Fotka, která obletěla přes sociální sítě celý svět, se stala symbolem tohoto dne. Zachycuje v ní potlučenou matku odhodlanou k ochraně svého dítěte. (foto zveřejněné aktivisty)
Fotka, která obletěla přes sociální sítě celý svět, se stala symbolem tohoto dne. Zachycuje v ní potlučenou matku odhodlanou k ochraně svého dítěte. (foto zveřejněné aktivisty)
Během první poloviny května propukly ve Vietnamu tři demonstrace ihned za sebou, což se stalo poprvé od sjednocení Vietnamu v roce 1975. Podíváme-li se postupně na průběh každého protestu, je nemožné si nevšimnout různých změn v postoji vietnamského režimu.

Stejně jako v Čechách v době totality, demonstrace či veřejné shromáždění jsou sice de facto povoleny ve vietnamské ústavě, avšak v praxi bývají tyto aktivity znemožněny a Vietnam nemá žádný zákon o veřejném shromáždění.

Protesty vyvolal případ kontaminování mořských vod u pobřeží Vietnamu. Moře vyplavilo množství mrtvých ryb kolem 4. dubna ve Vung Ang, provincii Ha Tinh. Kolem 16. dubna se státní média zmínila o uhynulých rybách v oblasti Hue, což je 300 km jižněji a po směru mořského proudu v daném ročním období. Do 26. dubna státní média pravidelně psala o situaci postižených oblastí a hlavním podezření. Veřejná nespokojenost začala stoupat od 27. dubna, kdy se téma uhynutí skoro 100 tun mořských ryb stalo tabu ve všech státních médiích. Odvážné články sem tam ojediněle vycházely, byly však státními úřady staženy během několika hodin.

Utajování viníků a výsledků vyšetřování vedlo k propuknutí vlny demonstrací, které vyvíjely nátlak na vietnamský režim, aby ve věci jednal průhledným způsobem a lépe chránil životní prostředí, které je pro Vietnamce životně důležitým zdrojem obživy.

O první demonstraci, které proběhla 1. května, se mluvilo jako vůbec o nejpočetnější, celkem v obou největších městech se jí zúčastnilo skoro 3 000 lidí. Ke konci demonstrace došlo k potyčkám, když sympatizanti režimu v civilu napadli protestující, kteří stáli v posledních řadách. Za porušení pořádku bylo tehdy zadrženo zhruba 50 osob.

Druhá demonstrace byla napadena ihned na začátku; cílem útoků se staly i ženy a děti. Fotka, která obletěla přes sociální sítě celý svět, se stala symbolem tohoto dne. Zachycuje v ní potlučenou matku odhodlanou k ochraně svého dítěte.

Třetí demonstrace z 15. května čelila represím už od začátku. Policie uzavřela všechny přístupové cesty k hlavní třídě Nguyen Hue, místu konání demonstrace v Ho Či Minově městě. Uzavírka byla provedena údajně kvůli údržbě. Všude kolem hlídkovaly skupiny bezpečnostních složek, zastavovaly a kontrolovaly každého, kdo se v okolí ulice ukázal. Demonstranti se museli spontánně rozejít a místo toho protestovali v jiných částech města v menších skupinkách. Stovky z nich byly zatčeny a někteří byli propuštěni až 17. května. Údajně byli zadržováni v centru pro drogově závislé.

Symbolem třetí demonstrace se stala fotka jednoho odvážného muže, který prošel suverénně přes policejní zátarasy ke středu hlavní třídy Nguyen Hue, usedl na zem, vyndal papír s protestním heslem a v klidu ho zvedl nad hlavu. Během minuty k němu přiběhli policisté v civilu a odtáhli ho pryč.

20160529-vietnam-demonstrace-zivotni-prostredi2

20160529-vietnam-demonstrace-zivotni-prostredi3
Symbolem třetí demonstrace se stala fotka jednoho odvážného muže, který prošel suverénně přes policejní zátarasy k středu hlavní třídy Nguyen Hue, usednul na zem, vyndal papír s protestním heslem a v klidu ho zvedl nad hlavu. Během minuty k němu přiběhli policisté v civilu a odtáhli ho pryč. (hrw.org)

Human Rights Watch zveřejnila tuto fotku s poznámkou, že „místo vyjasnění důvodů ekologické havárie se vietnamská vláda zaměřuje na potlačování protestu a trestání těch, kteří žádají o zveřejnění odpovědnosti“.

