Již několik let do redakce docházejí dopisy od takzvaného Byzantského katolického patriarchátu, který kritizuje morální a duchovní úpadek konkrétních členů katolické církve a tvrdí, že jejich chování je „vzpourou proti učení Ježíše Krista“ a vzpourou proti božím přikázáním. Chtěl jsem o této skupině konečně zjistit něco více.

Tato skupina nedávno upozornila na demonstraci ochránců zvířat, která proběhla před vídeňskou katedrálou během velikonočních svátků. Demonstranti nosili transparenty, na kterých zpodobnili prase, které nese v nožičkách kříž, čímž parafrázovali Ježíšovu křížovou cestu a jeho utrpení.

Ochránci zvířat tím zřejmě chtěli naznačit, že i zvířata trpí a měli bychom s nimi mít soucit. Byzantský katolický patriarchát však v demonstraci viděl něco jiného – varování a symboliku.


„Ve skutečnosti byl výjev před vídeňskou katedrálou obrazem těch církevních prelátů, kteří před lidmi reprezentují Krista, ale fakticky jsou to amorální odpadlíci s duchem nečisté svině! Ježíš nečisté duchy vyháněl,“ prohlašuje patriarchát ve zprávě zaslané redakci Epoch Times 19. dubna 2021.

Vzbouřený patriarchát také tvrdě kritizuje samotný Vatikán a odsuzuje případy zneužívání dětí církevními hodnostáři nebo údajné praktikování homosexuality mezi hodnostáři katolické církve. „Vatikánská homosexuální síť těmito démony masově infikuje církev i společnost,“ dodává patriarchát.

Podle vyjádření generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla z roku 2016 „byla skupina, která dnes stojí za tak zvaným Byzantským katolickým patriarchátem, již dříve v souladu s kanonickým právem veřejně exkomunikována a ocitla se mimo církev“.

Podle patriarchátu je dnes kvůli chování církve „Boží jméno v potupě“ a katolíci „v duchovní slepotě“. Podle této skupinky „skrytí satanisté uvnitř církve ruší Boží zákony a vyhlašují nová, amorální přikázání s cílem vtáhnout duše do pekla“.

Níže uvádíme různé zdroje zkoumající pozadí této skupinky věřících, ale nyní se ještě podívejme na některá jejich prohlášení.

Vážení čtenáři, naší prací vyplňujeme mezery na českém trhu s informacemi. Sledujeme události v Číně i v USA z nezávislého úhlu. Podporujeme tradiční kulturu a vzestup morálních hodnot. Podpořte naši činnost darem, podpoříte tak naše zpravodajství. Děkuji Vám,

Milan Kajínek, šéfredaktor Epoch Times ČR.

Vznikli jsme kvůli úpadku církve“

Patriarchát, který vznikl začátkem dubna 2011, vede český patriarcha Eliáš, respektive Antonín Dohnal, který byl vysvěcen na kněze v roce 1972. Svůj příběh vypráví mimo jiné i na stránkách, které provozuje na YouTube, kde má pouze pár set diváků.

Členové patriarchátu uvádějí, že při založení zvážili „kritickou situaci v katolické církvi“, a především „narušení spasitelné víry a přijetí nového učení a jiného ducha, který protiřečí základním pravdám evangelia a apoštolské tradice“. Pro vysvětlení – evangelia jsou vzpomínky Ježíšových učedníků (apoštolů) na jeho učení.

Cílem této skupiny mnichů, kněží a biskupů, žijících v klášterech je dle jejich prohlášení „sjednotit všechny věřící, kteří chtějí zachovat neporušeným poklad katolické víry“.

„Vznik patriarchátu má mimořádně vážný důvod,“ uvádějí jeho zakladatelé na svých webových stránkách. Důvodem je podle nich „hájení pravověrného učení a mravů v celé katolické církvi“. Tvrdou kritiku uzavírá patriarchát prohlášením, že oficiální struktura římskokatolické církve „postavila ducha antikrista na oltář církve“.

Boží trest“ pro papeže

Pojďme se na tuto skupinu podívat blíže, neboť se jedná o velice zajímavou vzpouru uprostřed skupiny věřících, která bezesporu prochází úpadkem, jak je patrné z mnoha zveřejněných případů zneužívání dětí kněžími v několika zemích světa a s nimiž se katolická církev podle kritiků nevypořádala dostatečně tvrdě jako s hanebnými zločiny.

Někteří kritici patriarchátu prohlašují, že jeho boj proti negativním jevům v církvi se mu vymkl kontrole.

