Omir Bekli při setkání se svou rodinou. Bekli strávil v lágru v Sin-ťiangu skoro osm měsíců. (foto poskytl Omir Bekli)
Ujgury ze Sin-ťiangu na severozápadě Číny mučí, znásilňují a zabíjejí v utajovaných převýchovných lágrech, prozradili Epoch Times bývalí vězni.
V těchto internačních táborech, které až do 9. října fungovaly mimo čínský justiční systém, je zadržován „až jeden milion“ převážně ujgurských vězňů, uvádí zpráva americké Kongresové komise pro Čínu a OSN.
Čínská komunistická strana tvrdí, že masové detence mezi ujgurským obyvatelstvem, které je převážně islámského vyznání, jsou součástí boje proti terorismu, extrémismu a separatismu. Režim toto tvrzení používá jako omluvu pro přísný dohled nad Ujgury v Sin-ťiangu a k jejich pronásledování.
Vyprávění přímých svědků však hovoří o snahách čínských úřadů připravit Ujgury o jejich vlastní kulturu a jazyk, přinutit je vzdát se své víry a slíbit věrnost komunistické straně a jejímu vůdci. Stejné popisy událostí zaznívají již roky z buddhistického Tibetu.
5 druhů mučení
Pokud zadržovaný odmítne následovat rozkazy, může být podroben až pěti druhům mučení, vypráví bývalý ujgurský vezeň v rozhovoru, který s ním udělal Epoch Times v Instanbulu.
Omiru Beklimu je 42 let. Narodil se v Sin-ťiangu, ale od roku 2006 získal kazachstánské občanství. Vloni v březnu vpadla do domu jeho rodičů v Šan-šanu, nějakých 290 kilometrů od hlavního města Sin-ťiangu, Urumči, policie, na hlavu mu vrazili černý pytel a násilím ho odvlekli pryč.
Sedm měsíců ho drželi v policejní cele, odkud byl poslán na 20 dnů do převýchovného tábora v Karamaji. V lágru si prožil i mučení, mimo jiné proto, že odmítal zpívat písně vychvalující Komunistickou stranu Číny a jejího vůdce.
„Mučební metody jsou velice nehumánní a nesnesitelné,“ říká Bekli. Ujguři jsou „svázováni řetězy jako zvířata“, nedávají jim jídlo, odepírají jim spánek a bijí je, dokud jim „neopuchne tělo a neteče z nich krev“.
„Vyvolají ve vás strach, oslabí vás fyzicky i duševně, aby vás přinutili k poslušnosti,“ popisuje Bekli.
Další bývalá vězeňkyně, 54letá Ujgurka, která si nepřála být jmenována z obavy o svou bezpečnost, byla propuštěna letos v září z tábora v Urumči. Strávila tam 15 měsíců a byla svědkem toho, jak komunističtí funkcionáři v lágru denně znásilňovali mladé ujgurské ženy. Kdo projevil odpor, mohl být zabit.
„Dívky odvedou a celou noc znásilňují. Když odporujete, píchnou vám něco a zabijí vás,“ vypověděla pro Epoch Times anonymní žena. Sama byla svědkyní toho, jak injekcí zabili dvě ujgurské ženy.
„V jedné malé místnosti je obvykle 40 – 50 žen, ale 5 až deset jich pravidelně odvedou a ony pak prostě zmizí. Nikdy se už nevrátí. Zabíjejí lidi po desítkách,“ tvrdí svědkyně a dodává, že ženy povinně dostávají antikoncepční pilulky.
Také Bekli říká, že viděl na vlastní oči, jak vlečou ven těla mrtvých Ujgurů. „S největší pravděpodobností je ubili k smrti.“
Místní úřady v Sin-ťiangu dlouho popíraly, že by v oblasti docházelo k náboženské diskriminaci a že existují masové internační tábory, nicméně 9. října 2018 Čína oficiálně legalizovala tzv. „pracovní výcviková střediska“, která mají „vzdělávat a transformovat“ údajné náboženské extremisty.
Vysoce postavený funkcionář Komunistické strany Číny, Chu Lien-che, který má ve straně na starosti problematiku národnostních menšin, ujišťoval úředníky z OSN ještě letos v srpnu, že v Sin-ťiangu „neexistuje žádné potlačování národnostních menšin či porušování jejich svobody náboženského vyznání ve jménu antiterorismu.“
Nebezpečná cizina
Ujgurský akademik z Kašgaru žijící v USA, Tahir Imin, prozradil Epoch Times, že komunistická strana nahlíží na ty, kdo cestují do zahraničí, jako na hrozbu pro společnost: „Čína věří, že ti, kdo navštívili jiné země, vidí chyby a omyly strany.“
Přizvukuje mu i Nicholas Bequelin z Amnesty International, který v tiskové zprávě uvedl: „Prostý čin poslání sms vaší rodině do ciziny vás může dostat za mříže… Jen to dokazuje, jak absurdní, neoprávněné a naprosto svévolné je jednání čínských úřadů.“
Ujgury úřady vězní i například kvůli tomu, že mají příbuzné v zahraničí, byli někdy v cizině, že si nechávají růst vousy nebo se účastní náboženských setkání, sdělili Epoch Times příbuzní Ujgurů držených v lágrech.
