Názor, analýza zpravodajství
Slovenský parlament 4. listopadu 2020 přijal právní dodatek, který prohlásil Komunistickou stranu Československa a její pobočku na Slovensku za zločinecké organizace. Dodatek byl přijat ve snaze „zamezit, aby nikdy nedošlo k pokusům o obnovu totalitních systémů v jakékoli podobě“, a zároveň proto, aby došlo k historickému „vyrovnání se s komunistickým totalitním režimem“, který na Slovensku vládl od února 1948 do listopadu 1989.
Novela zákona se sice vrací o více než třicet let zpátky v čase, ale zároveň je možné ji považovat za reakci na aktuální události v Evropské unii a ve světě.
Během vlády v bývalém Československu komunistická strana potlačovala občanskou společnost a omezovala základní lidská práva a svobody, jako jsou svoboda slova, myšlení, víry, tisku, informací nebo shromažďování.
V současné době se ve světě rozmáhá čínský režim, Komunistická strana Číny, ale i různá progresivistická hnutí nebo takzvané neomarxistické skupiny. Ovlivňují nejenom oblasti byznysu, ale také politiky a občanské společnosti. Pokud zvážíme pozadí čínského vlivu ve světě, jedná se rovněž o režim založený na komunistické ideologii.
Novela zákona na Slovensku nejenom zakazuje zobrazování symbolů komunismu a nacismu na pomnících a pamětních deskách, ale zároveň upozorňuje na to, že komunismus je zodpovědný za „cílevědomé ničení tradičních hodnot evropské civilizace“.
Pokud uvážíme ony tradiční hodnoty evropské civilizace, možná si uvědomíme, že jsou „pod útokem“ i dnes. Pouze na ně působí destrukce v nových proměnách a z nových směrů, jako progresivistická hnutí, genderová ideologie, socialismus ve formách takzvané „sociální demokracie“ nebo neomarxismu, či moderní, anti-tradiční kulturní směry.
Obyvatelé Evropy a jejích jednotlivých zemí se dnes musejí aktivně stavět na ochranu tradičních hodnot, pomáhat je upevňovat a chránit. Pokud budou situaci pouze nečinně pozorovat, progresivní hnutí postupně nahradí tradiční hodnoty novou komunistickou ideologií, která má sice nové podoby a názvy, ale finální výsledek je stejný.
To samozřejmě zákon přijatý slovenským parlamentem neuvádí, ale ať už záměrně nebo náhodně, překvapivě odráží i problémy současnosti.
Pokud zákon uvádí, že komunistický režim „upíral občanům možnost svobodně vyjádřit politickou vůli, nutil je skrývat vlastní názory na dění ve státě, nutil je veřejně prohlašovat svůj souhlas i s tím, což považovali za lež a zločin, a to pronásledováním nebo hrozbou perzekuce vůči nim samotným, jejich rodinám a blízkým“, můžeme si položit následující otázky.
Nutí nás dnes někdo mít určité názory, číst pouze „schválené informace“, léčit se pouze určitým způsobem, hovořit pouze v mezích určité ideologie a podobně?
Zákon dále uvádí, že komunistický režim „porušoval základní principy demokratického právního státu, mezinárodní smlouvy a i své vlastní zákony, čímž postavil vůli a zájmy komunistické strany a jejích představitelů nad zákony“.
Z více než patnáctiletého sledování zpravodajství z událostí na území Čínské lidové republiky, z výpovědí místních právníků, obyvatel, disidentů a lidí pronásledovaných Komunistickou stranou Číny se velmi přesně dozvídáme, že současný čínský režim, jehož vliv v celosvětovém měřítku neustále roste, naplňuje všechny znaky popsané v novele zákona.
To by samo o sobě mělo člověka přimět k zamyšlení.
Průběh schvalování zákona, výsledné znění zákona.
