Analýza zpráv
Zatímco se svobodný svět spojuje, aby odsoudil a potrestal porušování lidských práv a agresivní expanzi Komunistické strany Číny (KS Číny), jedna evropská země se rozhodla jít proti proudu.
Poté, co Evropská unie, Spojené státy, Velká Británie a Kanada 22. března vyhlásily sankce proti Číně kvůli genocidě ujgurských muslimů, projevilo Maďarsko v řadě nedávných událostí pevný postoj ve prospěch KS Číny. Maďarský ministr zahraničí Pétér Szijjártó obvinil tyto sankce z toho, že jsou „nesmyslné, prospěchářské a škodlivé“. Z 27 členů EU bylo Maďarsko jedinou zemí, která hlasovala proti sankcím.
O tři dny později Budapešť hostila na oficiální návštěvě čínského ministra obrany. Od března do května Maďarsko čtyřikrát zablokovalo snahy EU o uvalení sankcí a odsouzení KS Číny.
Čínského vůdce Si Ťin-pchinga obrana Číny ze strany Maďarska natolik potěšila, že 29. dubna osobně zavolal premiérovi Viktoru Orbánovi, aby ocenil jeho „velký přínos k udržení vztahů mezi Čínou a Evropou“.
Orbán si tuto přízeň zaslouží. Zapojil se do Siovy iniciativy Nová Hedvábná stezka (Belt and Road Initiative neboli BRI), která je základem čínského plánu k dosažení globální hegemonie. Maďarsko podepsalo s Čínou memorandum o stezce v roce 2015 jako první evropská země.
Od té doby Maďarsko ochotně přijímá téměř všechny položky, které iniciativa Nová hedvábná stezka prodává: od vysokorychlostní železnice, strojírenství, chemické výroby a dopravy až po čínské vzdělávání, filmy a dokonce i vakcíny proti koronaviru, a mnoho dalšího. Do dubna 2019 Čína v Maďarsku investovala 4,5 miliardy dolarů, což je podle Orbána nejvíce v Evropě. Oficiální stránky BRI s oblibou označují Maďarsko za „průkopníka Nové hedvábné stezky“.
BRI samozřejmě není žádná charita. Komunistická strana Číny investovala v Maďarsku značné prostředky spíše z praktických než přátelských důvodů. Vysoké půjčky, rostoucí závislost na jüanu, nabídka pracovních sil a místní zaměstnanost způsobily, že Maďarsko je na Číně stále závislejší. Vzdělávací programy a univerzity importované z Číny budou v zemi zasévat a pěstovat komunistickou ideologii.
Pro čínskou komunistickou stranu má ovládnutí Maďarska jasné výhody. Poloha země představuje z ekonomického hlediska pro Čínu dobrý odrazový můstek k proniknutí na evropský trh. Čína rovněž využívá Maďarsko k získávání špičkových technologií a know-how z evropských zemí. Z finančního hlediska Maďarsko zavedením služby proclení v jüanech na svých hranicích pomáhá urychlit globalizaci čínské měny.
Co však čínskou komunistickou stranu těší nejvíce, jsou pravděpodobně politické zisky. Maďarsko se právě ukázalo jako věrný spojenec čínské komunistické strany, když nedávno vetovalo sankce EU vůči Číně, bez ohledu na to, že Čína dlouhodobě páchá ukrutnosti, kterým se zbytek světa snaží zabránit. O podpoře Maďarska široce informovala čínská média s cílem přesvědčit Číňany, že sankce jsou zlovolným spiknutím proti Číně a že pronásledování a genocida jsou pouhé fámy.
Dluhy v rámci Nové hedvábné stezky oslabují suverenitu
Celková částka, kterou si Maďarsko půjčilo na projekty BRI, není známa, ale už to, co bylo zveřejněno, je poměrně alarmující: 2,4 miliardy dolarů na modernizaci železnice, 1,6 miliardy dolarů na výstavbu kampusu Fudan University Budapest, 426 milionů dolarů Maďarské elektrárenské společnosti v roce 2021 a 121 milionů dolarů na fotovoltaickou elektrárnu Kaposvar. V letech 2016 a 2017 vydalo Maďarsko v Číně dluhopisy v jüanech v hodnotě 310 milionů dolarů.
Podle maďarských kritiků půjčka na železniční projekt vytvoří úroky ve výši 500 až 800 milionů dolarů. „Bude trvat 130 až 2 400 (!) let, než se projekt Maďarsku finančně vyplatí,“ uvedl Zoltan Voros, odborný asistent na katedře politologie a mezinárodních studií Univerzity v Pécsi. Voros rovněž upozornil, že maďarské podniky jsou vyloučeny z většiny zadávacích řízení.
