Překlad článku německé redakce deníku The Epoch Times.

Soudce okresního soudu ve městě Výmar v německém Durynsku 8. dubna 2021 rozhodl v případu žaloby rodičů dvou dětí, které navštěvují dvě školy ve Výmaru. Prezenční výuka může být podle soudu vedena bez masek, testů a nařízení upravující vzdálenosti mezi žáky.

Podle soudu je více než nepřiměřené, aby 100 000 studentů základních škol muselo být vystaveno všem vedlejším účinkům celotýdenního nošení masek, aby se statisticky zabránilo pouze jedné infekci týdně.


8. dubna 2021 rozhodl Výmarský okresní soud, že dvěma školám ve Výmaru je s okamžitou platností zakázáno dávat studentům pokyny, aby nosili jakékoliv druhy zákrytů úst a nosů (zejména masky, jako jsou FFP2), stanovovat minimální vzdálenosti a nebo nařizovat studentům podstupovat rychlotesty na SARS-CoV-2. Současně soud rozhodl, že by měla být na školách zachována prezenční výuka.

Poprvé byly před německým soudem provedeny důkazy o vědecké smysluplnosti a nezbytnosti předepsaných proti-koronavirových opatření. Byli přizváni následující znalci: hygienička Prof. Dr. med Ines Kappsteinová, psycholog Prof. Dr. Christof Kuhbandner a bioložka Prof. Dr. rer. biol. hum. Ulrike Kämmererová.

Rozsudek (pdf), který obsahuje 178 stran textu, je v německy mluvících zemích považován za senzaci.

Řízení o ochraně dětí

Soudní řízení probíhalo jako takzvané „Řízení o ochraně dětí podle § 1666 odst. 1 a 4 Občanského zákoníku“, které matka zahájila v případě svých dvou synů ve věku 14 a 8 let u místního soudu. Tvrdila, že její děti by byly poškozeny fyzicky, psychologicky a výchovně, aniž by to mělo prospěch pro děti samotné nebo třetí strany. Zároveň vedla žalobu na porušení četných práv dětí a jejich rodičů podle zákona, ústavy a mezinárodních úmluv.

Řízení podle § 1666 OZ lze zahájit z moci úřední, a to buď na návrh jakékoli osoby nebo bez takové osoby, pokud soud považuje zásah za nezbytný z důvodu nejlepšího zájmu dítěte, § 1697a OZ.

Vážení čtenáři, nenechte si ujít to nejlepší z Epoch Times! Přihlašte se k odběru Newsletteru. Jednou týdně vám tak budeme moci zasílat výběr těch NEJ zpráv.

Po prozkoumání skutkového a právního stavu a vyhodnocení zpráv dospěl výmarský rodinný soud k závěru, že současné zákazy a opatření představují aktuální riziko pro duševní, fyzické nebo emocionální blaho dítěte do takové míry, že v případě jejich dalšího trvání bez zásahu do současné situace lze s přiměřenou jistotou předvídat značné škody.

Soudce rozhodnutí odůvodnil mimo jiné následovně: „Existuje zde takové riziko. Protože děti nejsou ohroženy pouze na duševní, fyzické a psychické pohodě, ale v současné době jsou také poškozovány povinností nosit během školy obličejové masky a udržovat si odstup od sebe a od ostatních lidí. To porušuje četná práva dětí a jejich rodičů podle zákona, ústavy a mezinárodních úmluv. To se týká zejména práva na svobodný rozvoj osobnosti a fyzické integrity uvedené v článku 2 ústavy, jakož i práva rodičů uvedená v článku 6 ústavy na výchovu a péči (rovněž s ohledem na opatření zdravotní péče a ´předměty´, které mají děti nosit)…“

Soudní výroky

„Děti jsou poškozeny fyzicky, psychicky i výchovně a jejich práva jsou porušována bez jakékoli výhody pro samotné děti nebo pro třetí strany.“

Podle přesvědčení soudu se správci škol, učitelé a další nemohou spoléhat na právní předpisy státu, na nichž jsou opatření založena, protože jsou protiústavní, a tudíž neplatná. Důvod: Porušujete zásadu proporcionality zakotvenou v zásadách právního státu (čl. 20, 28 základního zákona).

