V úterý 10. listopadu proběhla online panelová diskuze NF Neuron a respektovaných vědců. Protože rozporuplné informace k pandemii vnášejí do společnosti nejistotu, byli pozváni špičkoví odborníci pro přehlednou diskuzi téma Pandemie: Fakta a nejbližší výhledy a zaměřila se na fakta o pandemii, nejbližší výhledy a skutečnost, že pandemie je pro lidstvo sice hrozbou, současně ale také impulsem k pozitivním změnám.

Bláboly zabíjejí

„Německo se opírá o Institut Roberta Kocha, který po první vlně rapidně zlepšil komunikaci s veřejností. V Česku podobná instituce, která by uceleně informovala o stavu pandemické situace, zatím chybí,“ vysvětluje k motivaci k organizaci diskuze Monika Vondráková, Neuron Founder.

Docent Jan Konvalinka, moderátor diskuze, se nechal slyšet, že: bláboly zabíjejí.


K čemu odborníci došli?

V řešení pandemie existují dvě základní strategie – strategie zmírnění a tvrdší strategie potlačení, ke které můžeme zařadit právě strategii „kladiva a tance“. Vědci se shodují, že právě tato strategie patří mezi ty nejúčinnější a zároveň nejméně ničivé.

V první fázi je třeba jednat rychle a agresivně a nastavit drakonická opatření tak, aby rychle rostoucí křivka počtu nakažených nestačila nabrat na síle a pomalu změnila směr. Po několika týdnech fáze „kladiva“ může společnost přepnout do fáze „tance“, tedy dlouhodobé snahy zkrotit epidemii, dokud nebude vakcína. Díky fázi kladiva se nám daří situaci lépe zvládnout.

Odborníci, účastníci panelové diskuze. (NF Neuron)
Odborníci, účastníci panelové diskuze. (NF Neuron)

Silná druhá vlna, ta první prakticky neproběhla

Současná druhá vlna je, je oproti první vlně, která u nás prakticky neproběhla, silnější. Velká část lidí, kteří jsou nakažení, tak stále uniká. Počet hospitalizovaných je maximálně 4 % z denního přírůstku. Aktuálně máme kolem tisíce pacientů na JIP. Téměř polovina je závislá na mimotělní membránové oxygenaci (ECMO).

Alarmující je, že se zvyšuje počet starších jedinců, přijímaných v těžkém stavu na JIP, kteří přicházejí hlavně ze seniorských domů. Problémem je také téměř 5 % pozitivních zdravotníků, kteří jsou hrdlem lahve. Přístrojů je v naší zemi dost, ale personál, který by s nimi uměl pracovat, je limitující. Není možné naučit lidi za 14 dní pracovat s plicním ventilátorem.

Ochrání rouška?

Pokud bezpříznaková nakažená osoba má roušku a potká se se zdravou osobou, která má také roušku a drží si alespoň metr odstup, tak je riziko přenosu nemoci téměř nulové. Rouška zachytí kapénky. Roušky mají smysl. Na několika případech bylo prokázáno, že například osoba infikovaná virem při osmihodinovém letu nikoho nenakazila, protože jak ona, ta všichni v okolí měli roušky.

Vážení čtenáři, naší prací vyplňujeme mezery na českém trhu s informacemi. Sledujeme události v Číně i v USA z nezávislého úhlu. Podporujeme tradiční kulturu a vzestup morálních hodnot. Podpořte naši činnost darem, podpoříte tak naše zpravodajství. Děkuji Vám,

Milan Kajínek, šéfredaktor Epoch Times ČR.

Testování a trasování

Vědci došli k tomu, že je potřeba ještě zvýšit testování, alespoň na 50 tisíc, aby byli zachyceni bezpříznakoví jedinci a život v zemi se mohl vrátit k normálu. Teprve až se počty testovaných a trasovaných zvýší, bude možné postupně rozvolňovat pravidla. Důležité je, že se zvýšila důvěra veřejnosti ve vládu a ministerstva zlepšila komunikaci.

Nebezpečí zahlcení nemocnic

Profesor Ladislav Machala z nemocnice na Bulovce uvádí, že naprostá většina pacientů má mírný průběh nemoci, který může odstonat doma. Přesto je počet lidí, kteří vyžadují hospitalizaci značný, problém je v masovosti. Místa v nemocnicích jsou zbytečně blokována sociálními hospitalizacemi. Lidé z domovů, jež mají minimální nároky na zdravotnické služby, by mohli být do budoucna umisťování do jiných kapacit, například hotelů, aby zbytečně nezaměstnávali personál, který je potřeba pro středně těžce a těžce postižené pacienty.

