Projev Alexandera Solženicyna na Harvardově univerzitě v roce 1978 přináší aktuální poselství i dnešních společnosti.

Úryvek z proslovu

„Heslem vaší university je „Veritas“ (Pravda). Mnozí z vás již vědí, a další v průběhu života poznají, že nám pravda okamžitě uniká, jakmile ochabne
soustředěnost našeho pozorování – a že nám přitom ponechává iluzi, jako bychom se podle ní řídili dál. Tak vzniká mnoho nedorozumění. Kromě toho chutná pravda málokdy sladce a bývá téměř vždy trpká.

Nevyhnu se této trpkosti ani ve svém dnešním projevu. Nepřicházím
však jako odpůrce, nýbrž jako přítel.

Před třemi lety jsem tu ve Spojených státech řekl věci, které leckdo zavrhoval a nechtěl uznat – a dnes již mnozí souhlasí.

Kdybych dnes mluvil k posluchačům ve své zemi a měl zkoumat celkový stav rozdělení světa, soustředil bych se na kalamity Východu.

Jelikož však jsem již čtyři roky v nuceném exilu na Západě a moji dnešní posluchači jsou ze Západu, myslím, že je důležitější, abych se soustředil na určité stránky dnešního Západu, jak je vidím já…

Pokles odvahy Západu

Nejnápadnějším rysem, který dnes zjišťuje na Západě vnější pozorovatel, je pokles odvahy. Západ pozbyl své společenské odvahy, a to jak celkově, tak jednotlivě v každé zemi, v každé vládě, v každé politické straně, a samozřejmě ve Spojených národech.

Tento pokles odvahy je zvláště znatelný ve vládnoucích skupinách a mezi intelektuální elitou, což vytváří dojem ztráty odvahy u celé společnosti.

Jistě, existuje mnoho odvážných jednotlivců, avšak ti nevykonávají rozhodující vliv na veřejný život. Političtí a intelektuální byrokrati odrážejí tuto depresi, pasivitu a skleslost ve svém jednání a ve svých projevech, a ještě více ve svých úslužných teoretických pojednáních, jejichž
účelem je vysvětlovat, jak je pragmatické, rozumné a intelektuálně, ba mravně oprávněné zakládat státní politiku na zbabělosti a podlézání.

Tento pokles odvahy, který místy dosahuje stupně téměř úplné ztráty mužnosti, dochází ironického zdůraznění v občasných výbuších chrabrosti a neoblomnosti týchž byrokratů, když jednají se slabými vládami, se slabými zeměmi, které nikdo nepodporuje, nebo s beznadějnými hnutími, která zřejmě nejsou schopná se postavit na odpor.

Avšak tito byrokrati ztrácejí řeč a ochrnou, když mají co činit se silnými vládami a hrozivými silami, s agresory a mezinárodními teroristy.

Je třeba připomínat, že se pokles odvahy odedávna považuje za první příznak konce?“

Úvodní foto: Muzeum komunismu v Itálii.

Projev na Harvardově univerzitě (1978)

Nadčasový projev Alexandra Solženicyna absolventům Harvardovy university o chybách a možném konci Západu a východiscích z úpadku.

Překlad celého projevu naleznete zde.