Mydlice lékařská voní ve slunečních paprscích. (Volné dílo)
Mydlice lékařská voní ve slunečních paprscích. (Volné dílo)
Až se někdy budete procházet navlhlou loukou, rumištěm nebo po břehu či mezi, možná vás pohladí po ruce poměrně vysoká rostlina s bledě růžovými kvítky, záhadně se tvářící.  Když ji utrhnete a rozemnete mezi prsty, pochopíte, že to není jen obyčejná kytička.

Naši předkové dlouho před námi věděli, jak se mydlice lékařská (Saponaria officinalis) dá používat. A tak pokud vás už nebaví tekuté mýdlo nebo moderní prací prostředky na prádlo, můžete vyzkoušet mydlici podle starodávných receptů. Slouží ke zdraví, pro krásu i v domácnosti pro mnohé každodenní potřeby.

Jak napovídá název rostlinky, především má schopnost vyvolat pěnění, takže jde o mycí a prací schopnost, pro kterou byla hojně používána. Obdařena je saponinem, který jí propůjčuje onu schopnost – mydlení.

Současně mydlice obsahuje antibakteriální, protizánětlivé a hojivé látky, a tak může pomoci např. při ekzémech, akné, na zanícené rány, ale pomáhá také k uvolnění křečí, při revmatismu či artritidě.

Již před více než 500 lety začali lidé zaznamenávat léčivé i mycí účinky rostlinky a z období středověku se dochovalo množství zápisů o běžném používání mydlice. Už tehdy byla velmi uznávanou léčivkou. Soapwort, svůj anglický název, obdržela proto, že se celá staletí používala namísto mýdla, což odpovídá českému názvu mydlice.

Využití

Mydlice obsahuje saponin, který vnitřně pomáhá odkašlávání, odhleňuje sliznice. Zároveň zvyšuje sekreci sliznic, čímž napomáhá jejich pročištění. Napomáhá látkové výměně při poruchách metabolismu. Je močopudná i potopudná. Vedle saponinu obsahuje také látku saporubin, která účinně potlačuje plísně. Zevně se proto používá k omývání kůže postižené mykózou, i při plísni nehtů. Také léčí pásový opar.

V dřívějšku se používala také vnitřně k pročištění jater nebo při zánětu průdušek, protože rozpouští hleny.

Později se vnitřní používání přestalo doporučovat, protože saponin dráždí zažívací trakt a může způsobovat nevolnost. Je mírně toxická, proto se nedoporučuje užívání dlouhodobě nebo po velkých dávkách. Dosud je však využívána v homeopatii.

Účinná část rostliny

Sbírá se její kořen, který je asi na prst silný a hodně větvený. Kořen se dobře umyje a usuší, buď na slunci, nebo umělým teplem. Saponin je však obsažen také v jejím stonku a listech.

Domácí alchymie

Saponiny jsou přírodní látky na bázi cukru, které při smíchání s vodou a vzduchem tvoří pěnu, snižují povrchové napětí vody (změkčují ji) a mají čistící a prací efekt. Koho baví domácí alchymie, může si z nasbíraných rostlin vyrobit domácí mýdlo, šampon, účinnou masku na vlasy nebo prací prostředek.

Mydlice pomáhá ošetřit také nečistou a aknózní pleť, k jejímu ošetření si můžeme vyrobit jemný krém z natě či listů louhovaných v podmáslí. Podobně si můžeme připravit i domácí šampon.

V minulosti byla mydlice běžně používána v domácnostech k mytí a praní, hospodyňky s ní čistily vlněné, hedvábné a jiné jemné tkaniny. Mydlici doposud používají restaurátoři k obnově starých tapet, koberců, oděvů. Starožitnostem vrací původní barvu a vzhled lépe nežli moderní čisticí prostředky.

Nenáročná evropská kráska roste v Evropě, na severu až po Skandinávii, na východě přes Sibiř na Dálný východ. Množí se zejména oddenky, ale také i semínky. Mydlice má ráda vlhkou kyprou půdu, jinak vůbec náročná není. Dorůstá až do 80 cm výšky a kvete takřka celé léto. Je medonosná, její bledě růžové květy lákají včely, které z nich dokážou vytvořit voňavý med.