s „novým systémem“, který měl naprosto ukončit užívání tisíců orgánů popravených vězňů, nedošlo k poklesu počtu transplantací. Jak je to možné? – New York Times

Během prvního roku, kdy již má čínský transplantační systém běžet pod „novým systémem“, který měl naprosto ukončit užívání tisíců orgánů popravených vězňů, nedošlo k poklesu počtu transplantací. Jak je to možné?

The New York Times v článku citoval dřívější prohlášení Chuanga Ťie-fua, že orgány vězňů budou moci být zařazeny do oficiálního dárcovského systému v případě, že budou „darovány dobrovolně“.

18. listopadu, den poté, co New York Times článek publikoval, se Chuang Ťie-fu setkal s reportérem, který vznesl tuto „nepříjemnou otázku“.

Chuang Ťie-fu na schůzce popřel, že by někdy zmínil, že orgány popravených vězňů budou zahrnuty v systému dobrovolného dárcovství. Prohlásil, že jeho předchozí prohlášení byla jen úvahami. Řekl, že mluvil pouze „filozoficky a teoreticky“.

„Orgány vězňů budou moci být zařazeny do oficiálního dárcovského systému v případě, že budou darovány dobrovolně.“ – Chuang Ťie-fu

Ve skutečnosti myšlenku, že orgány vězňů, kteří je darují dobrovolně, budou zahrnuty do oficiálního systému dárců, nezmínil pouze Chuang, který to prohlásil hned při několika příležitostech. Myšlenku zmínili také další čínští transplantologové. Řada čínských oficiálních médií citovala toto prohlášení Chuanga Ťie-fua, a to bez jakýchkoliv protestů vznesených Chuangem nebo kýmkoliv jiným. Proč okamžitě reagoval na článek publikovaný v New York Times?

Podle reportéra Beijing Youth, který šel s reportérem New York Times domluvit setkání s Chuangem, schůzka neproběhla na žádost Chuanga ani New York Times. Byla uspořádána Státní komisí pro zdraví a plánované rodičovství. To znamená, že někdo na vyšší úrovni nebyl ze zprávy publikované New York Times „příliš šťastný“ a nařídil Chuangovi, aby to vyřešil.


Řada čínských oficiálních médií citovala toto prohlášení Chuanga Ťie-fua, a to bez jakýchkoliv následných protestů vznesených Chuangem nebo kýmkoliv jiným.


Jak je možné, že počet transplantací neklesá?

Nakolik ovšem odpověď Chuanga Ťie-fua dává smysl? Podle jeho dřívějších prohlášení Čína využívala orgány popravených vězňů v 95 % případů transplantací. Veškeré snahy o zvýšení množství darovaných orgánů mimo vězeňský systém z řad čínských občanů neměly velký účinek.

Buďto docházelo pouze k velmi malému vzestupu dárcovství, řádově několika stům, a to ještě především mezi rodinnými příslušníky, nebo byly za orgány vypisovány vysoké částky. Ale i v těchto případech došlo pouze k zanedbatelnému nárůstu počtu dobrovolných dárců.

Pokud tedy Chuang hovořil pouze „filozoficky a teoreticky“, kde čínský zdravotní systém bere orgány pro transplantace, když po slibované reformě nedošlo k poklesu transplantací, přestože hlavní zdroj orgánů (vězni) byl zavržen a dále není používán?


Někdo na vyšší úrovni čínského režimu nebyl ze zprávy v New York Times „příliš šťastný“ a nařídil Chuangovi, aby to vyřešil.


Kdo je Chuang Ťie-fu?

Pokud nahlédneme do pozadí celé věci, zjistíme že samotný Chuang Ťie-fu nemá žádné oficiální pravomoci ke změně systému a ani je nikdy neměl. Jeho oficiální status je Zástupce náčelníka zdravotní péče Ústředního výboru, který se stará o zdraví klíčových vůdců vládnoucí Komunistické strany Číny. Je zřejmé, že tento titul mu nedává autoritu nad reformou transplantačního odvětví a nikdy jej při svém vystupování na veřejnosti ani nepoužil.

Chuang Ťie-fu má být podle čínských státních médií předsedou takzvaného Výboru pro darování lidských orgánů a transplantace. Tento výbor však existuje pouze v oficiálních prohlášeních čínských státních médií, nemá vlastní internetové stránky a není uveden v rámci žádného státního odboru, a to ani na internetových stránkách Státní komise pro zdraví a plánované rodičovství, na kterou údajně výbor dohlíží.

Navíc se ukázalo, že reforma čínského transplantačního systému nemá žádné právní základy. Ve zkratce existuje pouze jedna zavedená právní regule, která umožňuje používání orgánů vězňů, ale neexistuje žádná nově vydaná, která by tuto praxi zakazovala. Paradoxně Chuang Ťie-fu jako předseda Výboru pro darování lidských orgánů a transplantace prohlásil, že směrnice umožňující používání orgánů vězňů je tajná a on sám ji nikdy nečetl.

Nakolik je Chuang Ťie-fu skutečným hybatelem reformy čínského systému dárcovství orgánů a nakolik je nastrčenou mediální figurkou čínského režimu, respektive vůdců Lidově osvobozenecké armády? Další otázkou je, zda se jeho slovům dá věřit, když realita opakovaně ukazuje něco jiného, než Chuang prohlašuje. Oslavy a naděje světových lékařských kruhů okolo reformy čínského zdravotnictví mohou být tedy značně plané.


Článek byl redakčně zkrácen.
Článek přeložil a upravil Milan Kajínek.
Nezkrácená původní verze v angličtině: small United States