„Podle této zásady, která je známa také jako zákaz překročení, musí být opatření předpokládaná k dosažení legitimního účelu vhodná, nezbytná a přiměřená v užším smyslu – tedy při zvažování výhod a nevýhod jimi dosažených. Opatření, která nejsou podložená důkazy, jsou v rozporu s § 1 odst. 2 IfSG již nevhodná k dosažení zásadně legitimního účelu, který sledují, a to k zabránění přetížení zdravotního systému nebo ke snížení míry infekce virem SARS-CoV- 2. V každém případě jsou však nepřiměřená v užším smyslu, protože značné nevýhody / vedlejší škody, které způsobují, nejsou vyváženy žádným zjevným přínosem pro samotné děti nebo pro třetí osoby,“ uvedl soudce.

Dále soud uvádí: „Přesto je třeba zdůraznit, že protiústavnost zásahu do jejich práv nemusí ospravedlňovat zúčastněné strany, nýbrž svobodný stát Durynsko, který zasahuje do práv zúčastněných stran, musí své státní předpisy prokázat nezbytnými vědeckými důkazy, které dokládají, že jím předepsaná opatření jsou vhodná k dosažení zamýšlených účelů a že jsou případně přiměřená. Zatím se tak nestalo.“

1. Nedostatek výhod pro samotné děti a třetí strany z používání masky a dodržování předpisů o vzdálenosti

Aby přesvědčila soud, expertka profesorka Ines Kappsteinová po vyhodnocení dat shrnujících mezinárodní situaci týkající se masek uvedla, že účinnost nošení masek zdravými lidmi na veřejnosti nebyla vědeckými důkazy prokázána.

Soudní spis v rozsudku uvádí: „Stejně tak „ochrana třetích osob“ a „nepozorovaný přenos“, kterým Institut Roberta Kocha (RKI) odůvodnil své „přehodnocení“, nejsou podloženy vědeckými fakty. Věrohodnost, matematické odhady a subjektivní hodnocení názorových příspěvků nemohou nahradit populační klinické epidemiologické studie. Experimentální studie o výkonu filtrů masek a matematické odhady nejsou vhodné k prokázání účinnosti v reálném životě.

Mezinárodní zdravotnické orgány jsou pro nošení masek na veřejných prostranstvích, ale rovněž tvrdí, že o činnosti takového opatření neexistují důkazy z vědeckých studií. Všechny aktuálně dostupné vědecké výsledky spíše naznačují, že masky nemají žádný vliv na proces šíření infekce. Všechny publikace, které jsou uváděny jako důkaz účinnosti masek na veřejných prostranstvích, tento závěr neumožňují. To platí také pro takzvanou studii Jena, jak odbornice podrobně vysvětluje ve zprávě.

Protože ve studii Jena – stejně jako drtivá většina jiných studií, zůstává rozhodující čistě matematický odhad nebo modelová studie založená na teoretických předpokladech bez skutečného kontaktního sledování s autory z oblasti makroekonomie bez epidemiologických znalostí, jak podrobně vysvětlila odbornice, rozhodující epidemiologické okolnosti neberou v úvahu, že hodnoty infekce již významně poklesly před zavedením požadavku na nošení masek v Jeně 6. dubna 2020 (asi o tři týdny později v celém Německu) a v Jeně nebyly žádné relevantní případy infekce do konce března 2020.

Masky jsou nejenom neúčinné, jsou také nebezpečné, rozhodl soud: Jak dále vysvětluje expertka, každá maska ​​musí být správně použita, aby byla v zásadě účinná. Masky se při dotyku mohou stát rizikem kontaminace. Na jedné straně je však obyvatelstvo nenosí správně a na druhé straně se jich velmi často dotýkají. To lze vidět také u politiků, které vidíme v televizních přenosech. Populace nebyla naučena, jak správně používat masky, neexistovalo žádné vysvětlení, jak si mýt ruce na cestách nebo jak je efektivně dezinfikovat. Rovněž nebylo vysvětleno, proč je důležitá hygiena rukou a je třeba dávat pozor, abyste se rukama nedotkli očí, nosu a úst. Populace měla vyřešit používání masek prakticky sama.