Zadržení lidé přitom nejsou posláni k soudu, nemohou se proti svému zatčení odvolat, ani si najmout právníka. Kromě Ujgurů se pronásledování týká také Kazachů, Uzbeků, chanských muslimů (Chuej) a etnika Tung-siang. V Sin-ťiangu byli podle zpráv zatčeni a zadržováni také domácí křesťané, příznivci Falun Gongu a další političtí vězni.
Perzekuce Ujgurů eskaluje až v posledních letech. Odstartovaly ji hlavě velké etnické nepokoje v letech 2009, 2013 a 2014, kdy místním přetekla trpělivost nad neustálým potlačováním jejich svobod.
Jak Ujgury mučí?
Ujguři čelí pěti druhům trestů a mučení. Ty přijdou na řadu, když neposlechnou příkazy dozorců v převýchovných táborech, vypráví Bekli.
Podle něj mohli trestanci spát pouze tři hodiny denně, od půlnoci do třetí ranní. Pak museli stát proti zdi a zpívat komunistickou hymnu a tři „oslavné písně o straně“, aby za odměnu dostali snídani. To samé se opakovalo před obědem.
„Když odmítnete zpívat písně oslavující komunistickou stranu a vůdce Si Ťin-pchinga, pořádně vás zmlátí. Pak vás přinutí postavit se tváří ke zdi a 24 hodin vás nechají bez jídla a spánku,“ vzpomíná Bekli.
Kdo znovu odmítne, skončí připoutaný na tzv. „tygří lavici“ a další den zůstane bez spánku a jídla. Další potrestání spočívá v tom, že člověka na 1 až 3 dny „spoutají jako zvíře“ v tmavé místnosti zvané „černá díra“, která má asi 3 metry čtvereční.
„Čtvrtý trest je, že když je v létě horko, postaví vás venku na slunce na betonový panel. Na sobě nemáte nic než spodní prádlo, žádné boty. To horko vám v létě spálí chodidla. V zimě to dělají také,“ vypráví Bekli.
Poslední potrestání spočívá v krutém bití, kdy se používají klacky a cokoliv, co je zrovna po ruce. „Pak vás pověsí za ruce a dají do klece naplněné strašně špinavou, smradlavou vodou, která vám sahá až po krk. Jste tam jeden až pět dnů. Když tam jste víc jak pět dnů, je velká pravděpodobnost, že zemřete, protože ta voda vás zabije.“
Při posledním mučení dostávají Ujguři kousek chleba, aby hned nezemřeli. Muži také musí jíst léky, které jim „navždy odstřihnou sexuální pocity,“ líčí bývalý vězeň Bekli.
„Kvůli tomu prášku lidé vypadají jako šílení, blázni, jako kdyby nevěděli, co dělají. Udělají prostě všechno, co se jim řekne. Je to jako by byli zdrogovaní, hned vidíte, že nejsou normální.“
Bekli si vždy ukryl pilulku pod jazykem, vodu vypil a pak prášek vyplivl. „Tak jsem přežil,“ vzpomíná.
Spousta Ujgurů chce podle něj kvůli nátlaku v lágrech spáchat sebevraždu. „To vám ale nedovolí, protože vás vždycky sleduje tak pět až deset lidí a v místnostech jsou kamery.“
Ajdin Anwarová, Ujgurka žijící ve Spojených státech, se svěřila Epoch Times, že internační zařízení v Sin-ťiangu jsou podle ní způsobem, jak „zakrýt hromadné vyhlazování Ujgurů“.
„Proč vychází těla ven mrtvá? Kdyby nás Čína opravdu chtěla asimilovat, proč by lidi zabíjeli?“ ptá se žena.
Nicholas Bequelin z Amnesty International nazývá situaci v Sin-ťiangu „noční můrou“ a vyzývá vlády světa, aby Číně daly najevo, že s pronásledováním nesouhlasí.
„Těmito masivními zákroky byly rozděleny stovky tisíc rodin. Zoufale touží vědět, co se s jejich drahými stalo. Je na čase, aby jim čínské úřady poskytly odpověď.“
Čtěte také:
BBC odvysílala reportáž o vyšetřování násilných odběrů orgánů vězňům v Číně (Video)
Skryté psaní v nové kabelce – když si jej žena přečetla, byla šokovaná
Čína: Lidskoprávní katastrofa v provincii Sin-ťiang. Probíhá pomalá genocida, varují experti
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