Zmiňovaná skupinka věřících například tvrdí, že „koná prorockou službu“ a „brání pravověrné učení a tradici“, které jsou podle nich překrucovány a stavěny vzhůru nohama.

Zajímavé je také to, že patriarchát se povýšil na ochránce pravé víry a začal vyhlašovat „Boží tresty“ (anathemy) na konkrétní osoby, které podle něho „zneužívají církevní autoritu“, „přijali pokroucená učení“ a „odmítají konat pokání“.

„Je to služba pro ně, aby mohli konat pokání, i služba pro Boží lid, aby jasně věděl, kdo je heretik, který už zneužívá církevní vládu,“ tvrdí patriarchát.

Zvažme také skutečnost, že tyto tresty vynesli vzbouření věřící na mnohé katolické biskupy, kardinály, a nakonec i na poslední tři papeže včetně současného argentinského kardinála Jorga Maria Bergoglia, který byl jmenován papežem a přijal jméno František. Podle nich tito lidé „zneužili autoritu k prosazení herezí do nitra církve“.

„Tím zavládlo nové myšlení, které je protichůdné celé církevní tradici trvající téměř 2 000 let. Důsledkem je, že v bývalých křesťanských státech jsou prosazovány antihumánní gender zákony, které schvalují a privilegují homosexualismus, transsexualismus, pedofilii, zoofilii a morálně ničí jedince, rodinu i společnost,“ kritizují činnost církve vzbouření mniši, kněží a biskupové a prohlašují, že jsou odhodláni tyto hodnoty bránit.

Jednotlivé státy jsou podle nich „vtaženy do procesu morální, duchovní a fyzické autogenocidy“ a samotný Vatikán a jemu podřízená církevní hierarchie podle nich „pokrytecky mlčí a de facto schvaluje tuto cestu časného i věčného sebezničení“.

Jak tyto vzbouřené mnichy, kněží a biskupy hodnotí jejich okolí

Zachytili jsme zkusmo několik vyjádření k diskutovaným otázkám v křesťanských médiích.

Například 19. dubna 2021 se stalo, že katoličtí biskupové na Ukrajině důrazně vystoupili proti takzvanému „pochodu rovnosti“ pořádanému LGBTQ hnutím. Podle nich vládní představitelé Ukrajiny svým svolením k organizaci pochodu podporují hnutí a ideologie, jež jsou v rozporu s 51. článkem ukrajinské ústavy, který garantuje ochranu rodiny, dětí, mateřství a rodičovství.

„Biskupové s hořkostí konstatují stále narůstající diskriminaci té části společnosti, která se chce řídit křesťanským učením. Jak podotýkají, na Ukrajině nikdo nikoho nediskriminuje ani neomezuje kvůli sexuální orientaci, a proto je neopodstatněné vytvářet dojem, že sexuální menšiny vyžadují zvláštní ochranu a podporu,“ uvádí reportáž na stránkách Vaticannews.va.

Ve své reakci biskupové zdůrazňují, že „ideologie gender, která stojí za tzv. pochodem rovnosti, je formou neomarxismu a její podporování ničí Ukrajinu“. Zde se zdá, že biskupové zde reagují právě na témata, ke kterým církev podle patriarchátu přistupuje příliš laxně.

K samotnému Byzantskému katolickému patriarchátu jsem našel hned několik zajímavých článků.

Například v katolickém časopise Duše a hvězdy nazývá autor článku publikovaném v dubnu 2016 patriarchát nelichotivě „bandou psychotiků“.

„Dospěl jsem k závěru, že tzv. dohnalovci (jinak též „Byzantský katolický patriarchát“) v čele s Eliášem Dohnalem (jinak též „patriarcha Eliáš“), což jsou bývalí basiliáni, kterým se kritika krize církve bojující vymkla z ruky tak, že si založili vlastní „patriarchát“ a jejich boss se sám povýšil na „patriarchu“, s nejvyšší pravděpodobností nejsou a ani nemohou být schismatici či odpadlíci. K tomu, aby se člověk stal schismatikem a odpadlíkem, je totiž třeba vědomý volní úkon – a kdo si přečte byť i jen jejich tiskové výstupy, ten musí pochybovat o tom, že jsou natolik příčetní, aby vůbec byli takového úkonu schopni,“ uvádí autor článku Ignác Pospíšil.

