Koroptev polní. (By SriMesh - Own work, CC BY-SA 3.0)
Koroptev polní. (By SriMesh - Own work, CC BY-SA 3.0)

Společná zemědělská politika a nastavení zemědělských dotací vyžadují zásadní změny

ČSO (Česká společnost ornitologická) upozorňuje, že nedávno ve vlivném mezinárodním časopise vyšla studie, jež dokládá rychlejší úbytek polních ptáků u nás, který začal v době po vstupu ČR do Evropské unie.

„Je již evidentní, že v zemědělské krajině je úbytek polních ptáků obzvlášť citelný a že v posledních desetiletích jsme svědky dramatického ochuzování přírodní rozmanitosti. Početnost polních ptáků se používá jako jeden z hlavních indikátorů, kterým se tento úbytek měří.“

Intenzifikace zemědělství

Společná zemědělská politika Evropské unie je založená na dotacích podporujících co nejvyšší produkci zemědělských podniků. Aby se zvyšovaly výnosy, zemědělská výroba se intenzifikuje: používají se účinnější hnojiva a pesticidy, pole se stříkají a hnojí častěji. Na přírodu má však intenzifikace silně negativní dopady.

„V případě ptáků se omezuje potravní nabídka, mizejí hnízdní biotopy a často dochází i k přímému zničení hnízd. To všechno se projevuje snižováním ptačích populací,“ vysvětluje hlavní autor studie, docent Jiří Reif z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

V případě východoevropských zemí se zdálo, že postižení biodiverzity intenzifikací zemědělství nebude tak výrazné jako v západní Evropě. V souvislosti se socioekonomickými změnami po pádu totalitních režimů v 90. letech minulého století zde k intenzifikaci nedocházelo a populace ptáků zemědělské krajiny se dokonce po několik let začaly obnovovat.

20180711-skriv
Skřivan polní. (Neil Smith – Flickr, CC BY-SA 2.0)

V roce 2004 se však většina postkomunistických zemí v souvislosti se vstupem do Evropské unie zapojila i do Společné zemědělské politiky.

„Tuto otázku jsme se rozhodli otestovat na datech z dlouhodobého monitoringu ptáků v Česku,“ vysvětluje Reif. „Dobrovolní spolupracovníci ptáky sledují již od roku 1982 a data pokrývají dostatečně dlouhou časovou řadu před vstupem Česka do Evropské unie (1993—2004) i po vstupu (2005—2017). Zároveň jsme analyzovali i vývoj hektarových výnosů plodin pokrývajících většinu orné půdy jako měřítko intenzity hospodaření.“

„Naše analýza jasně ukázala, že se po vstupu do Evropské unie o čtvrtinu zvýšily hektarové výnosy (konkrétně o 19—29 % v závislosti na konkrétní plodině). Zároveň razantně, zhruba o 30 %, poklesla početnost populací ptáků zemědělské krajiny,“ vysvětluje Reif hlavní výsledky studie.

Nesprávné nastavení dotací do zemědělství

Tato časová shoda je sice nápadná, ale ještě by nemusela znamenat, že spolu oba jevy souvisejí.

„Proto jsme provedli několik dalších testů s cílem nalézt případné další faktory, které by mohly výsledek ovlivnit. Analýzy ukazují, že životní strategie, migrace ani klimatické nároky druhů výsledky neovlivňují a vstup do Evropské unie vyšel jako hlavní vysvětlující faktor. Ukazuje se také, že čím vyšší je v jednom roce intenzita hospodaření, tím méně polních ptáků zjistíme v roce následujícím, a to bez ohledu na počasí.“

Ornitologové vyvozují, že jestliže u lesních druhů ptáků není podobná změna pozorována, potom společná zemědělská politika a špatné nastavení dotací jsou tedy opravdu hlavní příčinou, proč z našich polí vzniká zelená poušť.

Dotační programy obsahují i nástroje na ozelenění a k přírodě šetrné hospodaření – ty jsou ale v menšině a nestačí vykompenzovat škody vzniklé plošným dotováním produkce.

K tomu se přidává plošné sečení trav, absence remízků, monokulturní plodiny a další příčiny.

Nyní bude vodné ověřit, jestli se česká situace opakuje i v jiných zemích s podobou historií. Zároveň je nejvhodnější doba změnit zemědělskou dotační politiku tak, aby kladla větší důraz na zachování živé přírody.

„Evropskou unii potřebujeme, evropskou zemědělskou politiku potřebujeme reformovat,“ shrnuje situaci ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.


Zdroj: Tisková zpráva ČSO


Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.



Čtěte také: 

Neblahá situace v ČR – o kolik polních ptáků musíme ještě přijít?

Úbytek polních ptáků a hmyzu je radikální. V Bruselu se demonstrovalo

Legislativa EU nedokáže zabránit úbytku polních ptáků