Aktivistka Greenpeace Camila Specialeová na mezinárodním letišti v Buenos Aires, kam přijela 28. prosince 2013 po stodenním zadržování v Rusku, kde ji zatkli za protesty proti těžení ropy v Arktidě. (Alejandro Pagni / AFP / Getty Images)
Aktivistka Greenpeace Camila Specialeová na mezinárodním letišti v Buenos Aires, kam přijela 28. prosince 2013 po stodenním zadržování v Rusku, kde ji zatkli za protesty proti těžení ropy v Arktidě. (Alejandro Pagni / AFP / Getty Images)
Když děláme nějaký dobrý skutek, máme ze sebe dobrý pocit. Z toho vyplývá, že z pomoci druhým musíme mít nějaký psychologický přínos. Jenže jak to zjistit? Nejlepším způsobem, jak studovat zdravotní účinky dobrých skutků, je zkoumat studie dobrovolnických aktivit.
 
Daniel George provedl v roce 2011 randomizovaný experiment s třiceti dospělými jedinci v americkém státě Ohio. Tito lidé měli slabou nebo umírněnou demenci. Polovina z nich trávila každých čtrnáct dnů jednu hodinu tím, že pomáhali malým školákům se čtením, psaním a dějepisem. Druhá polovina (kontrolní skupina) nedostala za úkol žádnou dobrovolnou činnost. A výsledek? Po pěti měsících se ukázalo, že dospělí, kteří pomáhali školákům, vykazovali nižší hladinu stresu.

Šlo však o malou studii, a tak vědci provedli v roce 2012 metaanalýzu, kdy posbírali data z několika studií a podrobně je analyzovali, aby získali spolehlivější statistiku.

Metaanalýza zahrnovala pět randomizovaných pokusů celkem se 477 lidmi. Výsledky byly smíšené. Jednalo se o dobrovolnou pomoc při učení – výuka malých děti nebo výuka angličtiny jako druhého jazyka. Dobrovolnictví mělo dobrý vliv na duševní funkci respondentů, na jejich fyzickou aktivitu, sílu a stres.

Na druhou stranu se zdá, že co se týče zdravotního stavu všeobecně, počtu pádů (u seniorů) a pocitu osamělosti, nedošlo k žádnému pozitivnímu účinku. Navíc se ukázalo, že když člověk vykonává špatný druh dobrovolnictví, kde je riziko verbálního nebo fyzického útoku, je to spíše pro jeho újmu.

20161016 pomoc
Dobrovolná pomoc může snížit cholesterol. (www.bezmamy.cz)

Mladiství, kteří dělali dobrovolnou práci, vykazovali větší snížení u všech bio ukazatelů souvisejících s kardiovaskulárními chorobami, než tomu bylo u kontrolní skupiny. Nedávná důkladná studie z Kanady se zaměřila na fyzické účinky dobrovolnické práce, která přináší užitek jak tomu, kdo pomáhá, tak tomu, komu je pomáháno. Zde se potvrdilo, že (správně) pomáhat lidem zlepšuje zdraví dobrovolníků.  
 
Výzkumníci požádali 52 vysokoškolských studentů z Kanady, aby jednou za týden nezištně pomáhali mladším studentům s jejich úkoly, tělocvikem a dalšími školními aktivitami. Pro srovnání byla vytvořena kontrolní skupina 54 studentů, kteří nedělali ve stejném období žádnou dobrovolnou činnost.

Před začátkem studie a po jejím skončení vědci odebrali oběma skupinám vzorky krve, aby změřili jejich index tělesné hmotnosti (BMI). Vzorky krve se použily k měření bio ukazatelů, které předpovídají, zda je u jedince pravděpodobnost kardiovaskulárních chorob. Na konci studie se ukázalo, že dospívající, kteří dělali dobrovolnickou práci, vykazovali větší snížení u všech bio ukazatelů souvisejících s kardiovaskulárními onemocněními. Také víc zhubli.

Pomáhat druhým pomáhá vám 

Některé dobrovolnické činnosti, jako třeba vzít na procházku psa imobilnímu sousedovi, vyžadují fyzickou aktivitu a mohou zlepšovat kondici. Ale i jen promluvit si s lidmi má zdravotní přínosy. Dobrovolničení může také snižovat stres tím, že zapomenete na své vlastní problémy a uvolníte se.

20161016 pomoc2
Dobrovolná pomoc může snížit cholesterol. (www.bezmamy.cz)

Zároveň tu může fungovat také jakýsi evoluční mechanismus. U lidí, kteří darují peníze, se údajně aktivují části mozku spojené s tvorbou dopaminu a serotoninu. Naši dávní předkové, kteří si navzájem pomáhali, měli větší šanci na přežití, a proto se jim dostalo dopaminového „nakopnutí“ jako výměny za altruistické chování.

Dopamin neslouží jen k tomu, abychom se cítili dobře. Používá se také ve zdravotnictví k léčbě nízkého krevního tlaku, srdečních chorob, Parkinsonovy nemoci, hyperaktivity a závislosti na drogách. Ale nebojte, nemusíte dát v práci výpověď a dát se ke Greenpeace nebo odjet pomáhat sirotkům do Afriky. Stačí, když příště pomůžete člověku, který to potřebuje, třeba bezdomovci. Proč mu nekoupit hrnek čaje, nenabídnout čisté oblečení nebo si od něj nekoupit časopis? I takové maličkosti mohou jeho život aspoň na chvíli vylepšit, a vy díky tomu třeba budete zdravější.

Jeremy Howick se ve svých výzkumech zabývá placebo efektem, epidemiologií a lékařstvím založeném na důkazech. Pracuje na Univerzitě Oxford ve Velké Británii. Tento článek byl původně zveřejněn na serveru The Conversation.

Přeložil: Ondřej Horecký; zdroj: small United States