Hnutí DUHA, Český svaz ochránců přírody a Česká společnost ornitologická představí na tiskové konferenci společné stanovisko k novele zákona o myslivosti.

Jaromír Bláha, lesnický expert Hnutí DUHA, Petr Stýblo, ředitel Českého svazu ochránců přírody, Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické a prof. RNDr. František Krahulec, CSc., zástupce ředitele Botanického ústavu AV ČR, se ve čtvrtek 13. února od 10 hodin sejdou v Domě ochránců přírody, Michelská 5, Praha 4

Návrh řešení dalších dlouho odkládaných problémů

Nedávno skončilo meziresortní připomínkové řízení k návrhu novely zákona o myslivosti. Navrhované znění způsobu hospodaření se zvěří zcela opomíjí stav ekosystému, v němž myslivci upřednostňovaná zvěř žije – tedy zejména lesy, decimované kůrovcovou kalamitou. Miliardy korun z veřejných rozpočtů, které dnes tečou na obnovu lesů, skončí v případě přijetí tohoto návrhu v žaludcích spárkaté zvěře.

Zástupci ochranářských organizací navrhnou řešení i dalších dlouho odkládaných problémů, které jsou se zákonem o myslivosti spojené – například pronájem státních honiteb, nelegální lov chráněných zvířat a jejich vypuštění ze seznamu zvěře, nevhodné přikrmování zvěře atd.

MZ dosáhne pravého opaku

Důvodová zpráva novely uvádí, že jedním z důvodů předložení návrhu je snaha vytvořit předpoklady pro snížení škod zvěří v zemědělství a efektivnější obnovu lesních porostů po kalamitě. Ve skutečnosti Ministerstvo zemědělství touto novelou dosáhne pravého opaku.

Funkční systém odvozování plánu lovu podle míry škod jakož i kontrolu lovu a motivaci uživatelů honiteb zavedl zákon č. 314/2019 Sb., přijatý na podzim loňského roku.

MZ ani nezadalo sčítání škod

Ministerstvem zemědělství nyní navržená novela „vykosťuje“ mechanismus odvozování lovu od míry škod tak, že nemůže fungovat, a vrací zpět nastavení plánu lovu na dohodu mezi držitelem a uživatelem honitby, což v praxi již dvacet let selhává. Přiznává to i důvodová zpráva.

„Podle poslední inventarizace škod zvěří na lesích z roku 2015 je 58,7 % mladých stromků  poničeno spárkatou zvěří. Ještě hůře jsou na tom listnaté stromy a jedle, které nyní v lesích  potřebujeme nejvíce. Letos mělo po pěti letech proběhnout další sčítání škod.

Nový koronavirus a nemoc COVID-19: Co o nich víme? (Epoch Times)

Ministerstvo zemědělství jej ale nezadalo a raději tvrdí, že škody nezná. Jisté je, že v případě přijetí návrhu novely zákona o myslivosti můžeme na budování pestrých a odolných lesů zapomenout,“ konstatují ornitologové.

Čtěte také: Myslivci versus ochránci zvěře – je zde vůbec nějaké versus?