Letos jsme mohli ze strany USA pozorovat rostoucí konfrontační politiku vůči čínskému režimu.
Trumpova administrativa pokračovala v dlouhodobých obchodních jednáních a sporech s Pekingem, a američtí úředníci začali s tvrdými zákroky vůči čínské, státem řízené ekonomické špionáži.
„Válečná fronta“ se ubírala směrem k technologickému sektoru, když USA kvůli národním bezpečnostním obavám sankcionovaly čínského telekomunikačního giganta Huawei, a snažily se k tomu přesvědčit i své spojence.
Spojené státy jasně vyjádřily svůj podpůrný postoj Hongkongu a také poukázaly na porušování lidských práv v Sin-ťiangu.
Washington se také snažil prohloubit spolupráci s partnery v pacifickém regionu coby odezvu na sílící vojenské a ekonomické ambice čínského režimu.
Obchodní válka
Po 17 měsících dalekosáhlých obchodních jednání a celních „přestřelkách“ se Peking a Washington v prosinci domluvili na nové obchodní dohodě.
Dohoda, jež by měla být podepsaná v lednu 2020, obsahuje kromě jiného příslib režimu k dodržování ochrany duševního vlastnictví, ukončení nucených technologických transferů a zajištění stabilní čínské měny.
Čína také přislíbila nakoupit v následujících 2 letech americké zboží a služby za dodatečných 200 miliard amerických dolarů (USD), a USA na oplátku opustí svůj úmysl na další navýšení cel, které mělo vstoupit v platnost v prosinci.
Během tohoto roku nalila (15 – 25 %) cla z čínského zboží do americké státní pokladny kolem 325 miliard dolarů a přispěla k tomu, že mnohé firmy vyrábějící zboží pro USA přestěhovaly svou výrobu (popř. to zvažují) do sousedních zemí, jako jsou Kambodža či Vietnam. Např. Apple, Dell, Levi Strauss & Co. a další.
Huawei
USA přijaly vůči Huawei, největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě, několik opatření s odvoláním se na obavy z bezpečnostních rizik a zneužitím produktů firmy pro špionáž v souvislosti s úzkými vazbami na čínský režim. Firma taková obvinění popírá.
Tyto obavy vyvstaly kvůli čínským národním bezpečnostním zákonům, které ukládají firmám povinnost spolupracovat s bezpečnostními agenturami na požádání.
V lednu, měsíc po zadržení finanční šéfky Huaweie Meng Wan-čou v Kanadě, uvalili američtí prokurátoři na společnost dvě žaloby.
Jedna se týká bankovních podvodů obcházejících sankce uvalené Spojenými státy na Írán, ve kterých byla Meng údajně zapletena, a druhé obvinění souvisí s údajnou krádeží obchodních tajemství mobilního operátora T-Mobile.
Americké Ministerstvo spravedlnosti údajně vyšetřuje Huawei v souvislosti s dalšími podezřeními krádeží duševního vlastnictví.
V květnu, uprostřed vrcholu obchodních sporů mezi oběma zeměmi, zařadila Trumpova administrativa Huawei a jejích 68 (resp. později 100) přidružených společností na černou obchodní listinu. Pro americké firmy to znamenalo zákaz obchodování s čínským gigantem.
V listopadu dostala Huawei spolu s čínskou telekomunikační firmou ZTE další ránu. Federální komise pro komunikaci jednohlasně schválila zákaz nákupu technologií těchto dvou firem americkými mobilními operátory, kteří využívají k financování nákupu federální zdroje.
Restriktivní americká politika posílila snahy Huawei operovat v Evropě, především v souvislosti s technologií 5G. USA se snaží tlačit na své spojence, aby si spolupráci s čínským gigantem rozmysleli.
Čínská ekonomická špionáž
Federální žalobci se letos zaměřili na zvyšující se snahy čínského režimu o krádeže duševního vlastnictví, které hrají svou roli v ambicích Číny předběhnout USA coby světového ekonomického lídra.
Přes 80 % federálních žalob z ekonomické špionáže od roku 2012 obviňují právě Čínu. FBI momentálně vede přes 1 000 aktivních vyšetřování týkajících se krádeže duševního vlastnictví a ředitel FBI, Christopher Wray, sdělil v červenci senátorům, že „téměř všechny se týkají Číny“.
Zvýšené úsilí vyvíjejí americké úřady i vůči čínským krádežím citlivých technologií z vývojářských institucí a škol.
Lidská práva
Po měsících nepokojů v Hongkongu kvůli komunistickému vměšování se do autonomie města přijal v listopadu americký kongres zákon na podporu lidských práv a demokracie Hongkongu coby akt solidarity s pro-demokratickými demonstranty.
„Pokud by Amerika nemluvila o lidských právech v Číně kvůli ekonomickým zájmům, pak by ztratila svou morální autoritu mluvit o lidských právech kdekoliv na světě,“ řekla před schválením zákona šéfka dolní komory Kongresu Pelosiová (dem.).
Kritika situace v Hongkongu se přenesla i do komerční sféry, kdy si za podporu protestujících vysloužilo nelibost komunistického režimu mnoho amerických společností, jako Apple, Blizzard nebo dokonce Národní basketbalová asociace (NBA).
Tyto případy ukázaly mrazivý efekt komunistického režimu na svobodu projevu napříč americkými korporáty.
V říjnu přidala americká administrativa na černou obchodní listinu 28 čínských úřadů a společností kvůli represím Pekingu v Sin-ťiangu. Odhaduje se, že režim v oblasti zadržuje přes milion Ujgurů a dalších muslimských menšin coby součást svého boje proti „extremismu“.
Začátkem prosince přijala dolní komora „ujgurský uzákon“ na podporu pronásledovaných v Sin-ťiangu. Obdobný návrh schválil v září i Senát. Finální zákon brzy přistane na stole prezidentu Trumpovi.
Zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů schválil 18. prosince legislativu volající po silnější podpoře USA pro náboženská a lidská práva v Tibetu „Tibet Policy and Support Act of 2019“. Tento návrh zákona bude brzy předložený k hlasování celé dolní komoře.
Posilování spojenectví
Americká administrativa pokračuje v upevňování ekonomických a vojenských vztahů se svými asijskými partnery včetně Tchaj-wanu, Japonska, Jižní Koreji a Indie, aby čelila hegemonním ambicím režimu v regionu.
USA zvýšily intenzitu přeletů svých bombardérů a aktivit námořnictví v Jihočínském moři, „horkých vod“, kde se Čína dle amerických úředníků chová agresivně a také buduje základny na uměle vytvořených ostrovech a atolech.
V listopadu představily USA, Japonsko a Austrálie „Blue Dot Network“ certifikační program, který ustanoví mezinárodní standardy pro klíčové infrastrukturní projekty. Tento program je reakcí na kritizovaný čínský mega projekt „Nové hedvábné stezky“ – iniciativy, která dostává zúčastněné menší země do dluhových pastí.