Szilvia Akbar

3. 5. 2021

Postoj Evropské unie směrem k Číně se stává kritičtějším. Pokusy o zachování obchodních zájmů za současného podporování lidských práv na různých úrovních selhaly. Podle interní zprávy, která má znovu posoudit vztah Unie s Čínou, již rozdíly mezi Pekingem a Bruselem nelze „zamést pod koberec“.

Pouhé čtyři měsíce poté, co se Peking a Brusel dohodly na zásadách investiční dohody, ukazuje interní zpráva, že se jejich vzájemné vztahy zhoršují.

Ve zprávě, která byla zaslána v podobě dopisu hlavám států a předsedům vlád Unie, se předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a zástupce Unie pro zahraniční věci Josep Borrell zasazují o „další rázná opatření“ proti Číně.

Autoritářská změna“ a „malý pokrok“

Důvodem je „autoritářská změna“ v čínské domácí politice a stále „rozhodnější“ prosazování ekonomických zájmů ze strany Si Ťin-pchinga, generálního tajemníka Komunistické strany Číny.

Dopis představitelů Unie signalizuje nový přístup v oficiální komunikaci EU s Čínou.

Průběžná zpráva obviňuje Peking z „malého pokroku“ v oblasti ekonomických slibů, které čínský režim učinil, píše deník Politico, který zprávu obdržel. Hlavní pozornost se ve zprávě zaměřuje na otevírání digitálních a zemědělských trhů, snižování nadměrných kapacit v ocelářském průmyslu a snižování průmyslových dotací.

Vyzývá k „dalším silným opatřením“ pro řešení nových výzev Číny. „Realita je taková, že EU a Čína mají zásadně rozdílné názory, ať už jde o jejich ekonomické systémy a způsob řešení globalizace, demokracie a lidských práv nebo způsob jednání se třetími zeměmi,“ píší von der Leyenová a Borrell ve zprávě, která byla zaslána 21. dubna deníku Politico.

Tyto rozdíly „přetrvají i v dohledné budoucnosti a nesmějí být zameteny pod koberec,“ pokračuje dopis.

Josep Borrell eu
Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci Josep Borrell hovoří na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničních věcí EU prostřednictvím videokonference v budově Evropské rady v Bruselu, 15. června 2020. Ministři zahraničních věcí EU uspořádali videokonference se svým americkým protějškem kvůli rozporům ohledně řešení vztahů s Izraelem, Čínou a mezinárodními organizacemi. (Foto: VIRGINIA MAYO / POOL / AFP prostřednictvím Getty Images)

Strategický výhled vztahů s Čínou v roce 2019 byl jiný

V březnu 2019 vydala Unie strategický výhled pro vytváření vztahů s Čínou, který uvádí: „Za poslední desetiletí čínská ekonomická moc a politický vliv rostly nebývalým tempem a rychlostí, což odráží její ambice stát se vedoucí světovou mocností.“

EU dosud udělala vše pro to, aby udržela naději na společnou řeč obou mocností. V roce 2019 bylo řečeno, že Čína je „partnerem pro spolupráci“, s nímž „EU sleduje úzce koordinované cíle“. Čína je „partnerem pro jednání“, „ekonomickým konkurentem“ a „systémovým soupeřem“.

Nejnovější průběžná zpráva s novým trendem

Nejnovější prozatímní zpráva má nyní posoudit změněnou dynamiku vztahu, která se od prosince 2020 neočekávaně rychle zhoršila. Přispěly k tomu domácí a zahraniční politická rozhodnutí ze strany komunistické strany vládnoucí v Číně: vojenské zásahy na Tchaj-wanu, brutální zákroky proti ujgurskému etniku v provincii Sin-ťiang a demokratickým aktivistům v Hongkongu.

Nová zpráva uvádí, že Peking v posledních dvou letech zaujal „ofenzivnější postavení“.

„Pokračoval v autoritářském jednání dalším uzavíráním domácího politického prostoru, zvýšenou sociální kontrolou a represemi v Sin-ťiangu a Tibetu,“ uvádí se ve zprávě podle Politico.

Čína rovněž porušila základní svobody v Hongkongu, „což … může mít pouze negativní dopad na vztahy mezi EU a Čínou“, pokračuje zpráva.

Pokud jde o „mír a stabilitu v Jihočínském moři“, má EU jasné zájmy. „Nedávný nárůst napětí v Tchaj-wanském průlivu by měl být pečlivě sledován,“ píší von der Leyenová a Borrell.

Mezinárodní znepokojení ohledně Tchaj-wanu, Hongkongu a Sin-ťiangu

22. března uvalila EU na Čínu sankce. Důvodem byl brutální zásah proti muslimské ujgurské menšině v provincii Sin-ťiang. Výsledkem je, že Peking také uvalil sankce na úředníky EU.

Zatímco EU sankcionuje osoby odpovědné za porušování lidských práv v Číně, Peking zavádí represivní opatření proti evropským politikům a vědcům, za jejich vyjádření kritických názorů a provádění výzkumu.

Pokus Evropy udržet obchodní zájmy a podporovat lidská práva oddělenými cestami tedy selhal.

Borrell pro Politico řekl: Čínské sankce proti úředníkům EU vytvořily „novou náladu“ a „novou situaci“.

„Jsem si jist, že když předložíme tuto zprávu Radě Evropské unie, hlavy států a předsedové vlád o ní budou diskutovat a zohlední nedávné události.“

To by mohlo ohrozit investiční dohodu z prosince 2020, protože mnoho europoslanců dalo jasně najevo, že nikdy neratifikují dohodu mezi EU a Čínou, pokud je budou jejich protějšky v Číně sankcionovat.

Zpráva dále uvádí, že Peking nedodržel příslib o přístupu na trh: „Navzdory ujištěním čínského vedení, včetně těch, které se týkají obav EU o přístup na trh v zemědělsko-potravinářském a digitálním sektoru, došlo k malému pokroku, s výjimkou některých výsledků ve finančních službách.“

EU soutěží s Čínou o technologický náskok a pokud jde o provozování digitálních sítí, nesdílí stejné zásady a hodnoty.

Není jisté, jak nové posouzení vztahů s Čínou ovlivní diskusi o červnovém summitu EU-USA, jehož ústředním tématem bude právě Čína.

původního článku německé redakce deníku The Epoch Times přeložila G. K.

Související články