Lea Zhou

6. 8. 2021

Tento článek vychází z video reportáže Ley Čou, kterou naleznete na konci článku.

V Čeng-čou, hlavním městě čínské provincie Che-nan, se lidé utopili dokonce i uprostřed města. Nikoliv v řece nebo vodním kanálu, ale v metru a v automobilovém tunelu, navíc v době dopravní špičky. Jaké jsou příčiny této náhlé povodňové katastrofy? Extrémní počasí? Částečně ano, ale při povodních v Čeng-čou hrálo hlavní roli několik lidských faktorů.

Přibližně 500 cestujících 20. července 2021 uvízlo v tunelu metra na dobu čtyř hodin. Před katastrofou vydalo místní meteorologické oddělení pět červených varování před nepříznivým počasím. Místní úřady ale nepřijaly žádná opatření. Proč?

Nebyla uzavřena žádná škola ani výrobní podniky. Metro pokračovalo v jízdě, dokud vagóny vlaku na lince 5 neuvízly v dráze zatopené vodou a nemohly dále pokračovat, ani otevřít dveře.

Bylo asi 18 hodin. Cestující, kteří uvízli v uzavřených vagónech metra, odesílali videozáznamy přímo z místa přes své mobilním telefony. Na videonahrávkách je vidět, jak ve vagónech postupně stoupá voda.

Vyděšení cestující se přidržovali madel a doufali, že jim vystačí zásoba kyslíku. Hnědě zakalená voda se valila po schodišti metra a naplňovala vagóny, až cestujícím sahala do úrovně ramen. Cestující hlásili, že se jim začíná špatně dýchat.

Než je záchranná služba vysvobodila, museli ve strachu ze smrti strávit asi čtyři hodiny po ramena ve vodě. Pro mnohé z nich už bylo v té době příliš pozdě.


AKTUÁLNĚ: Podle výsledků posledního vyšetřování zemřelo během záplav 302 lidí. Čínské státní úřady uváděly pouze 6. Více zde…

https://www.youtube.com/watch?v=qYtvkF2-cO0

Tisíciletá povodeň, jak tvrdí úřady?

Čínské úřady hovoří o „tisícileté povodni“ způsobené silným deštěm. Faktem je, že v den povodní skutečně extrémně pršelo. Ovšem tvrzení o „záplavě tisíciletí“ je vědecký nesmysl. Záznamy o počasí totiž existují v Číně pouze od roku 1951, tedy 70 let. Čínský režim tedy nemůže mít znalosti o povodních staré tisíc let.

Provincie Che-nan je suchá oblast s malým množstvím srážek. Podle historických záznamů došlo k rekordním srážkám během silného deště v roce 1975. Rekordní srážky tehdy vedly k protržení hrází na 62 nádržích a ke smrti více než 26 000 lidí. To se stalo před 46 lety.

Tehdy dosahovalo naměřené množství srážek během šesti hodin 830 litrů na metr čtvereční, přičemž většina deště spadla během prvních tří hodin.

Podle prohlášení čínských úřadů dosáhlo množství srážek při současné povodni v Čeng-čou z 20. července 2021 mezi 16. a 17. hodinou pouhých 202 litrů na metr čtvereční.

Srážky tedy nebyly tak silné jako před 46 lety, ale byly natolik silné, že příval vody vážně zatížil kanalizační systém města Čeng-čou, což způsobilo povodeň.

Během srážek vypustili vodní nádrž poblíž města

Po povodni se mezi obyvateli města začalo diskutovat o tom, že právě v ten den bylo z vodní nádrže vzdálené jen několik kilometrů od města Čeng-čou vypuštěno velké množství vody. Občané města o tom však nebyli informováni.

Ze záznamů je patrné, že předpověď počasí předpovídala silný déšť již několik dní před záplavami. Proč tedy správa nádrže tak dlouho čekala s vypuštěním vody? Je jasné, že se mohli na extrémní příval vody dopředu připravit.

Při hledání odpovědí je třeba vzít v úvahu skutečnost, že nádrže v Číně neslouží pouze k zásobování pitnou vodou, k regulaci hladiny vody v řece a k ochraně před povodněmi. Přehrady se také používají k výrobě elektřiny.

V důsledku toho v Číně často vznikají problémové situace. Pokud je vypuštěno příliš mnoho vody, ztratí elektrárna možnost vyrábět dostatek elektřiny, protože přijde o zásobu vody k pohánění turbín. Ale elektřina znamená přínos peněz. Kdo rozhodne o finanční ztrátě a ponese za ni odpovědnost?

Pokud je v přehradě nastřádáno příliš mnoho vody, hrozí protržení hráze a ničivé záplavy. Pro úředníky je velmi obtížné rozhodnout, kdy je nejvhodnější čas vodu vypustit. Když nebudou mít vodu, nebudou moci vyrábět elektřinu, a když ji budou příliš dlouho zadržovat, budou potom muset nádrž naráz masivně vypustit.

