Komiksová kniha Totální nasazení má svou novou podobu. Neobvyklým, kresleným způsobem zpracované autentické příběhy žijících lidí. Po českém a německém vydání budou teď moci příběhy poznat i čtenáři v Rusku nebo ti u nás, kteří rusky čtou. V úterý 10. prosince 2019 byla kniha pokřtěna v Domě národnostních menšin v Praze 2. Program večera plynul v českém jazyce, s tlumočením do ruštiny.

V komiksové knize Totální nasazení vyprávějí 3 scénáristé a 3 kreslíři 3 silné příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr. Na úterní křest přišli podepsat knihu i dva ze scénáristů – Ondřej Nezbeda a Tomáš Hodan. Přišli i další lidé nejen z týmu Post Bellum, kteří se na vzniku knihy podíleli.

Post Bellum děkuje nadaci Připomínka, odpovědnost a budoucnost (EVZ Foundation) a Česko-německému fondu budoucnosti / Deutsch-Tschechischer Zukunftsfonds, bez nichž by kniha nevznikla.

totalni nasazeni kniha
Ukázka z kresleného příběhu. (Z. Danková / ET ČR)

Komiksová kniha Totální nasazení

Helena skončila za ostnatým drátem jako česká Židovka z Volyně. Podařilo se jí uprchnout a poté byla spojkou partyzánů.
kresba: Karel Osoha, scénář: Ondřej Nezbeda

Jarmila se k práci pro nacisty přihlásila dobrovolně. Spolupracovala s odbojem, a tak doufala, že se tam ukryje před gestapem.
kresba: Tomáš Kučerovský, scénář: Tomáš Hodan

Franciska se narodila polské matce a českému otci, kteří se do sebe zamilovali během nuceného nasazení v továrně Schlutup na letecké součástky.


kresba: Petra Josefina Stibitzová, scénář: Petra Soukupová

Tři komiksové příběhy podle skutečných událostí. Tři příběhy žen, které se nikdy nesetkaly, a přece jejich životy spojuje podobná zkušenost – pracovní lágr.

Nový koronavirus a nemoc COVID-19: Co o nich víme? (Epoch Times)

Franciska se během nuceného nasazení narodila. Její polská matka a český otec se do sebe zamilovali na tom nejpodivnějším místě — v továrně na munici, kde byli oba nuceně nasazeni.

Jarmila se chtěla otrocké práci pro nacistickou říši vyhnout, ale nakonec do Německa odjela, aby se v táboře Sackisch skryla před gestapem. Spolupracovala totiž jako spojka s odbojovou skupinou, kterou nacisté odhalili. A Helena musela na otrocké práce nastoupit poté, co ji s rodiči, sourozenci a babičkou uvěznili v židovském ghettu ve volyňském Ostrožci. Z rodiny přežila jediná.

Kniha ale nevypráví jen o ubíjejících dnech, které tyto ženy a jejich rodiny trávily v továrnách, na polích pod dohledem strážných. Vypráví i o tom, co jim válka vzala, s jakými vzpomínkami a s jakou bolestí je vrhla zpět do světa. A spolu s nimi zhruba dalších 400 až 450 tisíc Čechů, českých Židů a Romů, kteří museli odjet do nacistické říše jako levná pracovní síla a jako vězni zajateckých a koncentračních táborů.