Riziko infekce se nejen nesnižuje nošením masky, ale zvyšuje se i nesprávným zacházením s maskou. Ve své zprávě expertka podrobně vysvětluje i skutečnost, z jakých důvodů je „nerealistické“ dosáhnout vhodného používání masek obyvatelstvem.

„Přenos SARS-CoV-2 prostřednictvím „aerosolů“, tedy vzduchem, je lékařsky nepravděpodobný a vědecky neprokázaný. Představuje hypotézu, která sahá hlavně k aerosolovým fyzikům, kteří podle recenzenta pochopitelně nemohou posoudit lékařské vztahy z oblasti jejich odbornosti. Teorie „aerosolu“ je extrémně škodlivá pro lidské soužití a znamená, že lidé se již nemohou cítit v bezpečí v žádném interiéru a někteří se dokonce bojí infekce „aerosolu“ mimo budovy. Spolu s „nepovšimnutým“ přenosem vede teorie „aerosolu“ k tomu, že každý člověk je vystaven riziku infekce.

Prohlášení politiků k maskám se také v průběhu času měnila. Nejprve se týkala látkových masek v roce 2020, poté od začátku roku 2021 buď chirurgických masek nebo masky FFP2. Podle expertky tato prohlášení postrádají jasnou linii. I když jsou chirurgické masky a masky FFP lékařské masky, mají různé funkce, a proto nejsou zaměnitelné. Buď politici, kteří učinili tato rozhodnutí, sami nechápali, jaký typ masky je pro co vhodný, nebo jim nezáleží na účinku, ale pouze na symbolické hodnotě masky. Z pohledu odbornice jsou politická rozhodnutí k nošení masek nepochopitelná a mírně řečeno lze je označit za nepřijatelná.

Expertka rovněž zdůrazňuje, že neexistují žádné vědecké studie o udržování rozestupu mimo medicínskou péči o pacienty. Stručně řečeno, podle názoru expertů lze k přesvědčení soudu vypracovat pouze následující pravidla:

  1. Udržování vzdálenosti asi 1,5 m (1–2 m) při kontaktu tváří v tvář, pokud má jeden ze dvou lidí příznaky nachlazení, lze považovat za rozumné opatření. Ve vědeckém smyslu to však nezajišťuje ochranu, ale existují pouze důkazy nebo je lze považovat za věrohodné, že je účinným opatřením k ochraně před kontaktem s patogenem kapičkami respiračních sekretů, pokud má kontaktní osoba známky nachlazení. Všestranný odstup na druhou stranu není ke svojí ochraně smysluplný, pokud je kontaktní osoba nachlazená.
  1. Vědecké údaje nepodporují udržování celkové vzdálenosti nebo dokonce jen vzdálenosti 1,5 m (1–2 m), pokud nikdo z přítomných nevykazuje známky nachlazení. Ve výsledku je však velmi vážně narušeno soužití lidí a zejména bezstarostný kontakt mezi dětmi, aniž by byl patrný jakýkoli přínos z hlediska ochrany před infekcí.
  1. Úzké kontakty, tj. méně než 1,5 m (1–2 m), mezi studenty nebo mezi učiteli a studenty nebo mezi kolegy v práci atd. nepředstavují riziko, i když má jedna ze dvou kontaktních osob známky nachlazení, protože doba takových kontaktů ve škole nebo dokonce s dospělými někde na veřejnosti je příliš krátká na to, aby došlo k přenosu kapiček. Ukazují to také studie z domácností, kde navzdory úzkému soužití s ​​mnoha kontakty na kůži a sliznicích onemocní jen několik členů domácnosti, když má někdo infekci dýchacích cest.

