Prezident USA Donald Trump, ministr financí USA Steven Mnuchin, obchodní zplnomocněnec USA Robert Lighthizer při pracovním obědě s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem (není na obrázku), na závěru summitu G20 v Buenos Aires 2018. (SAUL LOEB / AFP / Getty Images)
Vše začalo rozhodnutím prezidenta Donalda Trumpa, bojovat proti praktikám čínského režimu v oblasti vykrádání duševního vlastnictví a boje proti komunismu v USA i ve světě.
Trump použil zavedení cla, aby Čínu potrestal za její dlouholeté obchodní delikty a aby přesněji objasnil pekingský hospodářský koncept „Made in China 2025“. Tento ambiciózní plán Číny předpokládá její dominanci v mnohých špičkových průmyslových technologiích s tím, že se do roku 2025 stane gigantem v oblasti moderní výroby.
Zavedení cla bylo pouze počátečním bodem plánu, jak donutit Čínu, aby změnila své obchodní praktiky.
Jak vylíčil v mezinárodně sledovaném projevu v říjnu 2018 na Hudsonově institutu viceprezident Mike Pence, „používá Čína ve Spojených státech pro zvyšování svého vlivu a podporu svých zájmů komplexního nasazení, zahrnující politické, hospodářské i vojenské prostředky a propagandu“.
Jeho projev dal jasně najevo, že Spojené státy nadále nebudou pouze přihlížet, jak Čína instaluje do USA svůj aparát, a nejenom v USA, ale i v cizině. Viceprezident Mike Pence upozornil na to, že USA budou v následujících letech ve vztazích k Číně provozovat rozhodnější politiku. Předchozí vlády USA ignorovaly chování Číny odporující společenským normám, „ale tyto dny jsou pryč“, řekl Pence.
V roce 2018 se Trumpova vláda a kongres USA – v takzvaném aktu nadstranické jednotnosti – společně pustily do boje proti agresivnímu vykrádání duševního vlastnictví ze strany Číny, špionáži, masivním infiltračním kampaním, výrobě vysoce toxického syntetického opioidu fentanyl a šíření geopolitických zájmů Číny po celém světě. Byl to bezpříkladný pokus, jak donutit čínský režim k férovému jednání.
Doposud učinila čínská vláda pramálo, aby přesvědčila svět o tom, že se zamýšlí nad tím, jak se co nejlépe držet mezinárodních pravidel – navzdory veřejně otřepaným výrokům, v nichž Čína slibuje otevřít své trhy a liberalizaci čínského hospodářství.
Nejprve slábnoucí čínskou konjunkturu zatěžovaly nepřetržité obchodní spory a činily nátlak na čínského vůdce Si Ťin-pchinga a jeho vládu, aby učinil správné kompromisy.
Nastalo 90denní „příměří“, a Čína učinila několik ústupků, jako například snížení cla na dovoz amerických automobilů. Nezbývá než čekat, zda čínský režim zásadně změní hospodářskou politiku, která upřednostňuje a finančně podporuje domácí sektor v neprospěch Spojených států a jiných západních konkurentů.
Duševní vlastnictví (IP)
V roce 2018 rozhodla Trumpova vláda, že Spojené státy musí odstartovat taktickou ofenzívu, aby mohly čelit čínským státem podporovanému rozkrádání duševního vlastnictví.
Na popud ministerstva spravedlnosti byli zatčeni předpokládaní hospodářští špioni. 20. prosince 2018 byli například obviněni dva Číňané – hackeři, pracující pro čínskou státní bezpečnost a ministerstvo. Jsou obviněni, že vykrádali duševní vlastnictví a obchodní data podnikatelů z celého světa. Poškozované firmy byly ze všech branží, v nichž chce Čína rozvíjet své forsírované hospodářství.
V listopadu 2018 zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti USA senzační případ jako součást nové iniciativy v boji proti čínské špionáži. Státní zástupci vznesli obvinění, že čínská firma s polovodiči Fu-ťien Ťin-chua ukradla americkému výrobci čipů Micron obchodní tajemství k technologii výroby vysoce integrovaných čipů.
Současně zakázalo Ministerstvo obchodu USA všem dodavatelům technologických komponentů export do čínské firmy Fu-ťien Ťin-chua, čímž ochromilo její obchodní činnost. Čínské firmy podnikající v technologiích jsou silně závislé na zahraničním dovozu, protože vlastní průmysl Číny v oblasti vývoje a výroby čipů ve srovnání s USA, Japonskem a Evropou zaostává o mnoho let.
