Vztahy mezi ČR a Čínou
V polovině července 2021 byl v Poslanecké sněmovně přednesen návrh otevřít jednání o případech dlouhodobého pronásledování politických oponentů, náboženských a etnických menšin a nelegálních odběrů orgánů vězňům svědomí v Čínské lidové republice. Celý klub ANO se zdržel hlasování, poslanci Pavel Růžička a Marek Novák (ANO) hlasoval proti. (záznam hlasování)
Návrh, který přednesl 13. července 2021 poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), vychází z rezoluce, kterou vůči čínskému režimu vydal Senát České republiky 20. března 2019. Podpořilo jej 69 poslanců (více zde…). Celý klub ANO, SPD a většina nezařazených poslanců návrh nepodpořili.
Oslovili jsme 20. srpna klub ANO s dotazem, proč snahy o otevření tohoto tématu na půdě sněmovny strana nepodpořila. Jediný, kdo reagoval, byl poslanec Pavel Růžička.
„To je jednoduché. Chtěl jsem, aby byl projednán tisk 1027, jehož jsem předkladatelem, a to je novela zákona o požární ochraně,“ odpověděl poslanec Růžička deníku Epoch Times 20. srpna 2021.
„Už přestaňte poučovat ostatní státy. Koukněte, jak dopadl Afghánistán. Nevidím důvod, proč má sněmovna projednávat dění v Číně,“ prohlásil Růžička, který více než dvacet let sloužil v Armádě České republiky a několikrát se zúčastnil vojenských operací v Kosovu a Iráku. Dnes je za hnutí ANO členem poslaneckých výborů pro obranu a bezpečnost.
Na parlamentní úrovni dnes již existuje celá řada záznamů a dokumentů o této problematice (Senát 2018, 2019; Sněmovna 2018, 2021). Dokumenty můžeme nalézt i na úrovni Evropského parlamentu (2013 a 2016) nebo Sněmovny reprezentantů USA (2016), Kanady a dalších zemí.
Případy dlouhodobého pronásledování politických oponentů, náboženských a etnických menšin a nelegálních odběrů orgánů vězňům svědomí v Čínské lidové republice také nejsou žádnou novinkou. Jsou dlouhodobou záležitostí, za posledních 20 let se již udála celá řada případů a mnohé z nich byly podrobně zdokumentovány.
V Ruské federaci jsou vyšetřovací zprávy o zneužívání transplantační chirurgie v Číně k likvidaci vězněných příznivců Falun Gongu, Ujgurů nebo křesťanů zákázány. Ruské úřady je zařadily na seznam extremistické literatury. Podle lidskoprávních organizací tak ruská vláda učinila kvůli dohodě o spolupráci s Komunistickou stranou Číny. Vyšetřovací zprávy shrnuje na svých stránkách mezinárodní sdružení lékařů, právníků a novinářů ETAC.
Petiční výbor vyzval sněmovnu, aby jednání otevřela
8. června 2021, uspořádal Petiční výbor Poslanecké sněmovny veřejné slyšení k petici požadující „ukončení genocidy“ lidí, kteří se v Číně věnují meditační praxi Falun Gong. Podle petentů podepsalo petici od roku 2000 do současnosti více než 140 tisíc občanů České republiky.
Na slyšení vystoupilo několik expertů na Čínu a zástupců nevládních organizací. Zprostředkovaně podávaly svá svědectví také oběti násilných represí komunistické strany v Číně.
Po skončení slyšení schválil petiční výbor rezoluci, kterou odsoudil násilné represe čínského režimu a vyzval Poslaneckou sněmovnu, aby „vyjádřila nesouhlas s pronásledováním Falun Gongu anebo vyjádřila morální podporu lidem, kteří jsou v Číně pronásledováni, mučeni a zabíjeni pro své orgány jen proto, že se věnují meditační praxi Falun Gong“.
ANO, SPD a většina nezařazených se zdrželi hlasování, čímž v podstatě jednání o tématu opět zablokovali.
Ještě před vypuknutím epidemie na otevření této problematiky tlačilo pět opozičních stran (KDU-ČSL, Piráti, STAN, TOP 09 a ODS), které podpořili čeští bojovníci proti totalitě v bývalém Československu – Marta Kubišová a Jan Potměšil. Více zde…
Hnutí ANO a ČSSD jejich snahy nejprve zablokovaly. Později bylo téma sněmovnou sice přijato, ale nebylo pevně zařazeno k projednání. ANO, SPD a většina nezařazených poslanců (vyjma Václava Kaluse ml). se při hlasování 13. července 2021 zdrželi hlasování, čímž v podstatě jednání o tématu opět zablokovali. (hlasování)
Poslanec Jaroslav Foldyna (SPD), který hlasoval proti návrhu, objasnil svůj postoj 17. srpna 2021 v e-mailové komunikaci s deníkem Epoch Times. „Neznám detailně problematiku vztahů v Čínské lidové republice a pro věci, které neznám detailně, nemohu hlasovat,“ uvedl Foldyna.
Mezinárodní reakce
Šetření mezinárodního tribunálu v Londýně vyústilo 17. června 2019 v konečný rozsudek, v němž tribunál uvedl: „Členové tribunálu jsou si jisti – jednohlasně a bez jakýchkoli pochybností – že v Číně je po dlouhé časové období praktikován nucený odběr orgánů od vězňů svědomí zahrnující velmi mnoho obětí.“
Izrael se stal v roce 2006 první zemí, která zakázala transplantační turistiku do Číny a nákup a prodej orgánů. Po Izraeli následovaly také další státy.
„Členové tribunálu jsou si jisti – jednohlasně a bez jakýchkoli pochybností – že v Číně je po dlouhé časové období praktikován nucený odběr orgánů od vězňů svědomí zahrnující velmi mnoho obětí.“ – China Tribunal, Londýn 2019
Zákonné úpravy reagující na případy zneužívání transplantační chirurgie v Číně přijaly například Španělsko (2013), Tchaj-wan (2015), Itálie (2016), Norsko (2017) a další země. V posledních letech o přijetí podobné legislativy jednají také Kanada, Austrálie, Belgie, Velká Británie.
V České republice byl návrh na úpravu transplantačního zákona zastaven s vysvětlením, že v minulosti nebyl úřady zaznamenán žádný případ vycestování do Číny za účelem transplantace orgánu, kromě dvou mužů vietnamské národnosti, kteří na území ČR pobývali.