Pokud jde o přenosové rychlosti symptomatických, presymptomatických a asymptomatických lidí, soud uvedl hodnocení profesorky Ines Kappsteinové:

„Presymptomatické přenosy jsou dle jejich provedení možné, ale nikoliv nutné.“ V každém případě jsou přenosy při hodnocení scénářů skutečných kontaktů výrazně nižší než při použití matematického modelování. Ze systematického přehledu s metaanalýzou koronavirových přenosů v domácnostech zveřejněného v prosinci 2020 zjišťuje sice vyšší, ale stále ne nadměrnou přenosovou rychlost v symptomatických případech indexu 18 % naproti tomu s extrémně nízkým přenosem v asymptomatických případech pouhých 0,7 %. Možnost, že asymptomatičtí lidé, dříve označení jako zdraví lidé, přenášejí virus, je bezvýznamná.“

Souhrnně řečeno, soud uvedl: „Neexistují důkazy o tom, že by obličejové masky různých typů mohly snížit riziko infekce SARS-CoV-2 výrazně nebo dokonce vůbec jej ovlivnit. Toto tvrzení platí pro lidi všech věkových skupin, včetně dětí a dospívajících, stejně jako pro asymptomatické, presymptomatické a symptomatické lidi.

Naopak existuje spíše možnost, že častější kontakt rukou a obličeje při nošení masek zvyšuje riziko kontaktu s patogenem nebo jeho kontaktu s jinými lidmi. Pro běžnou populaci neexistuje žádné riziko infekce, ať už na veřejnosti nebo v soukromí, které by nošení obličejových masek (nebo jiná opatření) mohlo snížit. Neexistují žádné důkazy o tom, že dodržování rozestupů může snížit riziko infekce. To platí pro lidi všech věkových skupin, včetně dětí a mladých lidí.“

I po rozsáhlých zjištěních odborníka profesora Dr. Christofa Kuhbandnera neexistují „zatím žádné vysoce kvalitní vědecké důkazy o tom, že nošení obličejových masek může významně snížit riziko infekce. Podle zjištění odborníků jsou doporučení RKI a směrnice S3 profesních sdružení založena na observačních studiích, laboratorních testech účinku filtru a modelových studiích, které poskytují pouze nízkou a velmi nízkou úroveň důkazů, protože na základě těchto metod nelze z těchto studií vyvodit žádné skutečně platné závěry o účinku masek v každodenním životě a ve školách. Výsledky jednotlivých studií jsou navíc heterogenní a novější observační studie rovněž poskytují protichůdné výsledky.“

Soudce v rozsudku uvedl: „Kromě toho je míra, do jaké lze snížit riziko infekce nošením masky ve školách, velmi nízká, protože infekce se ve školách vyskytují velmi zřídka i bez nošení masek. Absolutní snížení rizika je tedy tak nízké, že proti pandemii nelze relevantním způsobem bojovat… Podle odborníka je aktuálně údajně rostoucí počet infekcí u dětí ve skutečnosti způsoben skutečností, že počet testovaných dětí v předchozím týdnu prudce vzrostl.

Vzhledem k tomu, že riziko infekce ve školách je velmi malé, a to i při možném nárůstu míry infekce novou variantou viru B.1.1.7 v rozsahu předpokládaném ve studiích se neočekává významné zvýšení šíření virů ve školách. Tato malá výhoda je převážena četnými potenciálními vedlejšími účinky souvisejícími s fyzickou, psychickou a sociální pohodou dětí, kterými by mnoho dětí muselo trpět, aby zabránilo jedné infekci. Expert je podrobně prezentuje mimo jiné pomocí registru nežádoucích účinků zveřejněného v časopise Pediatric Journal.“

2. Nevhodnost testů PCR a rychlých testů pro měření výskytu infekce

Ohledně používání testů PCR soud napsal: „Již expertka Prof. Dr. med. Ines Kappsteinová ve své zprávě zdůrazňuje, že pomocí použitého testu PCR lze detekovat pouze genetický materiál, ale nikoli to, zda RNA pochází z infekčních a tedy aplikovatelných virů (= schopných se reprodukovat).“

Expertka bioložka Prof. Dr. rer. biol. hum. Ulrike Kämmererová ve svém znaleckém posudku na bázi molekulární biologie potvrzuje, že test PCR – i když je proveden správně – nemůže vyvodit žádná zjištění o tom, zda je osoba infikována aktivním patogenem nebo nikoliv.

