Studie zjistila silnou souvislost mezi sebevědomím adolescentů, dobrými rodinnými vztahy a životními výsledky
Ze studie, která pozorovala britská dvojčata, vyplývá, že u dospívajícího člověka je sociální a ekonomický status v jeho rodině úzce spjat s jeho fyzickým zdravím a kognitivními funkcemi[1].
Ve skutečnosti bylo adolescentovo vnímání stavu rodiny silnějším ukazatelem jeho pohody a připravenosti na další vzdělávání než skutečný stav jeho rodiny. Studie představovala celou škálu socioekonomických podmínek ve Velké Británii.
„Průzkum u těchto dvojčat byl testem toho, jak vnímání mladých lidí souvisí s blahobytem a poskytlo také příležitost sledovat stupeň chudoby v rodinách, jakož i environmentální a genetické faktory sdílené dětmi ve stejné rodině,” říká vedoucí autor studie Joshua Rivenbark, student na lékařské fakultě Duke University’s Medical School a Sanford School of Public Policy.
„Sourozenci vyrůstali se stejným přístupem k objektivním zdrojům, ale mnozí se lišili v tom, kam umísťovali důležitost své rodiny na sociálním žebříčku (pozn.: respektive jak moc si své rodiny cení a jak je pro ně rodina důležitá) – to pak signalizovalo, jak dobře si vede každé dvojče,” uvádí Rivenbark.
Vědci sledovali 2 232 dvojčat stejného pohlaví narozených v Anglii a Walesu v letech 1994–1995, kteří byli součástí longitudinální studie o environmentálním riziku (E-riziko) založené na King’s College London. Dospívající, kteří hodnotili pozici své rodiny na jejich osobním sociálním žebříčku, byli ve věku 12 a 18 let. U starších adolescentů vnímání důležitosti rodiny signalizovalo, jak dobře se dospívajícímu daří, nezávisle na přístupu jeho rodiny k finančním zdrojům, zdravotní péči, přiměřené výživě a vzdělávacím příležitostem. Tento vzor se však nevyskytoval ve věku 12 let.
„Množství finančních zdrojů, ke kterým mají děti přístup, je jedním z nejspolehlivějších prediktorů jejich zdravotních a životních šancí,” řekla vedoucí autorka Candice Odgersová, profesorka psychologické vědy na Kalifornské univerzitě v Irvine. „Tato zjištění však ukazují, že záleží také na tom, jak mladí lidé vnímají důležitost své rodiny v hierarchickém systému. Jejich vnímání sociálního postavení bylo stejně dobrým a často silnějším ukazatelem toho, jak dobře se jim vedlo, pokud jde o duševní zdraví a sociální výsledky.“
Výsledky studie také ukazují, že navzdory vyrůstání ve stejné rodině nebyly názory dvojčat vždy stejné. Ve věku 18 let bylo dvojče, které označilo postavení rodiny ve svém životě za vyšší prioritu, s menší pravděpodobností odsouzeno za trestný čin. Tento dospívající byl častěji vzděláván, zaměstnáván nebo školen a měl méně problémů s duševním zdravím než jeho sourozenec.
Podle Rivenbarka by však k potvrzení příčinného vztahu mezi vnímáním sociálního postavení a výsledků jedince bylo zapotřebí další experimentální studie.
Výzkum byl publikován ve sborníku Národní akademie věd. K práci přispěli další vědci z Duke a King’s College London.
Tento článek byl původně publikován UC Irvine. Zveřejněno prostřednictvím Futurity.org na základě Creative Commons License 4.0.
Z originálního článku deníku The Epoch Times New York přeložila M. S.
POYNÁMKY:
[1] Kognitivní funkce (někdy poznávací funkce) jsou jednou z hlavních oblastí lidské psychiky. Kognitivní funkce rovněž zahrnují kromě paměti i koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení, schopnost pochopení informací.