Terapie těžkého průběhu nemoci

U pacientů s těžkým průběhem nemoci je nasazena oxygenoterapie. Podpůrná terapie je buď virostatická léčba, jako je například dobře známý remdesivir, nebo podávání přirozených protilátek od lidí, kteří onemocnění COVID-19 přestáli. Podáván je také Dexametazon, kortikoidní hormon tlumící zánětlivé změny.

Podpůrné léky a vakcinace

Velkou nadějí jsou vakcíny, nejlépe si v tuto chvíli vede ta od společností Pfizer a BioNTech, která aktuálně hlásí 90% úspěšnost. Jedná se o RNA vakcínu, kdy se do pacienta indikuje RNA molekula, jejíž pomocí se na ribozomu vyrábí bílkovina daného viru a tělo si tak proti ní vytvoří protilátky. Pozitivní je také, že v současnosti je ve 3. fázi klinického výzkumu dalších 10 vakcín.

Zajímavý je také preparát společnosti Regeneron Pharmaceutical, který byl podán i americkému prezidentovi Trumpovi. Neil Stahl, jeden ze CEO společnosti uvádí, že tento koktej protilátek pomáhá lidem, kteří nemají na vir vlastní imunitní odpověď a výrazně snižuje nálož viru v těle, takže tito lidé nezatěžují zdravotní systém a nešíří virus dál. Příslibem je také koktejl podobného působení společnosti Eli Lilly, kterou americká FDA schválila k mimořádnému užití v nouzových případech.

Epidemiologický vývoj

Podle epidemiologa Rastislava Maďara jsme stále v nepříznivé epidemiologické situaci. Aktuální zlepšení, které nyní vidíme, je způsobeno omezenou mobilitou populace. Ve chvíli, kdy se otevřou školy a rozvolní se pravidla, situace se pravděpodobně bude mírně zhoršovat. Je proto nutné najít tu správnou míru, jak situaci přiškrcovat a rozvolňovat. Například pustit do škol první ročníky. Určitým řešením může být rotace žáků – střídavá návštěva školy jednotlivými třídami.

BESIP – Bezpečností opatření

Stejně jako vznikl BESIP a my např. se samozřejmostí používáme v automobilech bezpečností pásy, budeme se muset od teď po určitou dobu naučit žít i s bezpečnostními opatřeními vůči virovým nákazám, která se budou automaticky realizovat. Bude nutné naočkovat rizikové skupiny a přesvědčit většinu populace o smysluplnosti očkování, čímž se podaří vytvořit kolektivní imunitu. Nosit roušky a dodržovat vzdálenosti bude do té doby důležité.

Matematické modely a číslo R

Číslo R měří, jak epidemie roste. Je důležité o ní uvažovat řádově. Číslo R vede k restrikcím, nikdy nevíme s jistotou, co pomáhá, přesto musíme reagovat. Jan Kulveit odhaduje dopady tak, že se dívá na mezinárodní srovnávání. Nelze statisticky změřit opatření.

Covid-19 a dopady na duševní zdraví

Dopady pandemie a opatření proti ní se negativně podepisují na našem psychickém zdraví. Jak uvedla Doc. Chytilová, obavy o sebe a své blízké, obavy ze ztráty zaměstnání. Z dat dlouhodobého šetření „Život během pandemie“, které započalo v březnu u 2 tisíc respondentů, vyplývá, že se výrazně zvýšilo procento osob vykazující příznaky klinické deprese. Z původních 6 % udávalo zhoršení 20 % dotazovaných. Nejvíce zasaženy jsou mladí lidé ve věku 18-24 let. Proto je důležité, aby stát cílil na pomoc zasažené skupině a inspiroval se v zahraničí, kde mají s prací s ohroženými skupinami velmi dobré zkušenosti.

Online panelová diskuze s vědci proběhla v rámci Neuron Clubu online. Tuto platformu letos NF Neuron spustil v reakci na potřebu se zorientovat v novém pandemickém světě a přemíře různých informací, které nás zaplavují. Platforma se nyní poprvé otevřela široké veřejnosti.


O Nadačním fondu Neuron

Hlavním posláním Nadačního fondu Neuron je zvyšovat prestiž vědců v České republice. Každoročně proto uděluje těm nejlepším Ceny Neuron včetně osobní prémie. Od doby svého fungování v roce 2010 podpořil ze zdrojů svých mecenášů českou vědu částkou přes 100 milionů Kč. Fond se věnuje také popularizaci vědy a propojování vědy a byznysu. Je financován výhradně ze soukromých příspěvků mecenášů – osobností soukromého sektoru, které považují podporu vědy za důležitý aspekt pro prosperitu celé naší společnosti.