Pat Harriman

31. 3. 2020

Studie zjistila silnou souvislost mezi sebevědomím adolescentů, dobrými rodinnými vztahy a životními výsledky

Ze studie, která pozorovala britská dvojčata, vyplývá, že u dospívajícího člověka je sociální a ekonomický status v jeho rodině úzce spjat s jeho fyzickým zdravím a kognitivními funkcemi[1].

Ve skutečnosti bylo adolescentovo vnímání stavu rodiny silnějším ukazatelem jeho pohody a připravenosti na další vzdělávání než skutečný stav jeho rodiny. Studie představovala celou škálu socioekonomických podmínek ve Velké Británii.

„Průzkum u těchto dvojčat byl testem toho, jak vnímání mladých lidí souvisí s blahobytem a poskytlo také příležitost sledovat stupeň chudoby v rodinách, jakož i environmentální a genetické faktory sdílené dětmi ve stejné rodině,” říká vedoucí autor studie Joshua Rivenbark, student na lékařské fakultě Duke University’s Medical School a Sanford School of Public Policy.

„Sourozenci vyrůstali se stejným přístupem k objektivním zdrojům, ale mnozí se lišili v tom, kam umísťovali důležitost své rodiny na sociálním žebříčku (pozn.: respektive jak moc si své rodiny cení a jak je pro ně rodina důležitá) – to pak signalizovalo, jak dobře si vede každé dvojče,” uvádí Rivenbark.

Vědci sledovali 2 232 dvojčat stejného pohlaví narozených v Anglii a Walesu v letech 1994–1995, kteří byli součástí longitudinální studie o environmentálním riziku (E-riziko) založené na King’s College London. Dospívající, kteří hodnotili pozici své rodiny na jejich osobním sociálním žebříčku, byli ve věku 12 a 18 let. U starších adolescentů vnímání důležitosti rodiny signalizovalo, jak dobře se dospívajícímu daří, nezávisle na přístupu jeho rodiny k finančním zdrojům, zdravotní péči, přiměřené výživě a vzdělávacím příležitostem. Tento vzor se však nevyskytoval ve věku 12 let.

„Množství finančních zdrojů, ke kterým mají děti přístup, je jedním z nejspolehlivějších prediktorů jejich zdravotních a životních šancí,” řekla vedoucí autorka Candice Odgersová, profesorka psychologické vědy na Kalifornské univerzitě v Irvine. „Tato zjištění však ukazují, že záleží také na tom, jak mladí lidé vnímají důležitost své rodiny v hierarchickém systému. Jejich vnímání sociálního postavení bylo stejně dobrým a často silnějším ukazatelem toho, jak dobře se jim vedlo, pokud jde o duševní zdraví a sociální výsledky.“

Výsledky studie také ukazují, že navzdory vyrůstání ve stejné rodině nebyly názory dvojčat vždy stejné. Ve věku 18 let bylo dvojče, které označilo postavení rodiny ve svém životě za vyšší prioritu, s menší pravděpodobností odsouzeno za trestný čin. Tento dospívající byl častěji vzděláván, zaměstnáván nebo školen a měl méně problémů s duševním zdravím než jeho sourozenec.

Podle Rivenbarka by však k potvrzení příčinného vztahu mezi vnímáním sociálního postavení a výsledků jedince bylo zapotřebí další experimentální studie.

Výzkum byl publikován ve sborníku Národní akademie věd. K práci přispěli další vědci z Duke a King’s College London.

Tento článek byl původně publikován UC Irvine. Zveřejněno prostřednictvím Futurity.org na základě Creative Commons License 4.0.

Z originálního článku deníku The Epoch Times New York přeložila M. S.

(Leszek Glasner)

POYNÁMKY:

[1] Kognitivní funkce (někdy poznávací funkce) jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky. Kognitivní funkce rovněž zahrnují kromě paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací.

Související články

Přečtěte si také

Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka
Dotace na elektromobily nejsou třeba, na trhu se prosadí samy, myslí si ministr Kupka

Podle ministra dopravy Martina Kupky není třeba dotovat koupi elektromobilů, cestu na trh si najdou samy, jakmile spadnou ceny. Stát zainvestuje 5 miliard do dobíjecích stanic.

Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru
Trump se setkal s polským prezidentem Dudou v Trump Toweru

Bývalý prezident Donald Trump se ve středu večer v New Yorku setkal s polským prezidentem Andrzejem Dudou, přičemž dvojice diskutovala o zásadních mezinárodních otázkách, jako je situace na Ukrajině, Blízký východ a výdaje NATO.

„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví
„Jsme v té nejhorší čtvrtině v rámci Evropy.“ Obezita u dětí se v ČR zvyšuje, má vliv i na duševní zdraví

Na téma Obezita, vliv prostředí a duševní zdraví se ve středu v Poslanecké Sněmovně konal kulatý stůl, kde se sešli a diskutovali spolu zástupci různých odvětví medicíny, kteří se problému obezity u dětí věnují.

„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti
„Přece nechceme ztratit další generaci.“ Senátoři chtějí širší diskuzi o vlivu sociálních médií na děti

Senátorka Daniela Kovářová iniciovala širší diskuzi o negativních dopadech nových médií a sociálních sítí na děti a eventuálně problematiku i legislativně omezit. Kolegové z podvýboru ji podpořili.

Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu
Vít Rakušan a jeho slavná výjimka z migračního paktu

Vít Rakušan tvrdí, že z migračního paktu budeme mít výjimku kvůli velkému počtu ukrajinských uprchlíků. Nebudeme prý muset přijímat migranty, ani platit pokutu půl milionu Kč za nepřevzatého migranta. Už v červenci 2023 jsem psal o tom, že s výjimkou pro Ukrajince v migračním paktu je to mnohem složitější.