Jako dračí hřbet se napříč krajinou severní Číny táhne předlouhá a mýty opředená Velká čínská zeď. Jako řada dalších věcí z Číny i Velká čínská zeď je ověnčena mnoha superlativy – největší stavba v dějinách lidstva, nejdelší konstrukce, největší pohřebiště a další. Pojďme se teď na tento fenomén podívat z vícero zajímavých úhlů.

Délka Velké čínské zdi

Jak dlouhá je Velká čínská zeď? Číňan by vám odpověděl, že je nekonečná. V čínštině jí ostatně říkají wan-li čchang-čcheng neboli „deset tisíc mil dlouhá zeď“. Výraz „deset tisíc“ tradičně označuje něco neměřitelného, nesčetného, nekonečného.

Pokud dáváte přednost konkrétním číslům před obraznými pojmy, pak vězte, že se stavba táhne 3 460 kilometrů a se všemi odbočkami 8 850 kilometrů. Nový archeologický průzkum z roku 2012 přišel ještě k  ohromnějším číslům – zeď se větví až do neuvěřitelných 21 196 kilometrů délky. To je víc než vzdálenost z Prahy do brazilského Rio de Janeira a  zpátky!

 Velká čínská zeď u Mutianyu.
Velká čínská zeď u Mutianyu. (Flickr/Ana Paula Hirama)

Proč byla Velká čínská zeď postavena

Čína byla ve starověku mocná a prosperující. Její bohatství přitahovalo loupeživé kočovníky ze severu. V průběhu tisíců let měli Číňané odvěký strach z barbarských nájezdníků. Ti říši periodicky napadali a rabovali. Pohybovali se rychle a zaútočit mohli kdekoliv. Čínští vládcové proto dali zbudovat obrovskou bariéru, která by jim pomohla držet si lačné hordy na koních od těla.

Číňané potřebovali také chránit obchodní trasy na svém území, zejména výnosnou Hedvábnou stezku. Prostřednictvím těchto cest se směňovalo zboží s  krajinami na západ od Číny. Zeď měla zajistit ochranu pro karavany putující tímto směrem.

Kočovník z mongolských stepí
Kočovníci z mongolských stepí byli obávanými bojovníky. Díky svým koním se na stepích pohybovali velkou rychlostí. Zato horské oblasti opevněné velkou zdí pro ně představovaly problém. (Flickr/Jonathan Kos-Read

Jak se Velká čínská zeď stavěla

Realizovat tak monumentální projekt si vyžádalo obrovské úsilí a  úmornou dřinu. Protože bylo třeba stavět rychle a co nejlevněji, používali dělníci vždy materiál dostupný v okruhu stavby. Když byli ve skalistých horách, používali drobné kamení, na kopcích používali hlínu a na poušti rákos s pískem.

Mezi dřevěné bednění se po tenkých vrstvách ručně udusávala hlína, dokud nebyla tvrdá jako kámen. Zeď rostla pomaličku, centimetru po centimetru, až do výšky nějakých pěti metrů. Takové opevnění dokázalo odolat tehdejším ne příliš vyspělým zbraním.

Za dynastie Ming došlo k výrazným opravám. Opevnění bylo zesíleno kameny nebo pálenými cihlami, a celá konstrukce se tak stala znatelně odolnější. V této podobě se zeď dochovala až dodnes.

Velká čínská zeď – úsek Badaling.
Velká čínská zeď – úsek Badaling. (Flickr/Jonathan Corbet)

Kdo zeď stavěl

V první fázi to byl poddaný lid. Císař Čchin Š‘-chuang-ti nahnal na práci údajně až 3,5 milionu obyvatel říše – nějakých 70 procent celkové populace.

V dalších fázích šlo o nevolníky a zajatce. Za dynastie Ming už byl tento úkol svěřen vojákům a zručným řemeslníkům, kteří za to dostávali apanáž.

Největší pohřebiště lidských dějin

Postavit největší stavební projekt na světě si vyžádalo oběti, a ty nebyly malé.

Stavělo se často za extrémních podmínek – úporného horka i kruté zimy, na poušti i na strmých svazích dalekých hor. Hlad a nemoci decimovaly dělníky po tisících. Odhaduje se, že při stavbě této monumentální zdi zahynulo přinejmenším 500 tisíc dělníků. Některé odhady hovoří až o  jednom milionu obětí.

Zejména v první fázi budování, za Prvního císaře (dynastie Čchin), známého svou krutostí, si robota vyžádala mezi rolníky závratný počet mrtvých. Utrpení lidu se vrylo do mysli národa tak silně, že se o něm vypráví a zpívá dodnes.