Protože test nedokáže rozlišit mezi „mrtvou“ hmotou*, např. zcela neškodným fragmentem genomu jako pozůstatkem boje vlastního imunitního systému těla proti nachlazení nebo chřipce (takové fragmenty genomu lze stále najít v imunitním systému mnoho měsíců poté, co onemocnění prodělal) a „živou“ hmotu, tj. „čerstvý“, reprodukce schopný virus.

Například PCR se také ve forenzní praxi používá k reprodukci zbytkové DNA ze zbytků vlasů nebo jiných stopových materiálů pomocí PCR takovým způsobem, aby bylo možné identifikovat genetický původ pachatele („genetický otisk prstu“).

I když je vše provedeno „správně“ při provádění PCR testu, včetně všech přípravných kroků (návrh a vytvoření PCR, odběr vzorků, příprava a provedení PCR) a test je pozitivní, to znamená detekuje sekvence genomu, které existují také ve specifickém viru (SARS-CoV-2), to za žádných okolností neznamená, že osoba, která měla pozitivní test, je infikována replikujícím se SARS-CoV-2, a tedy že je pro ostatní lidi nakažlivá = nebezpečná.

K určení aktivní infekce způsobené virem SARS-CoV-2 je třeba použít další, konkrétně diagnostické metody, jako je izolace virů schopných replikace.

Bez ohledu na zásadní nemožnost stanovení infekce virem SARS-CoV-2 pomocí testu PCR, závisí výsledky testu PCR na řadě parametrů. Podle vyjádření odbornice profesorky Krämmererové, jsou v důsledku toho výsledky značně nejisté a na druhé straně s nimi lze manipulovat tak, aby bylo dosaženo mnoha nebo několika (zdánlivě) pozitivních výsledků.

Je třeba zmínit dva nápadné zdroje chyb.

Na jedné straně to zahrnuje počet cílových genů, které mají být testovány. To bylo postupně sníženo z původních tří na jeden v souladu s pokyny WHO.

Expertka vypočítává, že s použitím pouze jednoho cílového genu, který má být testován ve smíšené populaci 100 000 testů bez jediné skutečně infikované osoby, má za následek výsledek 2 690 falešně pozitivně testovaných osob v důsledku průměrné míry chyb zjištěné v okamžitém mezilaboratorním srovnání. Pokud by byly použity 3 cílové geny, bylo by to jen 10 falešně pozitivních výsledků.

Pokud by 100 000 provedených testů mělo být provedeno jako reprezentativní vzorek pro 100 000 občanů města nebo okresu v období 7 dnů, povede toto snížení použitých cílových genů s ohledem na „denní výskyt“ k rozdílu výsledků testů. Zkráceně falešně pozitivní výsledky narostou ve srovnání z 10 falešných poplachů na 2 690 a z toho budou vyvozována závažnost situace opravňující omezení svobody občanů.

Pokud by bylo pro analýzu PCR použito správné „cílové číslo“ tří nebo dokonce lepší (například v Thajsku) až 6 genů, míra pozitivních testů a tedy „7denní incidence“ by byla téměř úplně snížena na nulu.

Na druhé straně je jedním ze zdrojů chyb takzvaná „CT hodnota“, to jest počet kroků zesílení / zdvojení, dle kterých je test stále hodnocen jako „pozitivní“.

Odbornice poukazuje na to, že podle jednomyslného vědeckého názoru nemají všechny „pozitivní“ výsledky, které jsou uznávány až od cyklu 35 a dále, žádný vědecký (tj. žádný důkazový) základ. V rozmezí CT hodnoty 26-35 lze test hodnotit jako pozitivní pouze ve srovnání s kultivací viru. Test RT-qPCR pro detekci SARS-CoV-2, který byl propagován po celém světě prostřednictvím Světové zdravotnické organizace (WHO), byl nastaven na 45 cyklů bez hodnoty CT pro „pozitivní“ definici výsledku.