Při další, zřídka veřejně viditelné demonstraci moci, byl pravděpodobný špion čínské státní bezpečnosti v říjnu vydán z Belgie do Spojených států. Tam byl už na jaře jednou zatčen. Prokuraturou Spojených států byl obviněn ze systematického rozkrádání výrobních tajemství amerických a evropských leteckých a kosmických společností. To je poprvé, kdy byl úředník čínského Ministerstva pro státní bezpečnost vydán do USA na základě mezinárodního zatykače.
Trumpova administrativa jasně ukázala, že je podle ní duševní vlastnictví klíčem k hospodářskému úspěchu USA. Čína musí být přímo konfrontována, protože se stále všemi dostupnými prostředky pokouší získávat cenné informace.
Jak je v plánu „Made in China 2025“ jasně naznačeno, pokouší se Čína zoufale snižovat rozdíl svých zastaralých technologií, aby ukončila závislost na zahraničních importech, jako například ve výrobě polovodičů.
Celá řada zpráv o kybernetických útocích Číny v posledních měsících donutila Pentagon k tvrdšímu způsobu jednání proti čínskému režimu. Tak byla představena strategie kybernetického prostoru, která zastaví nebo přeruší kybernetické aktivity škodící jak vojenským, tak hospodářským zájmům USA.
K rozkrádání duševního vlastnictví dochází také získáváním amerických firem s technologiemi. Aby se tomuto druhu odtékání vlastnictví zabránilo, schválil kongres zákon, který dává více moci výboru pro zahraniční investice ve Spojených státech a který přezkušuje uzavírání smluv o obchodu za účelem hodnocení bezpečnostních rizik, a to včetně možnosti ověřování rizikového kapitálu.
Trump také zablokoval pokus firmy Broadcom se sídlem v Singapuru o převzetí amerického výrobce čipů Qualcomm a vyjádřil obavy, že by tato firma mohla být kontrolována čínským režimem.
Vysoké školy
Vláda USA také uznala, že ke špionáži dochází i na univerzitách a v laboratořích, kam jsou agresivně rekrutováni komunistickou stranou čínští vědci a jejich firmy, aby transferovali do Číny inovativní způsoby prodeje na trhu a zpeněžování.
Bílý dům učinil opatření k omezení platnosti víz čínských občanů, kteří studují určité oblasti důležité pro další rozvoj čínského režimu, jako robotika, letectví a high-tech produkce.
Poté učinil opatření Národní zdravotní institut, který vyzval výzkumná zařízení v celé Americe, aby se u FBI dotazovala na doporučení, jak rozpoznávat špionáž. Krom toho varoval Čínu před čínským programem rekrutování „Tisíc talentů“, který má přivést zpět do Číny v zahraničí pracující špičkové čínské vědce a inženýry.
Následovala doporučení ke změně Peer-Review (způsobu recenzování vědecké práce, výzkumu) a formulářů pro zveřejnění finálních dat pro výzkumné projekty.
Trumpova administrativa také napadla často přehlíženou otázku čínského vlivu na vysoké školy ve Spojených státech, a to Pekingem financovanými Konfuciovými instituty a čínskými studentskými spolky. Pozorovatelé říkají, že tyto instituty a spolky podkopávají akademickou svobodu a šíří propagandu Pekingu. Několik poslanců předložilo návrhy zákonů pro omezení financování Konfuciových institutů.
V rámci kampaně DOJ (Department of Justice čili Ministerstvo spravedlnosti USA) sleduje vláda také vydavatelství médií publikujících v čínštině, která šíří na americké půdě propagandu Pekingu. Ministerstvo spravedlnosti chce zajistit, aby se tato média nechala zaregistrovat jako zahraniční agenti a lobbisté a musí zveřejňovat svá napojení na čínský režim.
Proti Nové Hedvábné stezce
Hlavní projekt Číny k rozšíření geopolitického vlivu je iniciativa Nová Hedvábná stezka nebo „Pás a stezka“ (One belt, one road). Financováním projektů infrastruktury a drtivými obchodními dohodami učinila Čína nátlak na dodržení její agendy především na země jihovýchodní Asie a Afriky. Mnoho zemí se projektem Hedvábné stezky zadlužilo a některé byly donuceny vzdát se kontroly nad strategickými přístavy a jinými majetkovými hodnotami, pokud nejsou schopny vyrovnávat čínské kredity.
