Dr. Robert Epstein, americký psycholog, který se léta zabývá výzkumem obrovského vlivu společnosti Google, navrhl způsob, jak se tento technologický gigant může vyhnout pro něj potenciálně ochromující vládní intervenci. Řešením, které by pro Google znamenalo významnou oběť, by bylo zpřístupnit veřejnosti celý index pro vyhledávání.
Společnost Google, která ovládá přibližně 92 procent trhu s internetovým vyhledáváním, byla Evropskou unií od roku 2017 pokutována více než 8 miliardami dolarů a americké orgány nyní vyšetřují podezření, že Google zneužívá svého dominantního postavení na trhu.
Robert Epstein tvrdí, že otevřením svého indexu se Google může vyhnout drastičtějším regulačním opatřením, jako je například rozdělení do mnoha menších společností, které by mohlo oslabit jeho užitečnost.
Index pro vyhledávání (angl. search index) je databáze všech webových stránek, o kterých Google ví, včetně podrobných údajů o každé stránce, které Googlu umožňují určit, co je na stránce a jak by ji měl kategorizovat.
Uživatelé v současné době mohou pouze drobně nahlédnout do indexu v rámci každého vyhledávání. Epstein navrhuje, aby Google umožnil neomezený přístup k celé databázi.
„Pokud by subjektům po celém světě byl poskytnut neomezený přístup k indexu Googlu, … za rok nebo dva by se mohly objevit tisíce nových vyhledávacích platforem, z nichž každá by měla jiné silné a slabé stránky,“ napsal ve svém článku, který 15. července zveřejnil Bloomberg.
To by podle Epsteina vyřešilo některé z nejnaléhavějších problémů monopolu společnosti Google.
„Manipulovat myšlení“
Epstein vytvořil síť dobrovolníků, kteří s ním sdílejí údaje o svých vyhledáváních na Googlu. Na základě výsledků zjistil, že společnost má „bezprecedentní schopnost manipulovat myšlení 2,5 miliardy lidí, brzy 4 a více miliard“.
„Metody, které používají, jsou neviditelné. Jsou podprahové. Jsou mocnější než většina jiných vlivů, které jsem kdy viděl v behaviorálních vědách, a já v behaviorálních vědách působím téměř 40 let,“ vypověděl 16. července před podvýborem pro soudnictví amerického Senátu.
Hlavní problém podle něj spočívá v tom, že „lidé slepě důvěřují výše umístěným výsledkům vyhledávání než těm, které jsou umístěny níže“.
Vliv Googlu je podle Epsteina tak obrovský, že může politicky „nasměrovat“ nerozhodnuté voliče – v některých demografických strukturách jde dokonce o čtyři z pěti lidí.
„V roce 2016 vyhledávací algoritmus Googlu pravděpodobně ovlivnil nerozhodnuté voliče způsobem, který nasměroval nejméně 2,6 milionu hlasů k Hillary Clintonové, kterou jsem já sám podpořil,“ potvrdil. „To vím, protože jsem si před dnem voleb uchoval více než 13 000 vyhledávání souvisejících s volbami a výsledky vyhledávání Googlu byly výrazně zkreslené ve prospěch ministryně Clintonové.“
V případě voleb do Kongresu v roce 2018 Epstein dále rozšířil svůj monitorovací systém a dospěl k závěru, že v týdnech těsně předcházejících volebnímu dni „zaujatost ve výsledcích vyhledávání Googlu mohla nasměrovat přes 78,2 milionu hlasů … ke kandidátům jedné politické strany“.
Navíc připomenutí „Jděte k volbám“ („Go Vote“), kterou Google zobrazil na své domovské stránce v roce 2018, „dala jedné politické straně nejméně o 800 000 hlasů více, než poskytla druhé straně,“ uvedl.
„Toto připomenutí nebylo veřejnou službou, byla to manipulace hlasování,“ dodal.
Varoval, že technologické společnosti, jako jsou Google a Facebook, si byly v roce 2016 „příliš jisté“ (vítězstvím Clintonové, pozn. překl.), ale „v roce 2020 se můžete vsadit, že do toho půjdou naplno“.
„Pokud všechny tyto společnosti budou podporovat stejného kandidáta, budou schopny přesunout 15 milionů hlasů k tomuto kandidátovi,“ uvedl.