Při použití testu RT-q-PCR je navíc nutné dodržovat Informační upozornění WHO pro uživatele IVD 2020/05 (č. 12 právních informací soudu). Poté, pokud výsledek zkoušky neodpovídá klinickým nálezům vyšetřované osoby, je třeba odebrat nový vzorek a provést další vyšetření a provést diferenciální diagnostiku; teprve potom lze podle těchto specifikací spočítat pozitivní test. Zdroj: WHO

Podle vysvětlení v odborné zprávě nemohou rychlé antigenní testy použité pro hromadný test poskytnout žádné informace o infekčnosti, protože s nimi lze detekovat pouze proteinové složky, které nesouvisejí s neporušeným replikovatelným virem.

Aby bylo možné posoudit infekčnost testovaných osob, musel by být příslušný pozitivní test (podobný RT-qPCR) individuálně porovnán s kultivací virů z testovaného vzorku, což je nemožné za extrémně proměnlivých a neověřitelných zkušebních podmínek.

Nakonec expertka poukazuje na to, že nízká specificita testů způsobuje vysokou míru falešně pozitivních výsledků, které mají zbytečné osobní (karanténní) a sociální (např. Uzavřené školy, „ohniska“) důsledky, dokud se neukáže, že jsou falešně pozitivní. Efekt chybovosti, to jest vysoký počet falešně pozitivních výsledků, je obzvláště silný u testů prováděných na pacientech bez příznaků.

Je třeba poznamenat, že použitý test PCR a rychlé antigenní testy, jak prokázali odborníci, nejsou v zásadě vhodné pro stanovení infekce virem SARS-CoV-2. Kromě toho jsou vy zprávě popsány další zdroje chyb, takže adekvátní stanovení procesu infekce SARS-CoV-2 v Durynsku (a v celostátním měřítku) do určité míry neexistuje.

V každém případě je dle výroku soudu pojem „výskyt“ zneužíván státními zákonodárci. Protože „výskytem“ se ve skutečnosti rozumí výskyt nových nemocí u definované skupiny lidí (opakovaně testovaných a případně lékařsky vyšetřovaných) ve stanoveném časovém období. Ve skutečnosti jsou však nedefinované skupiny lidí testovány v nedefinovaných časových obdobích, takže to, co je označováno jako „výskyt“, je jen otázkou jednoduchého vykazování.

V každém případě podle meta studie lékařského vědce a statistika Johna Ioannidise, jednoho z nejcitovanějších vědců na světě, publikovaná v bulletinu WHO v říjnu 2020, je míra úmrtnosti na infekci 0,23 %, a proto není vyšší než u mírné chřipkové epidemie.

Ioannidis také ve studii publikované v lednu 2021 dospěl k závěru, že lockdowny neměly žádný významný přínos.

3. Porušení práva na informační sebeurčení prostřednictvím rychlých testů ve školách

Právo na informační sebeurčení jako součást obecného práva na osobnost v čl. 2 odst. 1 ústavy je právem jednotlivce, aby si obecně určil, jak jsou jeho osobní údaje zveřejňovány a používány. Tyto osobní údaje zahrnují také výsledek testu. Jedná se také o „datum“ osobního zdraví ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR), do kterému „nikomu nic není“.

Tento zásah do základních práv je rovněž protiústavní. Protože se při konkrétních testovacích postupech ve školách zdá nevyhnutelné, že by si mnoho dalších lidí (spolužáci, učitelé, další rodiče) uvědomilo například „pozitivní“ výsledek testu.

To platí obdobně, pokud jsou vytvořena podobná „testovací omezení“ pro přístup k nákupním nebo kulturním akcím.

Zákonem o ochraně před šířením infekce navíc již není pokryta případná státní testovací povinnost pro školáky – bez ohledu na to, že je to samotné značným ústavním problémem.

Podle § 28 IfSG mohou příslušné orgány přijmout nezbytná ochranná opatření způsobem, který je zde uveden, pokud jsou identifikovány „nemocné osoby podezřelé z nemoci, nebo osoby, které tuto chorobu vylučují“. Podle § 29 IfSG je lze podrobit pozorování, a poté také musejí osoby strpět nezbytná vyšetření.