Další demonstrace se téhož dne udála v hlavním městě Hanoji v podobném duchu. Agenti v civilu se nezastavili ani před ženami. V provincii Nghe An, jedna z pěti přímořských provincií ve středním Vietnamu, jejichž rybolov přinesl vloni skoro sedm miliard dolarů, protestovalo tisíce katolíků.

Petice adresovaná vládě

Dne 12. 5. se vietnamští intelektuálové podepsali pod petici adresované vietnamské vládě, v níž jsou 4 body:

 – požadavek na zveřejnění výsledků vyšetřování tak, aby bylo možné podniknout kroky k likvidaci následků a k záchraně životního prostředí, potrestat viníky a odškodnit oběti.

 – po zkušenostech demonstrací ve dnech 1. 5. a 8. 5. signatáři žádají, aby vláda respektovala 25. ústavní článek o demonstraci bez ohledu na to, že zatím neexistují zákony o veřejném shromáždění.

 – vyjadřují své rozhořčení nad zvůlí a násilným zásahem bezpečnostních složek při těchto dvou demonstracích, zásahy odsuzují a považují je za protizákonné - za rušení mezinárodních úmluv, které Vietnam podepsal. Jestliže je možné, že si nějaká skupina či organizace může dovolit používat násilí a její příslušnici si na sebe obléknou zelenou uniformu anebo červenou pásku na rukáv, pak se podle signatářů jedná o nebezpečný precedens ohrožující jednotnost národa a pořádek ve společnosti. Proto žádají právní řízení a odpovídající trest pro pachatele.

 – vyslovují podporu právníkům, kteří se podepsali pod otevřený dopis nazvaný „Ve službách justici“.

Protesty se rozšířily i do zahraničí

Ekologická havárie zasáhla i vietnamské komunity v zahraničí. Protestovalo se v různých evropských metropolích, např. Varšava, Praha, Amsterdam, Mnichov.

První Vietnamci přijeli do Čech v 50. letech minulého století, i přesto je Vietnamská komunita v Čechách značně mladá v tomto smyslu, že většina jejích členů pochází z první generace. Ačkoli se snaží, mnohdy i ti, kteří se česky domluví, a přeci jen se integrovali do zdejší společnosti alespoň částečně, na druhou stranu se drží pohromadě ve své značně uzavřené komunitě. Domov jim leží na srdci a táhne je k sobě.

Tato ekologická havárie většině z nich přišla jako rána z čistého nebe. Na demonstraci před vietnamskou ambasádou dne 9. 5. přišli i ti, kteří se nikdy předtím nezajímali o politiku ve Vietnamu. Obecně, demonstranti a Vietnamci v Čechách by rádi přispěli na pomoc postižené oblasti. Ale nevědí, jak.

Ztratili už dávno důvěru ve státní organizaci a jejich krajanské sdružení se státem v pozadí. Vždyť podle státního deníku Mláděz Thanh Niên, se státní pomoc ve výši 15 kg rýže/osoba v postižené oblasti nedostala k rybářům v původní slíbené výši, a v některých oblastech museli za pomoc dokonce zaplatit!

Poskytování finanční pomoci přes nevládní organizace by bylo nebezpečné jak pro odesílatele, tak i pro příjemce. Vždyť nedávno státní televize veřejně obvinila nevládní organizaci, která vůbec jako první rozdávala rýži rybářům, z agitace proti vlasti.

Objem remitence do Vietnamu činil 12 bilión dolarů v roce 2014, a každý rok se zvyšuje. Mezi Vietnamci v Čechách zatím nebyla zorganizována žádná veřejná sbírka na pomoc postižené oblasti. Dny ubíhají a výsledky vyšetřování havárie dosud nejsou na dohled.

Státní média mlčí, anebo mlží?