Předseda mladých socialistů (Juso) Kevin Kühnert. (Foto: Jens Schlueter / Getty Images))
„Diskuze o silném a schopném sociálním státě je šancí pro levicový tábor, jak získat lidi,“ řekl poslanec Spolkového sněmu Sönke Rix deníku Welt 6. května 2019. „Narůstá touha po politice, která bude určovat věci sociální péče o naši existenci tak, aby je trh nemohl regulovat.“ V praxi se jedná o narůstání moci státu a zvyšování daní.
Podle viceprezidenta SPD Ralfa Stegnera může diskuze o silném státě podpořit levicové spojenectví. Stegner chce posilovat roli státu a zvyšovat daňové zatížení, aby směřoval k socialismu. Voliče láká na témata zvyšování nájmu, ochranu klimatu nebo vyšší zdanění příjmů velkých firem.
„Potřebujeme stát schopný jednat, který nepřihlíží k rychlému růstu nájmů, kdy lidé, kteří celý život pracovali, ve stáří jen přežívají. Stát, který dělá něco pro ochranu klimatu a stará se o to, aby i velké koncerny byly spravedlivě daněny, a ne jen drobní řemeslníci,“ řekl Stegner deníku der Zeitung.
To jsou podle Stegnera témata, která mohou pomoci rudo-rudo-zelené alianci získat ve volbách většinu.
K urychlení rozhovorů o takovéto alianci bylo na 15. května naplánováno strategické setkání poslanců spolkového sněmu všech tří stran. Tam se má mluvit i o volbách do zemského sněmu v Brémách a Braniborsku. V obou spolkových zemích je rudo-rudo-zelená koalice pouze jednou z možností.
„V nejlepším případě bychom mohli mít koncem roku čtyři rudo-rudo-zelené koalice ve spolkové radě. A to už je něco,“ řekl pro deník Welt levicový poslanec Stefan Liebich.
Zásadně pro takovéto aliance ale platí, že nejsilnější strana vede vládu, řekl Liebich. „Tento nárok zatím nikdo nezpochybnil.“ Momentálně je v průzkumech rudo-rudo-zelená aliance na spolkové úrovni ještě několik procent vzdálená od většiny, řekl novinám poslanec spolkového sněmu za Zelené Sven-Christian Kindler. „Avšak pozorujeme náladu obyvatelstva, která se pohybuje v náš prospěch,“ řekl politik.
„Panické reakce“ konzervativně-liberálního politického spektra vyvolaly výroky předsedy mladých socialistů (Juso) Kevina Kühnerta o zestátnění velkých podniků jako BMW. Šéf mladých socialistů podle jeho slov cítí, že přišel čas pro nový vzestup socialismu. Voliče láká myšlenkou, že socialismus vyřeší sociální nerovnosti a údajnou „klimatickou krizi“.
„Existuje zde averze proti kapitalismu. Mnoho lidí cítí, že vzhledem k velké sociální nerovnosti a klimatické krizi to tak dále nemůže pokračovat. Musíme vést spor o to, jak může fungovat spravedlivá ekonomika,“ uvedl Kevin Kühnert.
Cílem socialismu je komunismus
„Komunismus je politická ideologie, která využívá socialismus jako jeden z nástrojů k dosažení svých cílů,“ uvádí Jaroslav Thraumb v článku z 26. listopadu 2016. „Dalo by se říct, že socialismus je určitou předfází komunismu, kdy existuje snaha o odstranění třídních rozdílů a zavedení společného vlastnictví, ale v socialismu prvky elitářství, soukromého vlastnictví a tržního fungování ještě do jisté míry figurují.“
Kroky, které naznačují představitelé německé levice, odpovídají směru ke komunismu, který hlásá definitivní odstranění sociální nerovnosti, zavádí úplné společné vlastnictví (respektive vše vlastní stát) a statky jsou nakonec rozdělovány podle potřeb, a nikoli podle práce jako v socialismu.
„Socialismus a komunismus bychom tedy mohli označit jako dvě fáze podobného myšlenkového směru postaveného na společném vlastnictví, vyrovnávání společnosti a boření sociálních i jiných odlišujících bariér mezi lidmi,“ míní Jaroslav Thraumb.
V historii četných pokusů o zavedení komunismu téměř neexistují případy, kde by byl dlouhodobě efektivní. V praxi se zpravidla vytvářejí elity členů komunistické strany, které se chopí moci, která byla ve fázi socialismu postupně převedena do struktury státu. Dochází k vytvoření propasti mezi „běžnými občany“ a členy komunistické strany a v praxi byla vytvořena totalitní moc.
Ze stránek německé redakce Epoch Times přeložila Bohumila Chocholová, upravil Milan Kajínek
