Analýza zpráv
Na různých populárních čínskojazyčných internetových stránkách se 7. června objevila zpráva, podle níž italský premiér Mario Draghi v rozhovoru pro italskou rozhlasovou stanici Radiotelevisione Italiana (RAI) přiznal, že pandemie covidu-19 vznikla v Itálii. Čínské zprávy tvrdily, že Itálie zaměnila ohniska covidu v Miláně, Janově a Benátkách v létě 2019 za chřipku.
To se brzy ukázalo jako falešná zpráva. Italské velvyslanectví v Pekingu vydalo odpoledne prohlášení, v němž uvedlo, že „italské velvyslanectví zdůrazňuje, že obsah článku týkajícího se výroků předsedy vlády je naprostá lež a že informace nemá žádný základ.“
Stalo se tak krátce poté, co Itálie 31. března vetovala pokus Pekingu o převzetí společnosti LPE, výrobce polovodičů se sídlem v Miláně.
Nelze nijak zjistit, zda falešná zpráva o původu covidu-19 byla odvetou Pekingu za přerušený obchod, ale rozhodně to napětí mezi oběma zeměmi nezmírnilo.
5 důvodů, proč Itálie ochlazuje své vztahy s Čínou
Změna přístupu k Číně však nepřekvapila odborníky, jako je Čcheng Čchin-mo, vedoucí katedry diplomacie a mezinárodních vztahů na univerzitě Tamkang na Tchaj-wanu. „Ukazuje to na rozpad čínské diplomacie v Evropě,“ řekl Čcheng deníku The Epoch Times. „Je pět důvodů, proč k tomu nutně musí dojít.“
Ačkoli čínská strategie „rouškové diplomacie“ pomohla zmírnit některé okamžité výpadky v zásobování Itálie, země nemůže zapomenout, že katastrofu způsobilo především čínské utajování výskytu koronaviru, uvádí Čcheng. Italové zaznamenali čtyři miliony nakažených covidem-19 a téměř 127 000 úmrtí na toto onemocnění způsobené wuchanským koronavirem. Pandemie byla pro italskou ekonomiku, která se již tak potýkala s problémy, zničující – v roce 2020 způsobila 13procentní pokles příjmu na obyvatele, zatímco ekonomika poklesla o téměř 11 procent. K rozptýlení mraků prostě bezplatné obličejové masky nestačí, říká Čcheng.
Druhým důvodem rozpadu čínské diplomacie v EU podle Čchenga je, že Čína v posledním desetiletí získala špatnou pověst v oblasti etiky a chování v podnikání. Čínské podniky a investoři jsou podle jeho slov známí porušováním místních předpisů a dohod, což Evropany, kteří si cení poctivosti, hluboce rozčiluje.
„Když bylo v roce 2019 podepsáno memorandum o porozumění BRI, čínské peníze byly v Itálii nadšeně přivítány. Od té doby však země neměla ze spolupráce žádný materiální prospěch,“ dodal. „Naopak, některé staleté italské podniky na tom byly hůř, nebo dokonce zkrachovaly poté, co začaly spolupracovat s Čínou.“
Za třetí, čínská „diplomacie vlčích bojovníků“ podle Čchenga odradila mnoho bývalých fanoušků. V reakci na březnové sankce EU kvůli genocidě Ujgurů v Sin-ťiangu čínské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že sankce jsou založeny „pouze na lžích a dezinformacích“. Požádalo Brusel, aby se „zamyslel sám nad sebou [a] zpříma čelil závažnosti své chyby“ a přestal „zasahovat do vnitřních záležitostí [Číny]“.
Čtvrtým faktorem je podle Čchengova mínění Draghiho politický postoj. Draghi, který zastává velmi přátelský postoj ke Spojeným státům a EU, označil svou zahraniční politiku za „silně proevropskou a atlantistickou, v souladu s historickým ukotvením Itálie“. Na rozdíl od svého předchůdce projevil Draghi, který byl zvolen v únoru, jasné odhodlání usilovat o spojenectví se Spojenými státy. Krátce po svém jmenování Draghi potvrdil členství Říma v NATO a historické přátelství mezi Itálií a Spojenými státy. Vetování dohody o LPE je považováno za signál toho, že se nová administrativa bude zaměřovat na zastavení politického a ekonomického vlivu Pekingu v Itálii, dodal Čcheng.