Ve svém rozhodnutí ze dne 2. března 2021, ref. Č. 20 NE 21.353, bavorský správní soud odmítl považovat zaměstnance v pečovatelských domech za nemocné, podezřelé z nemoci nebo vylučující nemoc. To by mělo platit i pro školáky. Klasifikace jako podezření na nakažlivost také nepřichází v úvahu.

Podle judikatury Federálního správního soudu Spolkové republiky Německo je každý, kdo byl v kontaktu s nakaženou osobou s dostatečnou pravděpodobností podezřelý z nakažení ve smyslu oddílu 2 č. 7 IfSG; pouhá vzdálená pravděpodobnost nestačí. Je třeba vzít, že předpoklad, že postižená osoba požila patogeny, je pravděpodobnější než pravý opak. Jediným rozhodujícím faktorem pro podezření na infekci je pravděpodobnost předchozího procesu infekce, viz rozsudek ze dne 22. března 2012 – 3 C 16/11 – juris marginální číslo 31 a násl. BayVGH, op. Na studenty není možné uplatnit jiný postup.

4. Právo dětí na vzdělání a školní docházku

Školáci podléhají nejen povinné školní docházce upravené státními zákony, ale mají také zákonné právo na vzdělání a školní docházku.

Vyplývá to také z článků 28 a 29 Úmluvy OSN o právech dítěte, která je v Německu platným právem.

Podle toho musí všechny smluvní státy nejen učinit základní školu povinnou a bezplatnou pro všechny, ale také podporovat rozvoj různých forem středních škol obecného a odborného typu, zpřístupnit je a zpřístupnit všem dětem a přijmout vhodná opatření, jako je zavedení bezplatně a poskytnutí finanční podpory v případě potřeby. Je třeba dodržovat vzdělávací cíle z článku 29 Úmluvy OSN o právech dítěte.“

5. Výsledek

Soudce shrnuje své rozhodnutí následovně:

„Nucení školáků nosit masky a udržovat si odstup od sebe a od třetích stran poškozuje děti fyzicky, psychologicky, pedagogicky a v jejich psychosociálním vývoji, aniž by to mělo pro děti samotné nebo pro třetí osoby jen nepatrný přínos. Školy nehrají v případě „pandemie“ hlavní roli.

Samotné PCR testy a rychlé testy nejsou v zásadě vhodné pro stanovení „infekce“ virem SARS-CoV-2. Podle vysvětlení ve znalecké zprávě to již vyplývá z vlastních výpočtů Institutu Roberta Kocha (RKI). Expert psycholog Prof. Dr. Christof Kuhbandner vysvětluje, že podle výpočtů RKI u hromadných rychlo-testů, bez ohledu na příznaky, je pravděpodobnost skutečné infekce, pokud je dosaženo pozitivního výsledku, pouze dvě procenta (specificita testu 80 %, citlivost testu 98 %). To by znamenalo, že na každé dva skutečně pozitivní výsledky rychlých testů by bylo 98 falešně pozitivních výsledků, které by všechny musely být znovu testovány pomocí testu PCR.

(Pravidelný) nátlak na hromadné testování bez příčiny u asymptomatických, tj. zdravých lidí, u nichž již zdravotní indikace chybí, nelze uložit, protože je nepřiměřený účinku, kterého lze s ním dosáhnout. Pravidelné nucení k provádění testů zároveň vystavuje děti psychickému tlaku, protože jejich schopnost chodit do školy je neustále testována.“

Na závěr soudce poznamenává: „Na základě průzkumů v Rakousku, kde se masky nenosí na základních školách, ale provádějí se rychlé testy třikrát týdně, by podle vysvětlení odborníka Prof. Dr. Kuhbandnera muselo 100 000 studentů základních škol vydržet všechny vedlejší účinky celotýdenního nošení masky, aby se zabránilo pouze jedné infekci týdně. Popisovat tento výsledek jako nepřiměřený by bylo zcela nedostačující. Mnohem více to ukazuje, že státní zákonodárce regulující tuto oblast zašel daleko od faktů a nastavil zdánlivě historické rozměry opatření.“

původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.