Epstein nyní získává finanční prostředky na zřízení ještě rozsáhlejšího monitorovacího systému na rok 2020. Říká ale, že pokud by Google zpřístupnil svůj index, mohlo by to zabránit mnoha problémům.
„V tuto chvíli je zcela na Googlu, aby určil, ve které (názorové) bublině se nacházíte, jaké návrhy vyhledávání obdržíte a jaké výsledky vyhledávání se zobrazí jako první; to už je záležitost celosvětové kontroly myšlení,“ napsal ve svém článku. „Ale s tisíci vyhledávacích platforem, které soupeří o vaši pozornost, je moc zpět ve vašich rukou.“
Jako paralelu uvedl rozhodnutí o soudním smíru z roku 1956, které donutilo společnost AT&T sdílet své patenty.
„Existuje precedent jak v právu, tak v obchodních praktikách Googlu, které tento krok ospravedlňují,“ uvedl.
Své svědectví uzavřel varováním, že „demokracie, tak jak byla původně koncipována, nemůže přežít velké technologie, které mají v současnosti takovouto moc“.
Zástupci Googlu dříve zamítli Epsteinovu metodologii jako „chybnou“, ale neřekli, čeho se chyby měly týkat.
Společnost Google neodpověděla na žádost o komentář týkající se Epsteinova návrhu, který předložil ve svém článku.
Politické preference
Google opakovaně tvrdí, že je politicky neutrální.
„Provozujeme řadu platforem a jsou konstruovány a provozovány tak, aby byly politicky neutrální nebo apolitické,“ uvedl během slyšení 16. července Karan Bhatia , viceprezident společnosti Google pro vládní záležitosti a veřejnou politiku.
Toto stanovisko však bylo oslabeno rostoucím množstvím důkazů, které svědčily o opaku.
„Project Veritas“, nezisková organizace pravicových investigativních novinářů, zveřejnila 24. června video ukazující zaměstnance společnosti Google a interní dokumenty, které podporovaly tvrzení, že Google vnáší svůj politický světonázor do svých produktů, aniž by to oznámil svým uživatelům.
Zjištění z více zdrojů potvrdila, že Google používá doktrínu „férovosti“ k upravování svých produktů, aby tím tajně tlačil své uživatele k upřednostňovánípolitického světonázoru Googlu.
Dne 25. června zveřejnil Project Veritas interní e-mail, v němž zaměstnanec Googlu nazývá konzervativce, jako je Ben Shapiro a stránky PragerU, vedené Dennisem Pragerem, „nacisty používajícími skryté vzkazy“ (angl. „Nazis using dog whistles“). Označil takto i kanadského psychologa Jordana Petersona. Všichni tři jsou otevřenými kritiky nacismu.
„Dva ze tří těchto lidí jsou židé, velmi nábožensky založení židé, a přesto si myslíte, že jsou nacisté,“ řekl poslanec Dan Crenshaw (republikánský zástupce státu Texas) na slyšení z 26. června. „To vzbuzuje otázku: Jaké vzdělání mají lidé v Googlu, že si myslí, že praktikující židé jsou nacisté?“
Společnost Google a další významné technologické platformy, včetně Facebooku a Twitteru, veřejně podpořily model kontroly obsahu, který odráží určité politické tendence.
Všechny například zakazují „nenávistné projevy“ (angl. „hate speech“), což je koncept, který v mnohem širším měřítku přijala politická levice, jak ukázal průzkum Cato v roce 2017 (pdf).
Navíc je tento koncept tak subjektivní, že je nemožné jej vymáhat spravedlivě a nestranně, uvedla Nadine Strossenová, profesorka práva a bývalá prezidentka Americké unie občanských svobod.
„I když máme moderování obsahu, které je prosazováno s těmi nejušlechtilejšími principy, a lidé se snaží být spravedliví a nestranní, je to nemožné,“ uvedla ve svém svědectví na sněmovním slyšení z 26. června. „Tyto takzvané standardy jsou neredukovatelným způsobem subjektivní. Co je pro jednoho člověka projevem nenávisti … je ctěným a láskyplným projevem pro někoho jiného.“
Překlad původního článku newyorské redakce: JaS