Velká čínská zeď připravila o život zástupy prostých Číňanů.
Stavba tak monumentálního projektu, jakým byla Velká čínská zeď, připravila o život zástupy prostých Číňanů. (Flickr/Eddy Van 3000)

Fáze výstavby

Se systematickým budováním začal v roce 221 př. n. l. první císař Číny, Čchin Š‘-chuang-ti, zakladatel dynastie Čching (221 – 206 př. n. l.). Nechal spojit již existující kratší úseky obranných opevnění, aby zabránil vpádům Hunů ze severu.

Zeď v Gobi.
Postavit Velkou čínskou zeď v poušti Gobi byl obzvlášť nesnadný úkol. (Flickr/Jonathan Kos-Read)

Na stavbu formou nucených prací byly nahnány miliony prostých lidí, zatímco bohatší museli platit vysoké daně. To prakticky zruinovalo ekonomiku státu a stálo život statisíců. Císaře každý nenáviděl a krátce po jeho náhlé smrti vypuklo povstání. Nespokojení obyvatelé dynastii svrhli, a to znamenalo i konec výstavby zdi.

Za dynastie Chan (206 př. n. l. – 220 n. l.) byla zeď prodloužena a vylepšena. Její délka tehdy dosáhla úctyhodných 8 000 kilometrů. Přibyla hlavně důležitá část v poušti Gobi chránící obchodní karavany. Legenda praví, že výstavba zdi byla částečně financována prostřednictvím státní loterie.

Za dynastie Ming (1368–1644 n. l.) se vládci říše znovu vrátili k opravám a výstavbě zdi. Měli strach, aby se opět nedostali do područí Mongolů, které právě vyhnali. Zeď se dočkala vylepšení – strážních a signálních věží a  kamenného nebo cihlového obezdění. Úpravy vykonávali placení řemeslníci a  vojáci. Práce na projektu trvala několik stovek let a jeho svědky můžeme být díky stavitelskému umění tehdejších Číňanů dodnes.

Propracovaný systém obrany

S odvážnými muži a neporušenou strukturou představovala zeď účinnou zábranu před lačnými hordami nájezdníků. Ozbrojené stráže a odloučené posádky hlídaly ze strážných věží rozmístěných po několika stech metrech, zda se neblíží vpád cizích sil. Pokud spatřily nebezpečí, upozornily pomocí kouřových signálů další jednotku, která kouřový signál opět předala dál.

Takový způsob předávání informací byl rychlejší než kurýři na koních. Informace o útoku cestovala velmi rychle. Z jednoho konce zdi na druhý se mohla dostat za jediný den, a  vojsko tak mohlo pohotově zareagovat. Signální věže se stavěly na vysokých místech, aby byly dobře viditelné z dálky. Další forma signálů byly vlajky a svítilny umístěné na dlouhých tyčích.

Strážní a signalizační věž v Mutianyu
Strážní a signalizační věže, jako tato v Mutianyu, sloužily nejenom jako pozorovatelny, ale i jako skladiště zásob a zbraní. (Flickr/J B)

Posily přispěchaly napadeným jednotkám na pomoc buď po vrcholu zdi anebo, v případě početnějších skupin, po přilehlých cestách. Obranný systém zdi umožňoval použít k ochraně hranic daleko menší počet mužů, než by jinak bylo třeba.

K obraně se používaly na svou dobu převratné zbraně – opakovací kuše, které střílely několik šípů za sebou, katapulty, primitivní granáty i kanóny. Zbraně a zásoby se skladovaly ve věžích.

Věž Velké čínské zdi.
Z věží bylo snadno vidět, co se děje dole. Vysoké zdi na těžko dostupných místech byly pro nájezdníky tvrdým oříškem. (Flickr/Marc Smith)

Sloužila Velká čínská zeď svému účelu?

Obranný význam Velké čínské zdi se někdy nadměrně přeceňuje. Zatímco byla efektivní při zabránění rabování a menším vpádům, náporu velkého vojska odolat nemohla.

Sám Čingischán poznamenal: „Síla zdi záleží na odvaze těch, kdo ji brání.“ A skutečně to bylo tak. Pokud zemi vládl slabý nebo neoblíbený panovník, obránci neměli motivaci, mohli se nechat uplatit a nájezdníci neměli problém „dračí hřbet“ překonat.