V jiném již citovaném článku z roku 2016 uvádí nastupující generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl, že „skupina, která dnes stojí za tak zvaným Byzantským katolickým patriarchátem byla již dříve v souladu s kanonickým právem veřejně exkomunikována a ocitla se mimo církev. Veškeré její jednání a výzvy nemají s katolickou církví nic společného“, prohlásil Přibyl.

V okrajových médiích nalezneme také citace některých členů patriarchátu, kteří silně brojí proti povinnému očkování. Patriarchát kritizuje také českého kněze Tomáše Halíka na stránkách Parlamentních listů, kde také varuje před „hrozbou islámu“, který je podle nich v Evropské unii „systematicky prosazován násilnými migračními kvótami“. Islám také označují jako „násilné, teroristické náboženství, uctívající nejvyššího (akbar) z 360 bůžků Mekky“.

V jiném článku autor Štěpán Cháb pravděpodobně z titulu nevěřícího oslavuje kroky papeže Františka a naopak kritizuje činnost patriarchátu. „Papež František svým prohlášením popírá Desatero. V jednoho Boha věřit budeš, nebudeš mít jiné bohy mimo mne. Dvě přikázání, které papež svým prohlášením staví na hlavu, protože začíná do svého lůna z Amazonie tolerovat i jiná božstva. McDonaldizace katolické církve v přímém přenosu? Nebo se církev prostřednictvím papeže zbavuje okovů dogmat? Nedivím se, že z papežovy činnosti v Byzantském katolickém patriarchátu lezou vzteky po zdech. Jenže jaká má být další cesta katolictví? Ustrnout na místě? Ale právě takové ustrnutí vedlo v minulosti ke genocidám,“ píše Cháb v článku z března 2020.

V médiích také probleskla zmínka o tom, že Byzantský katolický patriarchát uspořádal v srpnu 2016 akci v Praze, během které jeho duchovní vymítali z hlavního města homosexualismus a Satana (fotogalerie). Akce se konala jako protiakce k pochodu homosexuálů a leseb na takzvané GayPride. Česká katolická církev se tehdy k jejich akci nepřipojila.

Patriarchát je silně „propírán“ ze všech stran v článku redaktorky Zdeňky Trachtové publikovaném v prosinci 2016 na portálu I-dnes.

Činnost patriarchátu také zkoumá ve svém článku z ledna 2021 Anna Jordanová, analytička Asociace pro mezinárodní otázky. Článek sepsala s podporou Odboru veřejné diplomacie NATO.

Jak ve zmiňovaném článku Zdeňky Trachtové, tak Anny Jordanové je diskutováno také politické zaměření patriarchátu, který měl vyzývat například ke zvolení Miloše Zemana a odstoupení Jiřího Drahoše, pravděpodobně kvůli jejich rozdílnému postoji k migračním kvótám. Činnost patriarchátu dále měla zahrnovat „boj proti údajné satanizaci českých mateřských školek nebo exkomunikaci Baracka Obamy a Angely Merkelové za jejich politické aktivity“.

Z hloubkových analýz činnosti patriarchátu, na které odkazuji výše, se zdá, že ač jeho kritika hraje na oprávněnou notu mnoha lidí, kteří vnímají úpadek představitelů víry, zabíhá také v určitých ohledech do krajností.

„Zatímco hnutí charismatické obnovy je i přes svou radikálnost v církvi vítané, jelikož se drží v určitých mezích, Dohnal se ‚utrhl ze řetězu‘. Charismatické charakteristiky, jako je vnímání duchovního boje mezi Bohem a ďáblem, u něj dosáhly extrémních až patologických rysů,“ říká religionista Zdeněk Vojtíšek z Karlovy Univerzity.

Když byl za nejvyššího představitele řecko-katolíků v roce 2003 vybrán Hučko, podle Vojtíška ztratil Dohnal šanci „reformovat“ církev zevnitř. „Musel tehdy prožít ohromné zklamání. Od této doby se datuje jeho radikalizace,“ míní Vojtíšek.

Názory citované v článku nejsou názory deníku The Epoch Times a nevyjadřují postoje a názory deníku. Článek publikujeme, mimo jiné, jako podporu svobodné diskuse o společenských tématech. Ústava české republiky každému občanovi zajišťuje svobodu slova, svobodu myšlení a víry. Nikomu nesmějí být tyto základní svobody zakotvené v nejvyšším zákonu republiky svévolně odebrány a svobodná diskuse nad problémy společnosti by měla být skutečně svobodná, nikoliv pouze regulovaná na to, co se smí a co se nesmí říkat.