Pokud bylo během přívalových dešťů vydáno rozhodnutí o velkém vypouštění nádrže, proč nebyli obyvatelé v zasažené oblasti včas informováni, aby mohli přijmout bezpečnostní opatření?

Na záběru se muž propadne do díry v chodníku a zmizí pod zemí… v metru leží na podlaze 6 bezvládných těl. Televizní hlasatelka tvrdí, že úřady byly na povodeň připraveny a včas zajistily bezpečnost obyvatel.

Tajné vypouštění nádrží

V Číně se často stává, že se voda vypouští z přehrad tajně. Proč? Souvisí to s tím, že někdo musí převzít odpovědnost za rozhodnutí. Vzniká potom otázka, kdo bude například odpovědný za viditelné ekonomické škody způsobené vypouštěním vody, pokud nedojde k záplavám?

Politici v Číně nejsou voleni lidmi. Provedení preventivních opatření na ochranu občanů před potenciálním nebezpečím pro ně tedy není prioritou. Výkony státních zaměstnanců v Číně se měří především podle toho, jakou míru loajality projevují komunistické straně a jak rychle jsou schopni implementovat stranickou politiku.

Každý proto čeká na rozhodnutí svých nadřízených. Pokud všichni státní úředníci uvažují tímto způsobem, rozhodovací proces u obtížných věcí trvá velice dlouho.

Kromě toho je tu ještě jeden zvláště rozhodující faktor. Stanovuje ho vládnoucí Komunistická strana Číny. Podle strany je zmocněn přijímat rozhodnutí o důležitých politických otázkách národního významu pouze ústřední výbor komunistické strany.

Na úrovni provincií má rozhodující slovo místní tajemník komunistické strany a tento tajemník není nutně profesionálem v určitém oboru, aby mohl rychle a efektivně vydávat instrukce pro řešení rozmanitých situací.

Ale takto v Číně funguje politický systém.

Bez opravy této systémové chyby nelze v Číně zavést zdravý rozhodovací proces – proces, kdy bude úředník méně přemýšlet o stranické kariéře a více o blahu lidí.

Vedení nádrže vypouštění vody potvrdilo

Mluvčí nádrže Čchang Čuang u města Čeng-čou připustil, že v den katastrofy byly vypuštěny velké objemy vody – jinak by se přehrada protrhla.

Mnoho lidí, kteří přežili zatopení automobilového tunelu Ťing-kuang ve městě Čeng-čou, je přesvědčeno, že zatopení tunelu souvisí s vypuštěním nádrže Čchang Čuang. Proč? „Jinak by tunel do pěti minut nezaplavil silný proud vody,“ říká jeden z přeživších.

Automobilový tunel Ťing-kuang je dlouhý asi čtyři kilometry a silnice uvnitř má celkem šest pruhů v obou směrech. Množství a rychlost vodní masy, která zatopila tak velký tunel v tak krátké době, tedy musely být značné.

Jeden z přeživších řekl čínským novinám, že v tunelu už byla zácpa, když do něj vjel v 15:30. Dopravní zácpy jsou zde na konci pracovní doby celkem běžné. Všichni cestující tedy trpělivě seděli v autech a čekali v tunelu, více než dvě hodiny.

Z videonahrávek řidičů a výpovědí očitých svědků se odhaduje, že v tunelu uvízlo více než 1 000 vozidel. Když byl čtyři kilometry dlouhý tunel náhle naplněn kalnou hnědou vodou, a to během pěti minut, měli ti, kteří stáli daleko od východů z tunelu, vůbec šanci uniknout?

https://www.youtube.com/watch?v=NiOmUxojJqY

Kolik lidí v tunelu zemřelo

Automobilový tunel Ťing-kuang je chloubou města Čeng-čou. Teprve v květnu 2021 město Čeng-čou hrdě informovalo o takzvaném „inteligentním tunelu“, který údajně díky technologii digitálního ovládání může vidět, myslet a mluvit.

Podle místní správy města je tunel vybaven mnoha senzory a videokamerami. Zaznamenávají se data každého auta, které projíždí tunelem. Pokud v tunelu dojde k dopravním nehodám, požárům nebo jiným problémům, systém automaticky odešle varování na příslušná místa. Všechna data o vozidlech se zobrazují na obrovské obrazovce řídicího centra.

Od takového inteligentního sledovacího systému se vlastně dalo očekávat, že město bude přesně vědět, kolik vozidel bylo v tunelu, když přišla povodeň, a kolik lidí bylo v autech. Ale správa tunelu o tom neposkytla žádné informace.

Po dokončení záchranných prací v automobilovém tunelu a v metru místní úřady informovaly o tom, že se v tunelu utopilo pouze šest lidí.