Velká čínská zeď v číslech

čínská zeď v číslech

Zajímavosti

  • Velká čínská zeď je nejznámější čínskou památkou
  • Zeď není souvislá, nýbrž prokládaná přírodními překážkami, např. strmými horami nebo řekami
  • Strážní věže používaly ke kouřovým signálům vlčí trus
  • Každý rok v květnu probíhá na zdi jeden z nejnáročnějších maratonů na světě 
  • David Copperfield „prošel“ v roce 1986 skrz Velkou čínskou zeď v jednom ze svých nejúžasnějších kouzelnických triků

Velká čínská zeď z vesmíru

O Velké čínské zdi koluje celá řada mýtů a báchorek. Jedna z nich je, že je jako jediná lidská stavba viditelná z vesmíru. Není to pravda. Dokonce ani první čínský kosmonaut Yang Liwei ji při své cestě do vesmíru v roce 2003 neviděl.

Z Měsíce jsou lidským okem stěží vidět jednotlivé země. Aby odtud člověk mohl vidět objekt na Zemi, tento objekt by musel mít v průměru 110 km a být v jasném kontrastu s okolím. Velká čínská zeď je široká maximálně 9 metrů a podobné barvy jako okolí. Tudíž není šance, že by byla z Měsíce pozorovatelná.

Někteří odborníci tvrdí, že je zeď viditelná z oběžné dráhy Země (od 160 km výš). Podle americké NASA je zeď z oběžné dráhy stěží vidět a i tak jen za dokonalých podmínek. Z této vzdálenosti je daleko lépe vidět řada jiných objektů vytvořených člověkem.

Velká čínská zeď z vesmíru
Satelitní snímek části Velké čínské zdi v severní Šan-si. Zeď probíhá diagonálně z dolního levého rohu do pravého horního rohu. Nespleťte si ji s daleko výraznější řekou jdoucí z horního levého rohu směrem dolů. (Wikimedia Commons)

Velká čínská zeď v UNESCO, její význam

Zeď byla zapsána na seznam světového dědictví UNESCO v roce 1987. Zabírá plochu 2 152 hektarů. Je to největší vojenská stavba na světě, jedinečná ukázka vojenské architektury a stavitelských schopností starých Číňanů.

Jde o mistrovské dílo postavené pouze lidskými rukama v průběhu několika staletí. Vzniknout mohlo pouze v Číně, kde měli vládci k dispozici masivní lidské zdroje a dokázali si vynutit či  získat jejich poslušnost. Svědčí také o vysoké organizovanosti čínské společnosti.

 Velká čínská zeď – část Badaling.
Velká čínská zeď – část Badaling. (Flickr/Vin Crosbie)

Mapa

Velká čínská zeď se táhne napříč severní Čínou. Začíná u mořského zálivu Po-chaj (Bohai) na východě země a končí daleko na západě na okraji pouště Gobi, v místech, kudy přes roztroušené oázy kdysi pokračovala západním směrem Hedvábná stezka.

Mapa hlavních úseků Velké čínské zdi.
Mapa hlavních úseků Velké čínské zdi, které dosud stojí. (Wikimedia Commons/Roke)

Velká čínská zeď dnes

Současné opevnění již dávno nevypadá tak velkolepě jako v minulosti. Velké části zdi jsou rozpadlé působením přírody nebo rozebrané či  zdemolované lidmi.

Mao Ce-tung lidi pobízel, aby zeď používali jako bezplatný stavební materiál, a tato praxe trvá neoficiálně dodnes. Bez vnějšího opláštění cihlami podléhá vnitřek zdi rychle vlivu povětrnostních podmínek.

Dnes slouží Velká čínská zeď jako masová atrakce pro turisty z domova i zahraničí, a to na několika zrekonstruovaných úsecích, jež jsou pravidelně udržovány. Najdete tu přehršel obchodů se suvenýry, restaurace, tobogány, lanovky a hlavně neodbytné trhovce.

Nejznámější a neoblíbenější jsou části zdi poblíž Pekingu: Pa-ta-ling (Badaling), Mu-tchien-jü (Mutianyu), S‘-ma-tchaj (Simatai) a Ťin-šan-ling (Jinshanling).

Nejnavštěvovanější úsek zdi – Badaling
Nejnavštěvovanější úsek zdi – Badaling nedaleko Pekingu. Pokud netoužíte zjistit, jaký je rekordní počet osob, který se může na zeď vmáčknout, vyhněte se velkým svátkům. (Flickr.com/Curt Smith)

Celebrity, které Velkou čínskou zeď navštívily:

Barack Obama, Nelson Mandela, Karl Lagerfeld, Michail Gorbačov, královna Alžběta II., Fidel Castro, Beyoncé, Václav Klaus, Boris Jelcin, Boyz II Men.