Postoj Evropské unie směrem k Číně se stává kritičtějším. Pokusy o zachování obchodních zájmů za současného podporování lidských práv na různých úrovních selhaly. Podle interní zprávy, která má znovu posoudit vztah Unie s Čínou, již rozdíly mezi Pekingem a Bruselem nelze „zamést pod koberec“.

Pouhé čtyři měsíce poté, co se Peking a Brusel dohodly na zásadách investiční dohody, ukazuje interní zpráva, že se jejich vzájemné vztahy zhoršují.

Ve zprávě, která byla zaslána v podobě dopisu hlavám států a předsedům vlád Unie, se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a zástupce Unie pro zahraniční věci Josep Borrell zasazují o „další rázná opatření“ proti Číně.


Autoritářská změna“ a „malý pokrok“

Důvodem je „autoritářská změna“ v čínské domácí politice a stále „rozhodnější“ prosazování ekonomických zájmů ze strany Si Ťin-pchinga, generálního tajemníka Komunistické strany Číny.

Dopis představitelů Unie signalizuje nový přístup v oficiální komunikaci EU s Čínou.

Průběžná zpráva obviňuje Peking z „malého pokroku“ v oblasti ekonomických slibů, které čínský režim učinil, píše deník Politico, který zprávu obdržel. Hlavní pozornost se ve zprávě zaměřuje na otevírání digitálních a zemědělských trhů, snižování nadměrných kapacit v ocelářském průmyslu a snižování průmyslových dotací.

Vyzývá k „dalším silným opatřením“ pro řešení nových výzev Číny. „Realita je taková, že EU a Čína mají zásadně rozdílné názory, ať už jde o jejich ekonomické systémy a způsob řešení globalizace, demokracie a lidských práv nebo způsob jednání se třetími zeměmi,“ píší von der Leyenová a Borrell ve zprávě, která byla zaslána 21. dubna deníku Politico.

Tyto rozdíly „přetrvají i v dohledné budoucnosti a nesmějí být zameteny pod koberec,“ pokračuje dopis.


Knižní tip Epoch Times
Doporučujeme Vám knihu, která odhaluje jak se vliv komunismu rozšířil po celém světě a skrytě či pod různými maskami  působí proti celému lidstvu. Knižní vydání či e-book můžete zakoupit v našem E-shopu.


Josep Borrell eu
Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci Josep Borrell hovoří na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničních věcí EU prostřednictvím videokonference v budově Evropské rady v Bruselu, 15. června 2020. Ministři zahraničních věcí EU uspořádali videokonference se svým americkým protějškem kvůli rozporům ohledně řešení vztahů s Izraelem, Čínou a mezinárodními organizacemi. (Foto: VIRGINIA MAYO / POOL / AFP prostřednictvím Getty Images)

Strategický výhled vztahů s Čínou v roce 2019 byl jiný

V březnu 2019 vydala Unie strategický výhled pro vytváření vztahů s Čínou, který uvádí: „Za poslední desetiletí čínská ekonomická moc a politický vliv rostly nebývalým tempem a rychlostí, což odráží její ambice stát se vedoucí světovou mocností.“

EU dosud udělala vše pro to, aby udržela naději na společnou řeč obou mocností. V roce 2019 bylo řečeno, že Čína je „partnerem pro spolupráci“, s nímž „EU sleduje úzce koordinované cíle“. Čína je „partnerem pro jednání“, „ekonomickým konkurentem“ a „systémovým soupeřem“.

Nejnovější průběžná zpráva s novým trendem

Nejnovější prozatímní zpráva má nyní posoudit změněnou dynamiku vztahu, která se od prosince 2020 neočekávaně rychle zhoršila. Přispěly k tomu domácí a zahraniční politická rozhodnutí ze strany komunistické strany vládnoucí v Číně: vojenské zásahy na Tchaj-wanu, brutální zákroky proti ujgurskému etniku v provincii Sin-ťiang a demokratickým aktivistům v Hongkongu.

Nová zpráva uvádí, že Peking v posledních dvou letech zaujal „ofenzivnější postavení“.

„Pokračoval v autoritářském jednání dalším uzavíráním domácího politického prostoru, zvýšenou sociální kontrolou a represemi v Sin-ťiangu a Tibetu,“ uvádí se ve zprávě podle Politico.

Čína rovněž porušila základní svobody v Hongkongu, „což … může mít pouze negativní dopad na vztahy mezi EU a Čínou“, pokračuje zpráva.

Pokud jde o „mír a stabilitu v Jihočínském moři“, má EU jasné zájmy. „Nedávný nárůst napětí v Tchaj-wanském průlivu by měl být pečlivě sledován,“ píší von der Leyenová a Borrell.

Mezinárodní znepokojení ohledně Tchaj-wanu, Hongkongu a Sin-ťiangu

22. března uvalila EU na Čínu sankce. Důvodem byl brutální zásah proti muslimské ujgurské menšině v provincii Sin-ťiang. Výsledkem je, že Peking také uvalil sankce na úředníky EU.

Zatímco EU sankcionuje osoby odpovědné za porušování lidských práv v Číně, Peking zavádí represivní opatření proti evropským politikům a vědcům, za jejich vyjádření kritických názorů a provádění výzkumu.

Pokus Evropy udržet obchodní zájmy a podporovat lidská práva oddělenými cestami tedy selhal.

Borrell pro Politico řekl: Čínské sankce proti úředníkům EU vytvořily „novou náladu“ a „novou situaci“.

„Jsem si jist, že když předložíme tuto zprávu Radě Evropské unie, hlavy států a předsedové vlád o ní budou diskutovat a zohlední nedávné události.“

To by mohlo ohrozit investiční dohodu z prosince 2020, protože mnoho europoslanců dalo jasně najevo, že nikdy neratifikují dohodu mezi EU a Čínou, pokud je budou jejich protějšky v Číně sankcionovat.

Zpráva dále uvádí, že Peking nedodržel příslib o přístupu na trh: „Navzdory ujištěním čínského vedení, včetně těch, které se týkají obav EU o přístup na trh v zemědělsko-potravinářském a digitálním sektoru, došlo k malému pokroku, s výjimkou některých výsledků ve finančních službách.“

EU soutěží s Čínou o technologický náskok a pokud jde o provozování digitálních sítí, nesdílí stejné zásady a hodnoty.

Není jisté, jak nové posouzení vztahů s Čínou ovlivní diskusi o červnovém summitu EU-USA, jehož ústředním tématem bude právě Čína.

původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.