O počtu obětí záplav existují mezi obyvateli města a pozorovateli značné pochybnosti. Sedmý den po katastrofě se před vchodem do stanice metra Ša-kchou-lu začaly vršit květiny. Když padla tma, kolemjdoucí si všimli, že městské úřady nechaly kolem kytic postavit ochranné zdi vysoké přibližně dva metry.

Ochranné zdi v noci rozebral jeden z obyvatel města žijící poblíž stanice metra. Přiznal se k tomu na sociální platformě WeChat. Řekl, že hrazení odstranil proto, aby „mohly duše zemřelých odejít domů“.

Druhý den ráno nechaly úřady ochranné zdi znovu postavit.

Poté je občané znovu strhli.

Člověk se diví tomu, co se úřady snaží skrývat? Obávají se snad toho, že by tak velké množství květin mohlo odhalit pravdu o tom, že skutečný počet lidí, kteří zemřeli v metru byl mnohem vyšší, než bylo oficiálně uvedeno?

V prvních dnech po katastrofě neproběhly žádné tiskové konference od příslušných orgánů. Během záchranných prací trávilo mnoho obyvatel města, kterým chyběli příbuzní a přátelé, ve dne v noci na ulici. Snažili se získat co nejrychleji informace o stavu záchranných prací a o svých příbuzných.

Videozáznamy, které pořizovali na své mobilní telefony, ukazují, jak remorkér* přepravuje vozy poškozené vodou. Mezi automobily, které vytahoval z tunelu, nechyběl ani autobus. Všechna okna autobusu byla potažena černou látkou, aby nikdo neviděl do jeho interiéru. To přirozeně vzbudilo otázku, co se snaží plátnem zakrýt. Byly v něm mrtvoly pasažérů, které chtěly úřady ututlat?

Záplava květin před stanicí metra

Muž klade květiny s dalšími kyticemi před stanici metra Ša-kchou-lu na památku obětí záplav ve metropoli Čeng-čou v centrální čínské provincii Che-nan 27. července, 2021. (STR / AFP prostřednictvím Getty Images)

Fotografie, kterou pořídil čínský novinář, zachycuje záplavu květin položených před stanicí metra Ša-kchou-lu. Novinář musel fotografii zveřejněnou na internetu pod tlakem policie smazat. Jiný čínský novinář byl po pořízení fotografie stejného moře květin zatčen, informoval o tom jeho kolega na internetu.

Květiny před stanicí metra přilákaly pozornost mnoha obyvatel města. Mezi lidmi, kteří se před vchodem do metra shromáždili, bylo údajně mnoho policistů oblečených v civilu.

Na videozáznamu z události byl zachycen mladý muž, který se pokusil natočit květiny kamerou umístěnou na dronu. Policisté ho fyzicky napadli a srazili na zem.

Videoreportáž


Poznámky: * Remorkér je loď s výkonným motorem a poměrně malou tonáží. Používá se zejména k tažení nebo tlačení velkých lodí v přístavech.

Související témata

Související články

Přečtěte si také

Desetina mladých má příznaky těžké deprese, lékaři vyzvali politiky k akci
Desetina mladých má příznaky těžké deprese, lékaři vyzvali politiky k akci

Jeden z deseti mladých dospělých v průzkumu přiznává příznaky těžké deprese, střední příznaky zhruba 16 procent.

Na výrobě komponentu pro F-35 by se mohly podílet české firmy, podepsaly dohodu
Na výrobě komponentu pro F-35 by se mohly podílet české firmy, podepsaly dohodu

Na výrobě součástky pro americké letouny páté generace F-35 by se v budoucnosti mohlo podílet konsorcium českých firem PBS Velká Bíteš, One3D a HiLASE.

Čeští podnikatelé spolu diskutovali na setkání reVize Česka 2024 i za účasti prezidenta Petra Pavla
Čeští podnikatelé spolu diskutovali na setkání reVize Česka 2024 i za účasti prezidenta Petra Pavla

„V krásně zrekonstruované Vindyšově továrně jsem dnes diskutoval s osobnostmi českého byznysu na konferenci reVize Česka,“ uvedl v pondělí prezident Petr Pavel na svém účtu X.

Žáci se mohou přihlásit do druhého kola přijímaček na SŠ, termín je do pátku
Žáci se mohou přihlásit do druhého kola přijímaček na SŠ, termín je do pátku

Uchazeči o studium na středních školách, kteří doposud neuspěli v přijímacím řízení, mohou od dnešního rána podat v systému DiPSy přihlášku do druhého kola.

EU chce zahájit přístupová jednání s Ukrajinou v červnu, přesvědčuje Maďarsko
EU chce zahájit přístupová jednání s Ukrajinou v červnu, přesvědčuje Maďarsko

Evropská unie usiluje o formální zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem do konce června.