Vysoké zadlužení v rámci BRI je znepokojivé z mnoha důvodů. V dubnu 2021, „když se malý stát Černá Hora obrátil na Evropskou unii s žádostí o pomoc při splácení půjčky ve výši téměř 1 miliardy dolarů vůči čínské Export-Import Bank (EXIM), kterou si stát vypůjčil na financování výstavby velkého dálničního projektu, v celé Evropě se rozezněl poplach,“ uvedla Jennifer A. Hillmanová, vedoucí pracovnice Rady pro zahraniční vztahy (CFR). Dluh na projekt BRI činil 103 % HDP Černé Hory.
Černá Hora nebyla první zemí, která se dostala do dluhové pasti BRI. Čína od roku 2013 půjčila na projekty BRI 461 miliard dolarů, pravděpodobně bez započtení stejné částky, která není zveřejněna. Většina čínských půjček na BRI směřovala do vysoce rizikových zemí, jako je Pákistán, Írán, Nigérie a Venezuela, jako by Čína při rozhodování o půjčkách vůbec nebrala v úvahu úvěrový rating.
Nesplácení dluhů BRI může pro tyto země znamenat katastrofu, jak ukázal debakl Šrí Lanky: když ostrovní stát nebyl schopen dostát svým dluhovým závazkům vůči Číně za půjčku 5 miliard dolarů na BRI, musela Šrí Lanka předat Číně 70procentní podíl svého hlubokomořského přístavu v Hambantotě na 99 let za 1,12 miliardy dolarů. V obavách z podobných důsledků se Bangladéš, Malajsie, Barma, Pákistán a Sierra Leone následně rozhodly zrušit nebo omezit své projekty BRI.
Poté, co svět zasáhl virus Komunistické strany Číny (nový koronavirus), je pravděpodobné, že své závazky nesplní ani další státy. Podle listu Financial Times obdržela Čína vlnu žádostí o prominutí dluhů z krizí zasažených zemí BRI.
Další problém představuje korupce. Bývalý hongkongský ministr vnitra Patrick Ho Chi Ping byl v březnu 2019 odsouzen ke třem letům vězení za podplácení vysokých úředníků v Ugandě a Čadu, aby podpořili projekty BRI. Ho údajně v roce 2014 nabídl úplatek ve výši dvou milionů dolarů čadskému prezidentovi Idrissovi Debymu, aby od čadské vlády získal cenná práva na těžbu ropy.
Hotovost ve výši dvou milionů dolarů byla ukryta v několika dárkových krabicích, které byly prezidentu Debymu nabídnuty na konci obchodního jednání. Ho také údajně převedl úplatek ve výši 500 tisíc dolarů Samu Kutesovi, ugandskému ministru zahraničních věcí, a naplánoval úplatek ve výši 500 tisíc dolarů v hotovosti ugandskému prezidentovi Yowerimu Musevenimu. Hoův případ vybízí k tomu, aby se kontroloval způsob schvalování dalších rizikových projektů BRI.
Významné akvizice pomáhají Číně získat dominantní postavení v průmyslu
Podle deníku The Wall Street Journal poskytla Čína v uplynulém desetiletí státním společnostem miliardové dotace na akvizice západních výrobců a výstavbu továren v zahraničí. Tyto akvizice umožňují Číně nejen rozbouřit světový trh zbožím za nízké ceny, ale také vyhnout se antidumpingovým clům na Západě. V Maďarsku Čína uskutečnila několik velkých akvizic, včetně nákupu společnosti Invitel, druhého největšího maďarského poskytovatele podnikových komunikací, za 246 milionů dolarů.
Chemický průmysl je jedním z pilířů čínské strategie globální expanze. MDI je chemická látka široce používaná v architektuře, automobilovém průmyslu, při výrobě spotřebičů a oděvů. Čína po tomto trhu dlouho toužila kvůli vysokému zisku a širokému trhu, ale technologie představovala jistý problém.
V roce 2011 čínská skupina Wanhua Chemical Group koupila maďarskou společnost BorsodChem (BC) za 1,6 miliardy dolarů a předstihla společnosti Dow a BASF a stala se největším světovým dodavatelem MDI.