Přepis znění novely zákona:
Národní rada Slovenské republiky, vedená snahou vyjádřit mimořádnou úctu obětem komunistického režimu, přiznat jim významný podíl na obnově svobody a demokracie, uložit do paměti národa utrpení a oběti tisíců občanů, zamezit, aby nikdy nedošlo k pokusům o obnovu totalitních systémů v jakékoli podobě, a vědoma si povinnost vyrovnat se s komunistickým totalitním režimem, se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1) Režim založený na komunistické ideologii, který rozhodoval o řízení státu a osudech občanů v bývalém Československu od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989, byl nemorální, protiprávní, odsouzeníhodný a směřoval k potlačení základních práv a svobod.
(2) Komunistická strana Československa a její odnož Komunistická strana Slovenska byly zločinnými a opovrženíhodnými organizacemi, jejichž činnost směřovala k potlačování lidských práv a svobod a demokratického systému. Komunistická strana Československa a Komunistická strana Slovenska jsou zodpovědné za způsob vlády v naší zemi v letech 1948 až 1989, a to zejména za cílevědomé ničení tradičních hodnot evropské civilizace, národních a náboženských práv, za úmyslné porušování lidských práv a svobod, za justiční zločiny provedené v politických procesech, za teror prováděný proti nositelům jiných názorů, než jaké odpovídaly učení marxismu-leninismu, za devastaci hospodářství, za zničení tradičních principů vlastnického práva, za zneužívání výchovy, vzdělávání, vědy a kultury na politické a ideologické účely, jakož i za bezohledné ničení historických památek, přírody a životního prostředí.
(3) Komunistický režim a ti, kteří ho aktivně prosazovali,
a) upíral občanům možnost svobodně vyjádřit politickou vůli, nutil je skrývat vlastní názory na dění ve státě, nutil je veřejně prohlašovat svůj souhlas i s tím, což považovali za lež a zločin, a to pronásledováním nebo hrozbou perzekuce vůči nim samotným, jejich rodinám a blízkým,
b) systematicky a trvale porušoval lidská práva a svobody, přičemž obzvláště závažným způsobem utlačoval některé skupiny občanů na základě jejich politických názorů, náboženského přesvědčení a příslušnosti k určité sociální skupině,
c) porušoval základní principy demokratického právního státu, mezinárodní smlouvy a i své vlastní zákony, čímž postavil vůli a zájmy komunistické strany a jejích představitelů nad zákony,
d) používal k perzekuci občanů všechny mocenské nástroje, a to zejména
- popravoval, vraždil a věznil občany ve věznicích a táborech nucených prací, při vyšetřování a v době věznění používal brutální metody včetně fyzického mučení a psychického mučení a vystavování nelidským útrapám,
- zraňoval a usmrcoval občany při pokusech o útěk do ciziny,
- násilně zadržoval představitele, členy církví nebo náboženských společností v koncentračních táborech táborech nebo jim jinak omezil jejich osobní svobodu nebo majetkovou svobodu,
- násilně vystěhoval občany v akci B podle zvláštního předpisu,
- zabraňoval občanům v právu svobodně vycestovat do zahraničí a také vrátit se zpět do své vlasti,
- zneužíval občany na výkon vojenské služby v Pomocných technických praporech na neomezenou dobu,
- zbavoval občany svévolně majetku a porušoval jejich vlastnická práva,
- znemožňoval vybraným občanům výkon jejich zaměstnání, povolání nebo funkce, jakož i dosažení vyššího vzdělání nebo odborného vzdělání,
- na dosažení svých cílů neváhal páchat zločiny, umožňoval jejich beztrestné páchání a poskytoval neoprávněné výhody a ochranu těm, kteří se na zločinech a perzekucích podíleli,
- spojil se s cizí mocností a od roku 1968 udržoval uvedený stav pomocí okupačních vojsk cizí mocnosti, dlouhodobě pronásledoval občany vedených na zvláštních seznamech („černé listiny“) spolu s jejich rodinnými příslušníky.
(4) Komunistická strana Československa, jakož i Komunistická strana Slovenska, nezabránila svým členům a jejich pomocníkům páchat zločiny, a to i na lidských právech a svobodách.
