Kdo z nás viděl film Příchozí, možná si všiml, že dcera hlavní postavy nosila jméno, které je současně palindromem. Jmenovala se Hannah.
Dostala jméno, které se čte stejně zprava i zleva, a přitom jeho význam zůstává stejný – palindrom.
Wiki slovník nám sděluje: Palindrom (z řec. palindromos, běžící pozpátku, je slovo, věta, číslo nebo melodie (obecně jakákoliv sekvence symbolů, např. sekvence DNA), která má tu vlastnost, že ji lze číst v libovolném směru (zprava doleva nebo zleva doprava) a má vždy stejný význam.
Český jazyk má mnoho takových slov, ať jde o podstatná jména nebo slovesa v různých časech:
Anna, ležel, mávám, kajak, madam, krk, pop, oko, tahat, radar, lapal, potop, děd, tát, šíříš, šílíš, mečem, mechem…
Ottův slovník naučný je nazývá slovní hříčkou, veršem račím, který leze pozpátku. Říká: „Palindrom (z řec.), hříčka slovní, při níž slova jednotlivá (krk) neb i celé verše zní stejně čteny od levé k pravé nebo pozpátku. Veršům takovým říká se též verše račí (versus cancrinus). Jako příklad uvádí se středověký hexameter, jejž údajně pronáší ďábel: Signa te, signa, temere me tangis et angis.”
Račí verše – rak leze vždy pozpátku. A samotné jméno Otto je rovněž palindrom.
„SIGNA TE SIGNA TEMERE ME TANGIS ET ANGIS“ –
„ROMA TIBI SUBITO MOTIBUS IBIT AMOR“ – Ďáblův hexametr
Ačkoli je to celá věta, se rovněž čte stejně zpředu i pozpátku a význam zůstává stejný.
Tyto 2 věty, palindromy, byly objeveny sotva před sto lety na Novoměstské radnici na Karlově náměstí.
„Nápis na věži Novoměstské radnice je vytesán do jednoho kvádru ve výšce asi dva metry, na straně obrácené do náměstí. Je už ale téměř nečitelný,“ upřesňuje Vladislav Dudák, nájemný filozof.
První věta značí: „Zažehnej se znamením a střez se (boj se) mě dotknout, zahyneš /dotkneš-li se mě, zahyneš“.
„Říme, převraty bude ti náhle obětována láska,“ zní druhá věta (i toto je jen volný překlad ).
Věta se má nepřesně vztahovat k legendě o svatém Martinovi, kterého na cestě do Říma pokoušel ďábel. O jejím významu panují mnohé názory. Jedním z nich je, že poukazoval na vztah mezi Římem a Čechy: „Ukazuj se jako znamení (na obloze), marně se mne dotýkáš a po mně toužíš, Říme, skrze pohyby (hvězd) náhle přijde k tobě láska.“
Při posuzování věty, zda se jedná o stejný význam, se obvykle neberou v úvahu mezery mezi slovy a diakritika (je-li použita).
V češtině také existují celé věty, jejichž význam lze číst zprava i zleva, např. Zeman nemá kámen na mez.
Nejdelší palindromická věta v češtině má 117 slov, nejdelší v angličtině má 17 826 slov.
