Vědci zjistili v nové studii, že lidé ve věku 45 let, kteří měli vyšší úroveň sebeovládání v dětství, stárli pomaleji, než jejich vrstevníci.
Jejich těla a mozky byly zdravější a biologicky mladší, uvedli výzkumníci.
Podle studie, která sledovala na Novém Zélandu jeden tisíc jedinců od jejich narození až do věku 45 let, bylo sebeovládání, schopnost ovládat vlastní myšlenky, pocity a chování a pracovat na dosažení cílů pomocí plánování, jednou z osobnostních vlastností, díky nimž je dítě připraveno nejen na školu, ale i na život.
Při rozhovorech skupina s vyšším sebeovládáním také vykazovala lepší schopnost zvládnout i zdravotní, finanční a sociální výzvy v pozdějším životě. Vědci použili k posouzení finanční připravenosti strukturované rozhovory a výpisy ze seznamu dlužníků. Osoby s vyšším sebeovládáním v dětství, které byly zapojené do studie, projevily lepší náhled na stárnutí a cítily se spokojenější se způsobem života ve středním věku.
„Naše populace stárne a žije déle s nemocemi souvisejícími s věkem,“ uvedla Leah Richmond-Rakerdová, odborná asistentka psychologie na University of Michigan, která je hlavní autorkou studie uveřejněné v nejprestižnějším vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Sciences (Sborníku Národní akademie věd).
„Je důležité určit způsoby, jak pomoci jednotlivcům připravit se úspěšně na výzvy v pozdějším věku a žít více let bez omezení. Zjistili jsme, že sebeovládání v raném věku může lidem pomoci připravit se na zdravé stárnutí.“
Děti s lepším sebeovládáním obvykle pocházely z finančně zabezpečených rodin a měly vyšší IQ, nicméně to, v jakém prostředí kdo v dětství vyrůstal, ani jeho IQ nebyly rozhodující faktory. Zjištění ukázala, že to, co rozhoduje, je sebeovládání.
I zjištění pomalejšího stárnutí ve věku 45 let s větší sebekontrolou však lze oddělit od jejich sociálně-ekonomického postavení v dětství a IQ. Analýzy ukázaly, že faktorem, který to změnil, bylo sebeovládání.
Ale vědci zároveň upozorňují, že dětství nemusí určovat život člověka. Někteří účastníci studie posunuli své úrovně sebeovládání až v dospělosti a měli nakonec lepší zdravotní výsledky, než by se předpokládalo na základě jejich dětských zkušeností.
Sebeovládání se lze také naučit a vědci naznačují, že společenské investování do takového školení by mohlo prodloužit délku života a zlepšit kvalitu života nejen v dětství, ale možná i ve středním věku. Existuje dostatek důkazů, že změna chování ve středním věku (přestat kouřit nebo začít cvičit) vede k lepším výsledkům.
„Každý se bojí stáří, kdy jsou lidé nemocní, chudí a osamělí, takže stárnutí vyžaduje, abychom se připravili fyzicky, finančně a společensky,“ uvedla Terrie Moffittová, profesorka psychologie a neurovědy na Duke University a další autorka studie.
„Zjistili jsme, že lidé, kteří od dětství uplatňují sebeovládání, jsou mnohem více připraveni na stárnutí než jejich vrstevníci stejného věku.“
Jak byla studie prováděna
Výzkumná společnost The Dunedin Multidisciplinary Health and Development Study se sídlem na Novém Zélandu sledovala účastníky od jejich narození v roce 1972 a 1973. Od té doby je pravidelně podrobuje sadě psychologických a zdravotních hodnocení, z nichž poslední je ve věku 45 let.
Učitelé, rodiče i samotné děti hodnotili svou schopnost sebeovládání ve věku 3, 5, 7, 9 a 11 let. U dětí byla měřena impulzivní agresivita a jiné formy vznětlivosti, nadměrná aktivita, vytrvalost a nepozornost.
Ve věku od 26 do 45 let vědci měřili u účastníků fyziologické známky stárnutí v několika orgánových systémech, včetně mozku. U všech měření souviselo lepší sebeovládání v dětství s pomalejším stárnutím.
Lidé s nejvyšší sebekázní chodí rychleji a mají mladší vzezření i ve věku 45 let.
„Ale pokud ještě nejste připraveni na stárnutí, i v padesáti ještě není příliš pozdě se připravit,“ řekla Moffittová.
Tento projekt financovaly Americký národní institut pro stárnutí, Národní institut pro zdraví dětí a lidský rozvoj, Britská rada pro lékařský výzkum, Jacobsova nadace, Americká národní vědecká nadace a Lundbeckova nadace. Dunedinskou multidisciplinární studii o zdraví a rozvoji podporují také Novozélandská rada pro výzkum zdraví a novozélandské ministerstvo pro podnikání, inovace a zaměstnanost.
Tento článek původně publikovala Duke University. Znovu publikováno prostřednictvím Futurity.org pod licencí Creative Commons 4.0.
Z původního článku newyorské redakce deníku The Epoch Times přeložil G. Č.
