Demonstrace v Berlíně v roce 2016, ilustr. foto. (TOBIAS SCHWARZ / AFP / Getty Images)
Demonstrace v Berlíně v roce 2016, ilustr. foto. (TOBIAS SCHWARZ / AFP / Getty Images)
Každý člověk bez výjimky se obává, co by si počal, kdyby léky na jeho tělo náhle nebo pozvolna ztratily účinnost. Máme zájem být zdraví, a když nám není dobře, hledáme, jak se uzdravit. Na rezistenci člověka vůči antibiotikům bylo upozorňováno již řadu let. Nejde pouze o to, že pokud pacient sám nedobere svou dávku antibiotik podle předpisu, naruší si tím přijímání další dávky léčiva, ale jde zejména o to, že antibiotika nechtěně přijímáme i v potravinách. Ano, v potravinách, které běžně pojídáme.

„Problém s antibiotickou rezistencí řeší i veterinární medicína. Po zjištění těchto závažných informací přijala rada EU v roce 2011 závěry týkající se rezistence jak v oblasti lidského zdraví, tak i zdraví zvířat. Na základě plánu Národního antibiotického programu byl pro rok 2011–2013 stanoven seznam esenciálních antiinfektiv[1] pro ČR. Vzhledem ke specifickým vlastnostem původců infekcí je předpokladem každoroční revize tohoto seznamu,“ uvádí Soňa Hrunková, dopisovatelka ET.

„Teď se nám tu choroby odolné vůči antibiotikům rozšiřují. Infekce, které se daly dříve běžně léčit, jsou nyní neléčitelné. Tou nejrozšířenější je MRSA, zkratka pro „methicillin-resistant staphylococcus aureus“. Když se tato běžná infekce stala odolná vůči penicilínu, stafylokokové infekce se začaly léčit silnějším methicilinem. Teď začínají odolávat dokonce vancomycinu, poslednímu účinnému antibiotiku, které ve svém arzenálu farmaceutik máme,“ píše Ray Grigg, ET.

Rezistence vůči lékům má dopady přesahující lidské zdraví. Jak se bakterie stávají imunnější vůči antibiotikům, které jsou v zemědělském průmyslu standardně přidávány do krmiv, bude docházet k nekontrolovatelným epidemiím u dobytka, a to povede k narušení zásobování potravinami. Kuřecí, hovězí a vepřové maso – jakékoliv průmyslově chované maso – bude dražší.

Základní chybou v celé strategii výroby léčiv je, že pokud je primárním cílem zisk, a ne zdraví, rezistence vůči lékům představuje dilema, které se vyřeší pouze masivní tragédií a utrpením. A tak prozatím zbývá jediné řešení v podobě zákroku ze strany světových vlád, které by výzkum nových preparátů financovaly, regulovaly by prodeje a zaručily by farmaceutickým firmám zisk.

Antimikrobiální rezistence vzniká tak, že si organismus vytvoří mutace odolné vůči antibiotikům. Světová zdravotnická organizace (WHO) požaduje, aby tzv. „kriticky významná antibiotika”, která léčí nemoci, na něž neúčinkuje nic jiného, bylo zakázáno používat u hospodářských zvířat. Dosud se touto radou členské země neřídily. Odhaduje se, že celosvětově hospodářská zvířata spotřebují až 73 % antibiotik. Zarážející je, že v EU se dvě třetiny antibiotik používají u tzv. potravinových zvířat.

Nová legislativa – od roku 2022

Nová legislativa [2] schválená dne 25. října 2018 Evropským parlamentem ukončuje nadměrné používání antibiotik u hospodářských zvířat. Cóilín Nunan, vedoucí kampaně a odborný poradce Aliance za záchranu antibiotik (The Alliance to Save our Antibiotics) [3], řekl:

„Je to dlouho očekávané vítězství – pro zdravá hospodářská zvířata, která by neměla užívat antibiotika, a pro zdraví lidí. Dlouhá léta vedeme kampaň za zavedení zemědělské praxe, která přirozeným způsobem chovu chrání zdraví a pohodu zvířat, a tím snižuje potřebu používání antibiotik. Antibiotika tak zůstanou účinná pro nemocné lidi, kteří je nutně potřebují, a nikoli pro zdravá zvířata, která je nepotřebují.“

Tato převratná legislativa zakáže preventivní hromadné podávání antibiotik skupinám zdravých zvířat od roku 2022. Antibiotika se hojně nadužívají celá desetiletí jako kompenzace špatných životních podmínek zvířat ve velkochovech, což podporuje rozvoj rezistentních mikrobů přenosných na člověka.

Je důležité upozornit na to, že nová legislativa nebude bránit podávání antibiotik nemocným zvířatům či jednotlivým zvířatům, která jsou vážně ohrožena infekcí, aby se předešlo šíření nákazy. Kýženým výsledkem je tedy to, že antibiotika se budou smět podávat pouze jednotlivým zvířatům, a nikoli např. celým skupinám prasat v krmivu či napájecí vodě.

„Nemocným zvířatům se antibiotika nadále podávat budou a stejně jako dosud bude muset proběhnout ochranná lhůta, než jejich produkty bude možné využít pro lidskou konzumaci,“ sdělila pro ET Romana Šonková z Compassion in World Farming, ČR.

Cóilin dodává: „Nadšeně vítáme tento obrovský krok směrem k zodpovědnějšímu používání antibiotik v chovech hospodářských zvířat.“


Poznámky:

1. Antiinfektiva – léky proti infekčním nemocem, do kterých patří mimo jiné i antibiotika.

2. Legislativa schválená 25. 10. 2018 Evropským parlamentem se označuje jako balíček předpisů o veterinárních léčivých přípravcích. Musí být ještě schválen ministry členských států EU v Radě Evropské unie.

3. Aliance za záchranu antibiotik (The Alliance to Save our Antibiotics) je spojenectvím nevládních organizací působících v oblasti zdravotnictví, udržitelnosti a ochrany zvířat, které bojují za zastavení nadužívání antibiotik v chovech zvířat. Byla založena organizacemi Compassion in World Farming, Soil Association and Sustain v roce 2009. Její vizí je svět, ve kterém jsou zdraví a pohoda lidí a zvířat podporovány potravinami a zemědělskými systémy, které se nespoléhají na rutinní používání antibiotik. 

Více na http://www.saveourantibiotics.org/.


Zdroj: TZ + ET


Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také: 

Za dramatickým nárůstem rezistence vůči antibiotikům stojí chovatelé dobytka

Účinnost antibiotik rapidně klesá, existuje řešení?

Rezistence na antibiotika představuje zásadní problém pro budoucnost účinné léčby

Rozhovor: Nejvíc člověk trpí, když se dají antibiotika