Nakonec Čcheng poukázal na globální prostředí, které se obrací proti Číně. Mezinárodní úsilí vedené Spojenými státy, jehož snahou je omezení globální expanze komunistické Číny a porušování lidských práv čínským režimem, jakož i vyšetřování role Číny při vypuknutí pandemie, povzbudily země G7, aby otevřeně vystupovaly a jednaly proti zvěrstvům čínské komunistické strany. Evropské země se tomuto tématu dlouhá léta vyhýbaly, protože se obávaly, že to poškodí jejich obchodní vztahy s Čínou. Evropa se mezitím po odhalení infiltračních nástrojů KS Číny, jako je Huawei a Konfuciův institut, začala mnohem více obávat hrozby, kterou čínská komunistická strana představuje pro bezpečnost zemí.
Itálie je stále pod vlivem zahraniční propagandy KS Číny
Obrátit mínění veřejnosti vůči čínskému režimu však může nějakou dobu trvat, protože mnoho italských celostátních médií často zveřejňuje prorežimní obsah a myšlení jejich novinářů je poměrně hluboce infiltrováno propagandou čínské komunistické strany. Francesco Galietti z římského think-tanku Policy Sonar řekl serveru Breitbart, že „Číňané stoprocentně infiltrovali italská média“.
Server Breitbart ve svém článku ze 7. června rovněž odhalil, že italská televize Mediaset a čínská televize Cinitalia odvysílaly v italštině videopořad „Si Ťin-pchingovy klasické citáty“, který vytvořila čínská státní společnost China Media Group.
„Národní přidružená tisková agentura (ANSA), italská obdoba agentury The Associated Press nebo Agence France Presse, rovněž zveřejňovala denně až 50 článků v italštině z tiskové agentury Sin-chua, státní zpravodajské služby KS Číny. ANSA svým čtenářům také nesděluje, že veškerý obsah Sin-chua řídí a schvaluje čínská vláda,“ uvádí se dále v článku.
Italské celostátní noviny Il Giornale od roku 2019 pravidelně zveřejňují propagandu KS Číny. Květnový článek v Il Giornale naznačoval, že zprávy o genocidě muslimských Ujgurů ze strany KS Číny jsou pouhou „mediální manipulací událostí“ vytvořenou s cílem využít „obavy o lidská práva“ k prosazování americké zahraničněpolitické agendy, což přesně odráží stranickou linii režimu.
V článku v Breitbartu se rovněž uvádí, že časopis vydávaný společností Cinitalia „otevřeně přiznává, že svůj italský obsah vytváří ve spolupráci s čínským velvyslanectvím v Itálii“.
Il Giornale vlastní bývalý premiér Silvio Berlusconi, který byl vůči KS Číny kritický, dokud v roce 2017 kvůli finančním problémům neprodal fotbalový klub AC Milán čínským investorům za 788 milionů dolarů. Od té doby se obsah Il Giornale týkající se Číny velmi podobá propagandě čínské komunistické strany.
Nová éra ve vztazích mezi EU a Čínou
Členové EU, včetně Itálie a Maďarska, začínají nátlaku KS Číny čelit jak ekonomicky, tak politicky.
Na konferenci začátkem tohoto roku Evropská unie odsoudila porušování lidských práv čínským režimem a Francie v únoru vyslala válečnou loď a ponorku do Jihočínského moře.
Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis 22. května ve svém prohlášení uvedl, že pobaltská země se již nepovažuje za součást pekingské platformy „17+1“ pro členské státy EU a pět balkánských zemí, uvedl Baltic News Service. Landsbergis dále zmínil, že čínská platforma je z pohledu EU „rozdělující“, a vyzval členy EU, aby při komunikaci s Čínou prosazovali „mnohem efektivnější přístup 27+1“.
Maďarský premiér Viktor Orbán, který údajně s čínským režimem navázal vřelé vztahy, včetně masivních společných obchodních projektů, a letos několikrát zablokoval prohlášení EU odsuzující porušování lidských práv čínským režimem, musel tento měsíc uprostřed masivních protestů pozastavit plánovaný projekt s čínskou univerzitou Fudan. Jeho vláda mezitím vyhlásila o projektu referendum.
Pingping Yu je od roku 2007 publicistkou, překladatelkou a výzkumnou pracovnicí deníku The Epoch Times. Věnuje se různým tématům souvisejícím s Čínou se zaměřením na lidská práva, ekonomiku a obchod.
Na zprávě se podílela Sophia Lam.
Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusejí nutně odrážet názory The Epoch Times.
Přeloženo z původního článku newyorské redakce Epoch Times.