Čínská média tuto akvizici vykreslila jako velkou laskavost pro BC a Maďarsko. Televize CGTV, anglická pobočka tiskové agentury Sin-chua (Xinhua), citovala poradce místního starosty, který řekl: „Kdyby Wanhua jako investor nepřišla do tohoto města, pak by to pro toto město způsobilo velký problém.“
Pravda je taková, že společnost Wanhua akvizici společnosti BC vnutila. Když se společnost BC v důsledku světové finanční krize v roce 2008 hluboce zadlužila, usilovala Wanhua o její koupi, ale vlastníci BC, společnosti Permira a Vienna Capital, akvizici odmítli.
Wanhua nechtěla ustoupit, protože akvizice byla důležitým krokem na prosazení Nové hedvábné stezky do světa přes Evropu. Odkoupením mezaninových dluhů společnosti BC a získáním vlastního kapitálu společnosti BC a opcí na odkup akcií nakonec společnost Wanhua získala plné vlastnictví společnosti BC.
Čínská propaganda ocenila společnost Wanhua jako „Huawei chemického průmyslu“ pro její velikost a ambice ovládnout toto odvětví na celém světě. Společnost Wanhua nyní vyrábí 24 % světové produkce MDI a nyní se snaží expandovat na území USA. Její původní pokus o vybudování zařízení v St. James Parish v Louisianě byl v roce 2019 zmařen ostrými námitkami místních obyvatel, přesto společnost uvedla, že stále usiluje o vybudování závodu na výrobu MDI v USA.
Partnerství v oblasti vzdělávání nahrává šíření komunistické ideologie
Zatímco iniciativa BRI je známá především díky svým infrastrukturním projektům, Čína do ní zabudovala i pilíř měkké síly, který propaguje komunistickou ideologii v zemích BRI prostřednictvím Konfuciových institutů a programů výměny talentů.
V Maďarsku byl tento program posunut na další úroveň. Maďarsko otevřelo svůj pátý Konfuciův institut v listopadu 2019 po vlně uzavírání těchto institutů vysokými školami po celém světě. Ve Spojených státech se počet Konfuciových institutů v posledních několika letech smrskl z více než 100 na méně než 50 institucí. Mnoho evropských zemí následovalo příklad USA, včetně Dánska, Švédska, Francie a Nizozemska.
Maďarsko jakoby na protest podepsalo 27. dubna dohodu se šanghajskou Fudan University o zřízení kampusu v Budapešti. Očekává se, že kampus pojme pět až šest tisíc studentů a přibližně 500 profesorů. Maďarsko si na zaplacení výstavby vezme půjčku ve výši 1,56 miliardy dolarů od čínské státní banky China Development Bank, a to podle typického modelu financování BRI. Kampus budou stavět převážně čínské společnosti a čínští dělníci.
Všechny čínské školy jsou přísně kontrolovány komunistickou stranou a podléhají přísné cenzuře KS Číny. Různí maďarští politici včetně budapešťského starosty Gergelyho Karacsonyho vyjádřili obavy, že přivedení čínské státní univerzity do země bude představovat riziko pro národní bezpečnost.
První projekt BRI je 8 let po oznámení stále v nedohlednu
Prvním projektem BRI v Maďarsku byla vysokorychlostní železniční trať Budapešť-Bělehrad dlouhá 354 km. Tento projekt v hodnotě 2,98 miliardy dolarů měl být první etapou plánované železnice Budapešť-Bělehrad-Skopje-Atény, která spojí čínský přístav Pireus v Řecku se „srdcem“ Evropy.
Plán se od té doby bez většího vysvětlení několikrát změnil. Když Maďarsko a Čína v roce 2013 projekt avizovaly, plánovalo se dokončení výstavby a modernizace v roce 2018. V roce 2017 deník China Daily uvedl, že výstavba železniční trati začne v listopadu 2017 a bude dokončena přibližně za dva a půl roku.
Nic z toho se neuskutečnilo. V dubnu 2019 pak Maďarsko oznámilo, že do 25. května bude podepsána smlouva o modernizaci úseku v zemi. Projekt byl nyní zredukován na 100 km modernizace trati, což je pouze 45 procent dříve oznámené délky. Náklady klesly, ale snížily se jen o dvě procenta na 2,8 miliardy dolarů a doba trvání byla prodloužena na pět let s předpokládaným dokončením v roce 2025. Část, která je financována prostřednictvím čínských půjček, zůstává 85 procent. Od té doby nedošlo k žádné další úpravě.
Pingping Yu je od roku 2007 publicistkou, překladatelkou a výzkumnou pracovnicí deníku The Epoch Times. Věnuje se různým tématům souvisejícím s Čínou se zaměřením na lidská práva, ekonomiku a obchod.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí nutně odrážet názory The Epoch Times.
Překlad původního článku newyorské redakce: JaS
