Zámek Liteň, z. s. nedávno informoval o mimořádném projektu, který plánuje realizovat u příležitosti 10. výročí Festivalu Jarmily Novotné. V zámeckém parku Liteň se 28. srpna 2021 uskuteční letní open air s názvem RUSALKA V PARKU, koncertní provedení nejznámějších částí Dvořákovy opery Rusalka. Jedné z hlavních rolí Prince se ujme talentovaný Richard Samek.
Richard Samek pochází z Třebíče na Vysočině. Je absolventem Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, kde studoval operní zpěv u prof. Anny Barové. Poté studoval soukromě u Natalie Romanové.
Je laureátem řady mezinárodních soutěží, např. Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka a pěvecké soutěže M. S. Trnavského. V roce 2006 debutoval na jevišti Národního divadla v Brně. V současné době je stálým hostem operního souboru Národního divadla a vystupuje v rolích jako Werther (J. Massenet), Princ (Rusalka) aj. Pravidelně vystupuje rovněž v Divadle J. K. Tyla v Plzni, Národním divadle Brno, Národním divadle moravskoslezském a ve Slovenském národním divadle v Bratislavě.
Hostoval ve více divadlech v zahraničí, jako např. Semperoper Dresden, Theater Magdeburg, Opéra de Rennes a v mnoha dalších.
Žije v Plzni, je ženatý a má dvě dcery. Mezi jeho koníčky patří programování, cestování, čtení sci-fi, jízda na kole, plavání, běh a in-line brusle.
Zeptali jsme se Richarda Samka, jak se připravuje na výše jmenovaný projekt na zámku v Litni.
V připravovaném projektu Rusalka v parku jste přijal roli Prince. Tuto roli máte již zažitou z Národního divadla, kde hostujete pravidelně. Jakou zkušenost s rolí Rusalčina Prince máte a co vám přinesla?
Roli prince zpívám od roku 2006, takže už 15 let. Poprvé jsem se s ní setkal v Plzni, kde mi ji nabídl tehdejší šéf Jiří Pánek a od té doby mě provází celý čas. Následovala ve Státní opeře, brněnském Národním divadle, se kterým jsme s Rusalkou hostovali v Royal Opera House Muscat, což byl neobyčejný zážitek. Dále pak v Národním divadle v Praze, Liberci, Ostravě a opět v Plzni. Loni se měla uskutečnit premiéra ve Staatstheater Kassel, rok se kvůli pandemii neustále přesouvala, až byla nakonec bohužel zrušena. Několikrát jsem v ní vystoupil koncertně. Tato role mi přinesla opravdu hodně zkušeností, setkání s výjimečnými lidmi a mnoho nádherných vzpomínek. Doufám, že tomu tak bude i nadále.
Jak se v současnosti na tento projekt připravujete? Věříte, že se uskuteční fyzicky v srpnu letošního roku?
Na tuto roli se už nemusím připravovat tak dlouho, jako na nové, nicméně je vždy důležité si včas sednout ke klavíru, nebo rovnou s klavíristou a roli si několikrát projít. Důležité jsou pak zkoušky s ostatními kolegy, dirigentem, orchestrem. U mě se vytváří finální představa postupně a záleží na všech okolních věcech, včetně publika. Uskutečnění koncertu velice nahrává, že se jedná o open air koncert. Proto nevidím důvod, proč by se neměl v srpnu uskutečnit. Doufám, že už nás nic nepřekvapí, situace se stane klidnou a přehlednou.
Pokud vstupenky 1. cenové kategorie na Rusalku v parku nabízejí číši vína po koncertě, znamená to současně nabídku i na setkání s vámi osobně?
Předpokládám, že jako ve většině případů, bude po koncertě následovat setkání účinkujících a návštěvníků koncertu. Snad se to neprotáhne do svítání, když je k tomu číše vína.
Jestliže jste laureátem řady mezinárodních soutěží, např. Mezinárodní pěvecké soutěže A. Dvořáka, můžete říci, že Dvořáka „máte v malíčku“?
To by si určitě netroufl říct žádný interpret u žádného autora, pokud mu zbylo alespoň trochu sebereflexe. Soutěže pouze nesou název slavného skladatele, pokud ji někdo vyhraje, neznamená to, že bude mít právě tohoto autora „v malíčku“. Zpíval jsem sice všechny Dvořákovy zásadní vokální díla, ale opery jen Čert a Káča, Rusalka, Král a uhlíř, takže se mám pořád hodně co učit. Neexistuje pouze jeden a správný výklad interpretace konkrétního autora.
Hostoval jste mnohokrát v zahraničí, zeptám se, jak se vám líbilo v Rennés, v Bretani? Jací jsou posluchači v nejchudší části Francie?
Na tuto produkci mám velmi hezké vzpomínky. Pracovali jsme ve skvělém kolektivu na opeře Jenůfa a publikum bylo touto operou opravdu uneseno. Hrálo se v Rennes, Reims a Limoges. Reakce byly plné nadšení. Je dobře známo, že v zahraničí je Janáčkova hudba velmi rozšířená a lidé ji obdivují. Bretaň je nádherná část Francie, vůbec by mě nenapadlo, že je to chudší region. Např. přímo v Rennes, které má 210 tis. obyvatel, je metro, což je na naše poměry dost nevídané. Spíš jsme si v té době připadali chudší my umělci i vzhledem k tomu, že jsme byli poměrně mladí. Procestovali jsme velkou část Bretaně a je to dle mého názoru kouzelné místo.
Pocházíte z Vysočiny – co vám Vysočina, váš rodný kraj, dala nebo dává?
Odstěhoval jsem se za rodinou do Plzně a proto je mi Vysočina poměrně vzácná a kdykoliv je možnost, tak se k rodičům a sestře domů vracím. Narodil jsem se v Náměšti nad Oslavou, kde je známý „malý Karlův most“, u kterého jsme delší čas bydleli. Hlavně jsem tam začal navštěvovat LŠU a sólový zpěv, díky čemuž teď můžu zpívat nejen Rusalku. Ještě na JAMU jsem chodil rád čundrovat do údolí Oslavy a Chvojnice, na hadcovou step. Stejně tak rád vzpomínám na Gymnázium v Třebíči, kam jsem dojížděl. Vysočina a Morava jsou pro mě obrovský relax.
Mohl byste se podělit o nějakou zajímavou epizodu, která se vám přihodila v souvislosti s vystupováním na koncertech nebo s divadly?
Myslím, že už jsem zažil spoustu zajímavých situací, které souvisí s mojí prací, většina z nich se samozřejmě nedá publikovat. Pro mě ale zatím ta nejčerstvější divadelní, koncertní epizoda je ta, že jsem si díky tomuto článku uvědomil po dlouhém čase, že jsem byl kdysi zpěvák a vypadá to, že jím snad zase brzy budu. Ano zkoušelo se, ale téměř se nehrálo. Minulý rok na jaře to vypadalo na pár měsíců, bohužel bylo vše jinak. Doufám, že Rusalka v Litni bude přinejmenším ve znamení ukončení této epizody.
Děkujeme za rozhovor.