Koridory Novodobé Hedvábné stezky. (Autor: Lommes – Vlastní dílo / CC BY-SA 4.0)
Oficiální zástupci Spojených států poznali, že musí nabídnout alternativu. Ministr zahraničí Mike Pompeo odhalil Indo-pacifickou strategii, která předpokládá vydání 113 milionů dolarů v Jihovýchodní Asii na technologické a energetické projekty a projekty Infrastruktury. K vytvoření zdravějších partnerství v regionu náleží i spolupráce se spojenci, jako je Indie a Japonsko.
V prosinci 2018 objasnil národní poradce pro bezpečnost John Bolton, že nová strategie Afriky směřuje k posílení rostoucí střední vrstvy kontinentu a tím má pomoci v potírání terorismu i povzbudit americké investory k podnikání v afrických zemích.
Fentanyl
Čína je největším výrobcem fentanylu, syntetického opioidu, který ročně způsobí ve Spojených státech desetitisíce úmrtí. Tento medikament je jádrem problému současné krize v závislosti na opioidu v Americe, protože již v malé nadměrné dávce je životu nebezpečný.
Od posledního setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem v Pekingu umístil Trump toto téma na přední místo své agendy. Dlouhý čas nedělaly čínské úřady téměř nic pro omezení výroby medikamentu na čínském území. Trumpovi se podařilo přesvědčit Si Ťin-pchinga ke kontrole exportu a vzájemnému ZTE ZTE vyměňování informací o obchodování s drogami.
Policie a zdravotníci v Ohiu pomáhají muži, který se zhroutil po předávkování fentanylem. (Benjamin Chasteen / The Eppochtimes)
Při nedávných obchodních jednáních na okraji summitu G-20 se Trump se Si Ťin-pchingem shodli, že zařadí medikament jako kontrolovanou látku, což podle čínského trestního zákoníku může být při jeho porušení trestáno nejvyššími tresty. Zda však bude prosazena smysluplná kontrola, zůstává otevřenou otázkou a výsledky ukáže praxe.
Budoucnost
Od poslanců až k expertům na ČLR podporují američtí představitelé tvrdší postoj vůči Číně poté, co celá desetiletí neustále a marně doufali, že hospodářská liberalizace Číny by mohla přinést větší politickou svobodu.
Místo toho „provedla Čína v posledních letech zřetelný obrat směrem ke kontrole a utlačování vlastního lidu“, prohlásil ve svém projevu viceprezident Mike Pence.
Ukázalo se, že dnes je nezbytně nutné, aby se Čína pohnula ke změně.
Kauza Huawei
V jednom roce tvrdších právních kroků podniklo Ministerstvo spravedlnosti USA snad nejodvážnější krok: žádostí o zatčení a vydání finanční ředitelky telekomunikačního obra Huawei Meng Wan-čou.
Chystala se nastoupit v kanadském Vancouveru do letadla, když byla zatčena za bankovní podvod a porušení sankcí, které Kanada a USA uvalily proti Íránu. Vzhledem k tomu, že Huawei je klíčovým podnikem finančně podporovaným čínským režimem a má proměnit technické ambice, jako je Čínou plánované přemístění globálního spektra 5G-Rollout, vyvolalo zatčení Meng Wan-čou rychlé a zuřivé reakce Pekingu.
Po jejím zatčení byli už v Číně zadrženi tři Kanaďané a státní média vyzývala čínské občany k bojkotu kanadského zboží. Jako dcera zakladatele Huawei je Meng jednou z nejvrcholovějších řídících pracovníků firmy, kteří byli v posledních letech americkými úřady zatčeni.
Spojené státy také vyhlásily zákaz dovozu výrobků čínské telekomunikační firmy ZTE (konkurenta Huawei), poté co se provinila porušením sankcí proti Iránu. Trestní stíhání Mengové by tedy mohlo být náznakem toho, co se stane, bude-li Čína nadále bezohledně ignorovat etablované mezinárodní normy.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Originální článek vyšel na The Epoch Times – New York.
Redakční úprava a překlad původního článku německé redakce: Bohumila Chocholová.
